Paolo Lorenzi

Paolo Lorenzi
Paolo Lorenzi ve Wimbledonu 2018
Stát	Itálie Itálie
Datum narození	15. prosince 1985 (38 let)
Místo narození	Řím, Itálie
Bydliště	Sarasota, FL, Spojené státy
Výška	183 cm[1]
Hmotnost	78 kg[1]
Profesionál od	2003[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 747 136 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	110–185
Tituly	1 ATP, 21 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění	33. místo (15. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2015, 2017)
French Open	2. kolo (2017)
Wimbledon	2. kolo (2017, 2018)
US Open	4. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	44–108
Tituly	1 ATP, 6 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění	82. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2013)
French Open	čtvrtfinále (2017)
Wimbledon	1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2016, 2017, 2018)
US Open	2. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cup	čtvrtfinále (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190825a25. srpna 2019 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paolo Lorenzi (* 15. prosince 1981 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2019 dvacet osm titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 33. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 roku na 82. místě. Trénují ho Walter Grinovero a Martin Rodriguez. Dříve tuto roli plnil Claudio Galoppini.^[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, v němž vyhrál dvouhru nad Igorem Sijslingem. Italové zvítězili 4:1 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[3]

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. V mužské dvouhře jej ve druhém kole vyřadil desátý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut.

Tenisová kariéra

Na grandslamu nezvládl dvacet třikrát kvalifikaci, než v roce 2014 postoupil do hlavní soutěže French Open. Před prvním vítězným utkáním dvouhry, na US Open 2014 proti Jošihitu Nišiokovi, prohrál třináctkrát v úvodním kole grandslamu. Do třetího kola premiérově prošel na US Open 2016 po pětisetové bitvě s Gillesem Simonem, trvající 4.54 hodiny. Ve třiceti pěti letech se pak na US Open 2017 stal nejstarším hráčem otevřené éry, který si poprvé zahrál grandslamové osmifinále. V téže sezóně poprvé, a na sedmý pokus, postoupil z úvodního kola na French Open a ve Wimbledonu. V roce 2017 odehrál z hráčů Top 100 nejvyšší počet 34 turnajů, včetně challengerů, se šňůrou osmi porážek v závěru sezóny.^[1][2]

Debutovou trofej na okruhu ATP Tour si odvezl ze čtyřhry únorového VTR Open 2013 ve Viña del Mar. Po boku krajana Potita Staraceho v boji o titul přehráli argentinsko-španělský pár Juan Mónaco a Rafael Nadal. Do premiérového finále dvouhry postoupil ve třicet dvou letech na březnovém Brasil Open 2014 v São Paulu, v němž podlehl Argentinci Federicu Delbonisovi.^[1][2] V singlové soutěži triumfoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016. Ve finálovém duelu zdolal Gruzínce Nikoloze Basilašviliho. Ve věku 34 let a 7 měsíců se stal nejstarším vítězem prvního turnaje na okruhu ATP, čímž překonal věkový rekord Víctora Estrelly z února 2015 a jeho triumfu v Quitu.^[4] V srpnu 2016 se stal poprvé italskou jedničkou, když v této pozici vystřídal Fabia Fogniniho.^[1]

Po čtvrtfinálové výhře nad Matthewem Ebdenem na Eskişehir Cupu 2015, se 22. května 2015 stal třetím tenistou s více než 300 vítěznými zápasy na ATP Challenger Tour.^[5] Postup z druhého kola srpnového Internazionali di Tennis di Manerbio 2019, z něj učinil druhého hráče historie, který na challengerech vyhrál 400 zápasů (po 423 vítězstvích Hidalga Ramiréze).^[1]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0) ATP Tour 500 (0) ATP Tour 250 (1–3 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 4 (1–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	2. března 2014	São Paulo, Brazílie	antuka (h)	Federico Delbonis	6–4, 3–6, 4–6
Vítěz	1.	24. července 2016	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Nikoloz Basilašvili	6–3, 6–4
Finalista	2.	12. února 2017	Quito, Ekvádor	antuka	Víctor Estrella Burgos	7–6^(7–2), 5–7, 6–7^(6–8)
Finalista	3.	23. července 2017	Umag, Chorvatsko	antuka	Andrej Rubljov	4–6, 2–6

Čtyřhra: 3 (1–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	10. února 2013	Viña del Mar, Chile	antuka	Potito Starace	Juan Mónaco Rafael Nadal	6–2, 6–4
Finalista	1.	15. února 2015	São Paulo Brazílie	antuka (h)	Diego Schwartzman	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	4–6, 2–6
Finalista	2.	14. února 2016	Buenos Aires, Argentina	antuka	Iñigo Cervantes	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	3–6, 0–6

