Otto Hieronimus | |
---|---|
![]() Otto Hieronimus (c. 1920) | |
Narození | 26. července 1879 Kolín nad Rýnem |
Úmrtí | 8. května 1922 (ve věku 42 let) Štýrský Hradec |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Místo pohřbení | Dornbašský hřbitov |
Povolání | inženýr a automobilový závodník |
Zaměstnavatelé | Laurin & Klement |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Hieronimus (26. července 1879 Kolín nad Rýnem – 8. května 1922 Štýrský Hradec)[1] byl rakouský konstruktér automobilů a motorů, pilot a automobilový závodník německého původu. Patřil k nejúspěšnějším rakouským automobilovým závodníkům, účastnil se zejména závodů do vrchu.
Otto Hieronimus se narodil v roce 1879 v Kolíně nad Rýnem jako syn tamního zástupce firmy Benz & Cie. V letech 1896 až 1898 působil u firmy Benz v Mannheimu. Dále se vzdělával a navštěvoval i technickou školu v durynském Hildburghausenu.[2] V roce 1901 předával vůz Benz Patent Motorwagen číslo 1 Arnoldu Spitzovi. Spitz, největší prodejce automobilů ve Vídni, obchodoval s vozy značek Benz & Cie., De Dion-Bouton a Mercedes a Hieronima zaměstnal, pověřil jej konstrukcí vlastního vozu pro firmu Gräf & Stift. Hieronimus zkonstruoval vůz známý jako Spitz-Wagen, všechny vyrobené vozy z let 1902 a 1903 Spitz prodal.[3]
Od roku 1907 pracoval Hieronimus v Mladé Boleslavi u firmy Laurin & Klement, kde se uplatnil jako konstruktér a vynikající závodník.[4] V roce 1908 stanovil Hieronimus na prvním stálém okruhu světa v anglickém Brooklands nový rychlostní rekord. Na trati dlouhé 2,76 míle[5] jel s vozem Laurin & Klement FCS rychlostí 118,72 km/h.[6] Od prosince 1907[7] pracoval jako konstruktér a ředitel u firmy Laurin & Klement, předchůdce dnešní firmy Škoda Auto. Zde také Hieronimus konstruoval letecké motory, první vznikl v roce 1909, první let s letadlem L&K uskutečnil v roce 1910.
V květnu 1911 ale firmu Laurin & Klement opustil a i během první světové války se věnoval konstrukci leteckých motorů u firmy Warchalowski v Rakousku.[4] Vyvinul motor Hiero, který byl používán v řadě rakousko-uherských letounů za I. světové války i v poválečných konstrukcích vzniklých v Československu. Saintgermainská smlouva ale další vývoj zastavila a Hieronimus se tak opět vrátil ke konstruování automobilů a k automobilovým závodům. Na prvním poválečném ročníku závodu Zbraslav-Jíloviště startoval s vozem Austro-Daimler. Zvítězil v kategorii F7 (sériové vozy) do 6 l zdvihového objemu v čase 4:09 min.[8] Následně pak působil jako technický ředitel továrny Österreichische Waffenfabriksgesellschaft ve Steyru.
tto Hieronimus zahynul 8. května 1922 při havárii vozu Steyr s třílitrovým motorem při tréninku na závod do vrchu Rieß. Zemřel na následky svých zranění po převozu do nemocnice ve Štýrském Hradci. Byl pohřben 16. května 1922 ve Vídni na Dornbašském hřbitově v okrese Hernals.[9]
V květnu 1908 Hieronimus zvítězil ve své třídě s vozem Laurin & Klement FC o výkonu 16 koní v závodě St. Petersburg – Moskva. V roce 1911 s automobilem Laurin & Klement FCR zvítězil a současně vytvořil traťový rekord 3:44,2 min. na závodu do vrchu Zbraslav - Jíloviště.[10] V roce 1914 vyhrál jízdu Alpami a Karpaty. Při sicilském závodě Targa Florio v roce 1922 dojel celkově sedmý a ve třídě vozů o objemu do 3 litrů zvítězil.[6]
Zdroj:[11]
V roce 1903 se účastnil s vozem Mercedes i závodu Paříž-Madrid, dojel 62.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Hieronimus na německé Wikipedii.