Pletený Újezd | |
---|---|
Barokní statek v Pleteném Újezdu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Unhošť |
Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′34″ s. š., 14°6′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 675 (2024)[1] |
Rozloha | 1,68 km²[2] |
Katastrální území | Pletený Újezd |
Nadmořská výška | 406 m n. m. |
PSČ | 273 51 |
Počet domů | 226 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kladenská 39 Pletený Újezd 273 51 Unhošť pleteny.ujezd@cbox.cz |
Starostka | Marie Stuchlíková |
Oficiální web: www | |
Pletený Újezd | |
Další údaje | |
Kód obce | 532738 |
Kód části obce | 121754 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Pletený Újezd (hovorově Pleteňák) se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, při jihovýchodním úpatí Kožové hory, zhruba 4,5 km jižně od Kladna a 22 km západně od Prahy. Žije zde 675[1] obyvatel.
Asi 2 km severně od obce leží kladenské sídliště Kročehlavy, jižně od ní Braškov, Kyšice a Unhošť, na západ Velká Dobrá a na východ pak Velké a Malé Přítočno. Jižně kolem obce vede dálnice D6/E48 a východně od ní železnice Kladno – Praha.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1354, kdy se připomíná Mařík z Dolan a Újezda.
Kolem roku 1400 patřil díl vsi králi Václavu IV. a část z tohoto dílu byla svěřena Hanuši Milheimovi z Pardubic (spoluzakladateli kaple Betlémské v Praze), který zde určil této kapli roční plat osmi kop 50 grošů na šesti dvorech, ale záhy přenesl tento plat jinam (pravděpodobně do Červeného Újezda). V prvé polovině 16. století vlastnil Pletený Újezd Jetřich Bezdružický z Kolovrat. Po jeho smrti roku 1548 zdědil ves Vladislav Bezdružický, jenž sídlil na Buštěhradě a od té doby patřil Pletený Újezd k buštěhradskému panství. Zbyněk Novohradský z Kolovrat pak daroval roku 1630 za věrné služby „celý vypálený a pustý Újezd“ Adamovi ze Sobětic na dožití jeho dětí.
Obec byla hned na začátku třicetileté války poničena a vypálena. Znovu vystavěna a osídlena pak byla až po deseti letech (8. června 1630) za zmiňovaného Adama ze Sobětic.[4][5]
Na okraji obce se nacházel šibeniční vrch, na kterém skončil život nejméně 15 odsouzených k smrti. Šibenice byla za první světové války, roku 1915, rozebrána.
K říjnu 2010 zde bylo trvale přihlášeno 477 obyvatel, počet domů s přiděleným č.p. byl k tomuto datu 195. V roce 2014 zde žilo 519 obyvatel.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve vsi Pletený Újezd (490 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 4 hostince, krejčí, půjčovna mlátičky, 3 obuvníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím.
V roce 2011 obec získala rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR znak a vlajku obce (ve smyslu ustanovení §34a zákona o obcích).[14] Do té doby neformálně používaný znak obce nemohl (zobrazoval rozhlednu – soukromé vlastnictví, součást CI právnické osoby) být použit, proto byla zastupiteli se starostou Kolbekem zvolena varianta zobrazující orlici z erbu pánů z Kolovrat (obráceného zbarvení) a plot, neboť se předpokládá, že původní název obce byl Plotěný Újezd.[15]
Zastupitelstvo obce je sedmičlenné, posledních voleb se účastnili tři volební strany a tyto získali 4,2,1 mandát. V současné době je zastupitelstvo pětičlenné po rezignaci starosty a místostarosty, následně rezignovala další významná část zastupitelstva. V obci neprobíhá činnost žádných čistě politických stran, ani tyto nejsou zastoupeny v zastupitelstvu. Samosprávu zastupuje řada komisí, funkce jsou rozděleny rovnoměrně mezi všechny členy zastupitelstva.
Kladno | Kladno | Velké Přítočno | ||
Velká Dobrá | Malé Přítočno | |||
Pletený Újezd | ||||
Braškov | Unhošť | Fialka |