Olga Morozovová | |
---|---|
Stát | Sovětský svaz |
Datum narození | 22. února 1949 (75 let) |
Místo narození | Moskva, Sovětský svaz |
Bydliště | Londýn, Spojené království |
Výška | 170 cm |
Ukončení kariéry | 1977 |
Držení rakety | pravou rukou |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 8 |
Nejvyšší umístění | 7. místo (3. listopadu 1975) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (1972, 1975) |
French Open | finále (1974) |
Wimbledon | finále (1974) |
US Open | čtvrtfinále (1972) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–0 |
Tituly | 16 |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | finále (1975) |
French Open | vítězka (1974) |
Wimbledon | semifinále (1974) |
US Open | finále (1976) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. srpen 2011 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka. Ve své kariéře na ženském okruhu vyhrála osm turnajů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře. Představuje nejúspěšnější hráčku celé sovětské éry.[1]
V roce 1974 se probojovala do finále dvouhry proti Chris Evertové na French Open a ve Wimbledonu, na němž také dvakrát prohrála finále smíšené čtyřhry (1968, 1970). V roce 1974 získala spolu s Evertovou grandslamový titul ve čtyřhře žen na French Open, o rok později si finále v této soutěži zahrála na Australian Open a další sezónu 1976 pak na US Open
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 1975 na 7. místě.
Od roku 2004 byla trenérkou Jeleny Dementěvové, poté vedla do roku 2009 Světlanu Kuzněcovovou.
V roce 1965 jako šestnáctiletá zvítězila na juniorce ve Wimbledonu. V sezónách 1970 a 1971 se stala amatérskou mistryní Evropy. Roku 1972 se jako vůbec první sovětská hráčka probojovala do finále singlu velkého mezinárodního turnaje, konkrétně mezinárodního mistrovství Itálie, z pozice nenasazené tenistky.
Roku 1973 byla poprvé klasifikována mezi nejlepšími deseti hráčkami světa na devátém místě. Následující sezónu se probojovala do dvou grandslamových finále dvouhry a vyhrála čtyřhru na French Open.
V roce 1977 bojkotovala spolu s dalšími sovětskými tenisty světové turnaje, jakožto projev nesouhlasu proti opatřením Mezinárodní tenisové federace vůči sovětskému daviscupovému družstvu, které odmítlo v předchozím ročníku nastoupit k mezipásmovému semifinále s Chile z důvodu existence Pinochetova režimu.[1]
Je několikanásobnou mistryní Sovětského svazu v ženské dvouhře a čtyřhře.
Rok | Turnaj | Vítězka | Výsledek |
1974 | French Open | Chris Evertová | 6–1, 6–2 |
1974 | Wimbledon | Chris Evertová | 6–0, 6–4 |
Rok | Turnaj | Spoluhráčka | Finalistky | Výsledek |
1974 | French Open | Chris Evertová | Gail Chanfreauová Katja Ebbinghausová |
6–4, 2–6, 6–1 |
Rok | Turnaj | Spoluhráčka | Vítězky | Výsledek |
1975 | Australian Open | Margaret Courtová | Evonne Goolagong Peggy Michelová |
7–6, 7–6 |
1975 | French Open | Julie Anthonyová | Chris Evertová Martina Navrátilová |
6–3, 6–2 |
1976 | US Open | Virginia Wadeová | Delina Boshoffová Ilana Klossová |
6–1, 6–4 |
Rok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
1968 | Wimbledon | Alex Metreveli | Margaret Courtová Ken Fletcher |
6–1, 14–12 |
1970 | Wimbledon | Alex Metreveli | Rosie Casalsová Ilie Năstase |
6–3, 4–6, 9–7 |
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Finalistka | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 15. února 1971 | Moskva, SSSR | koberec (h) | Maria Kullová | 6–1, 7–5 |
2. | 26. dubna 1971 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Anna-Maria Nasuelliová | 6–3, 6–4 |
3. | 21. srpna 1972 | Orange, New Jersey, USA | tráva | Marina Krošinová | 6–2, 6–7, 7-5 |
4. | 18. června 1973 | Londýn, UK | tráva | Evonne Goolagong | 6–2, 6–3 |
5. | 22. dubna 1974 | Philadelphia, USA | tvrdý (h) | Billie Jean Kingová | 7–6, 6–1 |
6. | 2. prosince 1974 | Adelaide, Austrálie | tráva | Evonne Goolagong | 7–6, 2–6, 6–2 |
7. | 18. ledna 1975 | Moskva, SSSR | koberec (h) | Jelena Granaturovová | 76–0, 1–6, 6–4 |
8. | 7. června 1977 | Beckenham, UK | tráva | Marise Krugerová | 7–5, 2–6, 6–3 |
Grand Slam tučně.
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Turnaj | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | Celkem SR |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | A | A | A | A | A | QF | A | A | QF | A | 0 / 2 |
French Open | A | 1R | 2R | 3R | 2R | 2R | QF | 2R | F | SF | A | 0 / 9 |
Wimbledon | 1R | A | 1R | 4R | 2R | 3R | 4R | QF | F | QF | QF | 0 / 10 |
US Open | A | A | A | A | 3R | A | QF | 3R | A | 2R | 3R | 0 / 5 |
SR | 0 / 1 | 0 / 1 | 0 / 2 | 0 / 2 | 0 / 3 | 0 / 2 | 0 / 4 | 0 / 3 | 0 / 2 | 0 / 4 | 0 / 2 | 0 / 26 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Morozova na anglické Wikipedii.