Pietro Mennea | |
---|---|
Pietro Mennea v roce 1972 | |
Osobní informace | |
Rodné jméno | Pietro Paolo Mennea |
Narození | 28. června 1952 Barletta, Itálie |
Úmrtí | 21. března 2013 (ve věku 60 let) Řím, Itálie |
Stát | Itálie |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 73 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 100 m, 200 m, 400 m |
Účasti na LOH | 1972, 1976, 1980, 1984, 1988 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
bronz | LOH 1972 | běh na 200 m |
zlato | LOH 1980 | běh na 200 m |
bronz | LOH 1980 | štafeta 4×400 m |
Mistrovství světa v atletice | ||
bronz | MS 1983 | běh na 200 m |
stříbro | MS 1983 | štafeta 4×100 m |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
bronz | ME 1971 | štafeta 4×100 m |
stříbro | ME 1974 | běh na 100 m |
zlato | ME 1974 | běh na 200 m |
stříbro | ME 1974 | štafeta 4×100 m |
zlato | ME 1978 | běh na 100 m |
zlato | ME 1978 | běh na 200 m |
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1978 | běh na 400 m |
Pietro Paolo Mennea (28. června 1952, Barletta – 21. března 2013, Řím[1]) byl italský atlet, jehož specializací byly sprinty na 100 a 200 metrů.
Jeho největším úspěchem bylo vytvoření světového rekordu v běhu na 200 metrů ve vyšší nadmořské výšce v Ciudad de México v roce 1979. Světový rekord s hodnotou 19,72 s vydržel v rekordních tabulkách celých 16 let, než ho v roce 1996 překonal Michael Johnson. K červnu roku 2015 běželo rychleji pouze 9 atletů v historii. I po několika desítkách let zůstává tento výkon evropským rekordem a je nejstarším rekordem starého kontinentu v olympijských disciplínách. Po tři roky držel také rekord, zaběhnutý v nížině (19,96 s). Kromě toho byl držitelem nejrychlejšího času na neoficiální trati 150 metrů (ručně 14,8 s), ten překonal po 26 letech až Usain Bolt v květnu 2009.
Pětkrát reprezentoval na letních olympijských hrách (Mnichov 1972, Montreal 1976, Moskva 1980, Los Angeles 1984, Soul 1988). Největší úspěch zaznamenal v roce 1980 na olympiádě v Moskvě, kde vybojoval v čase 20,19 s zlatou medaili v běhu na 200 metrů a bronz ve štafetě na 4×400 metrů. Již na olympiádě v Mnichově vybojoval bronz.
Mezi jeho úspěchy patří také čtyři zlaté a jedna bronzová medaile, které získal ve sprintech na světových letních univerziádách (1973, 1975, 1979).[2] Po ukončení kariéry byl také několik let činný v politice (1999-2004). Byl poslancem Evropského parlamentu za italskou stranu Demokratů (I Democratici), kterou založil Romano Prodi.
Zemřel po dlouhé nevyléčitelné nemoci ve věku 60 let.[1]