Německá marka | |
---|---|
Deutsche Mark (němčina) | |
Jednomarková mince z roku 1967 | |
Země | Spolková republika Německo |
ISO 4217 | DEM |
Symbol | DM |
Dílčí jednotka | Fenik (1/100) |
Mince | 1, 2, 5, 10, 50 Pf; 1, 2, 5 DM |
Bankovky | ½, 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 DM |
Německá marka (německy Deutsche Mark či hovorově D-Mark, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem. Jako platidlo ji mezi lety 1999 až 2002 používalo také Kosovo a Černá Hora.[1]
Poprvé byla vydána za spojenecké okupace v roce 1948, aby nahradila říšskou marku a sloužila jako oficiální měna Spolkové republiky Německo od jejího založení v následujícím roce. 31. prosince 1998 Rada Evropské unie stanovila neodvolatelný směnný kurz německé marky k euru s účinností od 1. ledna 1999 na 1,95583 DM = 1 Euro.[2] V roce 1999 byla německá marka nahrazena eurem; její mince a bankovky zůstaly v oběhu, definované v eurech, až do zavedení eurových bankovek a mincí 1. ledna 2002. Německá marka přestala být zákonným platidlem ihned po zavedení eura – na rozdíl od ostatních států eurozóny , kde euro a původní měna obíhaly vedle sebe po dobu až dvou měsíců. Markové mince a bankovky byly v Německu nadále přijímány jako platné způsoby platby až do 1. března 2002.
Pevný směnný kurz k euru byl stanoven na 1 EUR = 1,95583 DEM a 1 DEM = 0,51129 EUR.
Označení nové měny Trizóny vzešlo z návrhu Edwarda A. Tenenbauma
Na mincích byla uvedena písmena mincovny, a to takto:
Písmeno | Město | Doba ražby mincí |
---|---|---|
A | Berlín | 1990–2001 |
D | Mnichov | 1948–2001 |
F | Stuttgart | 1948–2001 |
G | Karlsruhe | 1948–2001 |
J | Hamburk | 1948–2001 |