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (21–15 D; 7–3 Č)
Futures (6–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 43 (27–16)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20020923a23. září 2002	Selargius, Itálie	antuka	Rodolphe Cadart	0–6, 3–6
Vítěz	1.	20030706a6. července 2003	Arezzo, Itálie	antuka	Gianluca Luppi	6–2, 6–7^(7-5), 6–2
Vítěz	2.	20030720a20. července 2003	Arezzo, Itálie	antuka	Bastian Grönefeld	6–3, 6–2
Vítěz	3.	20030811a11. srpna 2003	Našice, Chorvatsko	antuka	Sebő Kiss	4–6, 6–0, 6–0
Vítěz	4.	20050325a25. března 2005	Frankston, Austrálie	antuka	Vasilis Mazarakis	6–4, 7–6^(7–4)
Finalista	2.	20060410a10. dubna 2006	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Rainer Eitzinger	4–6, 7–6^(7–5), 5–7
Vítěz	5.	20060918a18. září 2006	Tarragona, Španělsko	antuka	Júnis Al Ajnáví	6–4, 7–6^(7–4)
Vítěz	6.	20080218a18. února 2008	Trento, Itálie	tvrdý (h)	Philipp Oswald	7–6^(9–7), 7–6^(9–7)
Vítěz	7.	20080526a26. května 2008	Alessandria, Itálie	antuka	Simone Vagnozzi	4–6, 7–6^(7–5), 7–6^(7–4)
Vítěz	8.	20090202a2. února 2009	Abidžan, Pobřeží slonoviny	tvrdý	Valentin Sanon	6–3, 6–4
Finalista	3.	20090406a6. dubna 2009	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Santiago Giraldo	2–6, 7–6^(7–3), 2–6
Finalista	4.	20090427a27. dubna 2009	Tenerife, Španělsko	tvrdý	Marco Chiudinelli	3–6, 4–6
Vítěz	9.	20090622a22. června 2009	Reggio Emilia, Itálie	antuka	Jean-René Lisnard	7–5, 1–6, 6–2
Vítěz	10.	20090629a29. června 2009	Rijeka, Chorvatsko	antuka	Blaž Kavčič	6–3, 7–6^(7–2)
Vítěz	11.	20090921a21. září 2009	Lublaň, Slovinsko	antuka	Grega Žemlja	1–6, 7–6^(7–4), 6–2
Finalista	5.	20091005a5. října 2009	Tarragona, Španělsko	antuka	Daniel Gimeno-Traver	4–6, 0–6
Finalista	6.	20100418a18. dubna 2010	Pereira, Kolumbie	tvrdý	Santiago Giraldo	3–6, 3–6
Vítěz	12.	20100712a12. července 2010	Rimini, Itálie	antuka	Federico del Bonis	6–2, 6–0
Vítěz	13.	20110410a10. dubna 2011	Pereira, Kolumbie	antuka	Rogério Dutra da Silva	7–5, 6–2
Vítěz	14.	20110925a25. září 2011	Lublaň, Slovinsko	antuka	Grega Žemlja	6–2, 6–4
Finalista	7.	20120303a3. března 2012	Salinas, Ekvádor	antuka	Guido Pella	6–1, 5–7, 3–6
Finalista	8.	20120318a18. března 2012	Guadalajara, Mexiko	tvrdý	Thiago Alves	3–6, 6–7^(4–7)
Finalista	9.	20120407a7. dubna 2012	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Rubén Ramírez Hidalgo	6–3, 3–6, 4–6
Finalista	10.	20120422a22. dubna 2012	Sarasota, Spojené státy	antuka	Sam Querrey	1–6, 7–6^(7–3), 3–6
Vítěz	15.	20120812a12. srpna 2012	Cordenons, Itálie	antuka	Daniel Gimeno-Traver	7–6^(7–5), 6–3
Finalista	11.	20120916a16. září 2012	Todi, Itálie	antuka	Andrej Kuzněcov	3–6, 0–2^skreč
Vítěz	16.	20121104a4. listopadu 2012	Medellín, Kolumbie	antuka	Leonardo Mayer	7–6^(7–5), 6–7^(4–7), 6–4
Finalista	12.	20121110a10. listopadu 2012	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Leonardo Mayer	2–6, 4–6
Finalista	13.	20140126a26. ledna 2014	Bucaramanga, Kolumbie	antuka	Alejandro Falla	5–7, 1–6
Vítěz	17.	20140419a19. dubna 2014	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Adrián Menéndez-Maceiras	6–1, 6–3
Vítěz	18.	20141005a5. října 2014	Cali, Kolumbie	antuka	Víctor Estrella Burgos	4–6, 6–3, 6–3
Finalista	14.	20141115a15. listopadu 2014	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Pablo Cuevas	bez boje
Vítěz	19.	20150510a10. května 2015	Eskişehir, Turecko	tvrdý	Iñigo Cervantes	7–6^(7–4), 7–6^(7–5)
Vítěz	20.	20150809a9. srpna 2015	Cortina d'Ampezzo, Itálie	antuka	Máximo González	6–3, 7–5
Vítěz	21.	20151004a4. října 2015	Pereira, Kolumbie	antuka	Alejandro González	4–6, 6–2, 6–4
Vítěz	22.	20151010a10. října 2015	Medellin, Kolumbie	antuka	Gonzalo Lama	7–6^(7–3), 2–0^skreč
Vítěz	23.	20160116a16. ledna 2016	Canberra, Austrálie	tvrdý	Ivan Dodig	6–2, 6–4
Vítěz	24.	20160612a12. června 2016	Caltanissetta, Itálie	antuka	Matteo Donati	6–3, 4–6, 7–6^(9–7)
Vítěz	25.	20170619a19. června 2017	Caltanissetta, Itálie	antuka	Alessandro Giannessi	6–4, 6–2
Vítěz	26.	20180805a5. srpna 2018	Sopoty, Polsko	antuka	Daniel Gimeno-Traver	7–6^(7–2), 6–7^(5–7), 6–3
Vítěz	27.	20180819a19. srpna 2018	Cordenons, Itálie	antuka	Máté Valkusz	6–3, 3–6, 6-4
Finalista	15.	20190505a5. května 2019	Savannah, Spojené státy	antuka	Federico Coria	3–6, 6–4, 2–6
Finalista	16.	20190811a11. srpna 2019	Manerbio, Itálie	antuka	Federico Gaio	3–6, 1–6

Čtyřhra: 13 (9–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	20080114a14. ledna 2008	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Giancarlo Petrazzuolo	Yu Xin-yuan Zeng Shao-xuan	6–7^(1–7), 6–7^(3–7)
Vítěz	1.	20080121a21. ledna 2008	Tung-kuan, ČLR	tvrdy	Giancarlo Petrazzuolo	Frederik Nielsen Rasmus Norby	6–4, 7–6^(7–1)
Vítěz	2.	20080218a18. února 2008	Trento, Itálie	tvrdý (h)	Giancarlo Petrazzuolo	Xavier Audouy Ludovic Walter	6–3, 4–6, [10–8]
Finalista	2.	20080428a28. dubna 2008	Řím, Itálie	antuka	Giancarlo Petrazzuolo	Flavio Cipolla Simone Vagnozzi	3–6, 3–6
Vítěz	3.	20080707a7. července 2008	San Benedetto del Tronto, Itálie	antuka	Júlio Silva	Cătălin Gârd  Max Raditschnigg	6–3, 7–5
Vítěz	4.	20090727a27. července 2009	Orbetello, Itálie	antuka	Giancarlo Petrazzuolo	Alessio di Mauro Manuel Jorquera	7–6^(7–5), 3–6, [10–6]
Vítěz	5.	20101017a17. října 2010	Asunción, Paraguay	antuka	Fabio Fognini	Carlos Berlocq Brian Dabul	6–3, 6–4
Vítěz	6.	20110403a3. dubna 2011	Barranquilla, Kolumbie	tvrdý	Flavio Cipolla	Alejandro Falla Eduardo Struvay	6–3, 6–4
Vítěz	7.	20110605a5. června 2011	Rijeka, Chorvatsko	antuka	Júlio Silva	Lovro Zovko Dino Marcan	6–3, 6–2
Finalista	3.	20120129a29. ledna 2012	Bucaramanga, Kolumbie	antuka	Miguel Ángel López Jaén	Ariel Behar Horacio Zeballos	4–6, 6–7^(5–7)
Vítěz	8.	20150809a9. srpna 2015	Cortina d'Ampezzo, Itálie	antuka	Matteo Viola	Lee Hsin-han Alessandro Motti	6–7^(5–7), 6–4, [10–3]
Finalista	4.	20151031a31. října 2015	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Fernando Romboli	Thiemo de Bakker Mark Vervoort	bez boje
Vítěz	9.	20190821a21. srpna 2019	Sarasota, Spojené státy	antuka	Martín Cuevas	Luke Bambridge Jonny O'Mara	7–6^(7–5), 7–6^(7–6)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo Lorenzi na anglické Wikipedii.

1. Paolo Lorenzi na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
2. Paolo Lorenzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
3. Paolo Lorenzi na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20190825a25. srpna 2019
4. ATP Staff. Lorenzi Breaks New Ground In Kitzbuhel [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
5. MEISELES, Josh. Lorenzi Registers 300th Challenger Win. ATP World Tour. 23-05-2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-11-2015. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Paolo Lorenzi na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Paolo Lorenzi na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Paolo Lorenzi na stránkách Davis Cupu (anglicky)

Portály: Tenis | Itálie