Pliosauridae

Jak číst taxoboxPliosauridae
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až svrchní křída, asi před 228 až 89 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Peloneustes philarchus, zástupce skupiny
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
NadřádSauropterygia
ŘádPlesiosauria
PodřádPliosauroidea
ČeleďPliosauridae
Welles, 1943
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pliosauridae („pliosauridi“) je jednou z podskupin patřících do velké skupiny druhohorních mořských plazů Plesiosauria. Pliosauridi měli relativně krátký krk a velkou hlavou. Byli to velcí mořští dravci a stali se nejobávanějšími mořskými predátory od pozdního triasu do pozdní křídy (asi před 228 až 89 miliony let). S krátkými krky, masivními hlavami a zuby vyzbrojenými čelistmi mohli zaútočit i na živočichy stejné a větší velikosti a vytrhovat z nich kusy masa podobně jako dnešní žraloci nebo kosatky.[1]

Navzdory dlouho zastávanému názoru, že biodiverzita pliosauridů značně utrpěla na přelomu jury a křídy, tento domnělý trend nebyl potvrzen detailním výzkumem dochovaných fosilních zubů.[2] Mezi vůbec poslední zástupce této skupiny patřily například rody Brachauchenius nebo Megacephalosaurus, žijící v geologickém období turonu, asi před 90 miliony let.[3][4]

Tito draví mořští plazi žili v mořích a oceánech, dýchali vzdušný kyslík a zřejmě rodili živá mláďata, i když existuje teorie, že se rozmnožovali vejci. Někteří zástupci byli možná hned po vorvaňovi obrovském největšími predátory, kteří kdy na Zemi žili (jejich hmotnost se mohla dle odhadů pohybovat až kolem dvaceti tun). Mezi největší jedince patří dosud nepopsaný exemplář z Kolumbie s lebkou o délce 3 metry a celkovou délkou těla asi 11 metrů.[5] Velký obratel o šířce téměř 27 cm, objevený v pozdně jurských vrstvách v Anglii, zase ukazuje na možnou délku těla až 14,4 metru.[6]

Největšími dnes známými pliosauridy jsou patrně zástupci rodů Pliosaurus a Kronosaurus (v obou případech délka přes 10 metrů a hmotnost přes 10 tun).[7]

České objevy

[editovat | editovat zdroj]

Tito draví mořští plazi obývali v období rané pozdní křídy (asi před 100 až 85 miliony let) v hojných počtech a druhové rozmanitosti také mělká teplá moře na území současné České republiky, jak ukazují již od poloviny 19. století fosilní objevy z mnoha míst našeho státu[8][9]. Jde například o pozdně křídový rod Polyptychodon, který je ale ve skutečnosti zřejmě nomen dubium.[10]

Další informace o českých nálezech byly publikovány v září roku 2019. Nedaleko Brna byl již ve 30. letech 20. století objeven fosilní materiál pliosaurů z období pozdní jury (stáří asi 160 milionů let). Tito velcí draví plazi z kladu Thalassophonea dosahovali délky až 6 metrů a odhadované hmotnosti kolem 1,5 tuny.[11][12] Podobné objevy velkých pliosaurů (o délce kolem 10 metrů) byly učiněny také v sousedním Polsku (Svatokřížské hory).[13]

  1. SOCHA, Vladimír. 150 let s liopleurodonem. OSEL.cz [online]. 26. května 2023. Dostupné online.  (česky)
  2. Zverkov, N. G.; et al. (2018). Increased pliosaurid dental disparity across the Jurassic – Cretaceous transition. Palaeontology 2018, 1-22. doi: 10.1111/pala.12367
  3. Daniel Madzia, Sven Sachs and Johan Lindgren (2018). Morphological and phylogenetic aspects of the dentition of Megacephalosaurus eulerti, a pliosaurid from the Turonian of Kansas, USA, with remarks on the cranial anatomy of the taxon. Geological Magazine (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/S0016756818000523
  4. http://www.pravek.info/novinky/megacephalosaurus-a-evoluce-zubu-poslednich-pliosauru/
  5. https://conexioncapital.co/encuentran-en-sachica-boyaca-al-pliosaurio-mas-grande-del-mundo/
  6. David M. Martill, Megan L. Jacobs & Roy E. Smith (2023). A truly gigantic pliosaur (Reptilia, Sauropterygia) from the Kimmeridge Clay Formation (Upper Jurassic, Kimmeridgian) of England. Proceedings of the Geologists' Association (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.pgeola.2023.04.005
  7. SOCHA, Vladimír. Největší mořští zabijáci z dinosauří éry. OSEL.cz [online]. 23. července 2024. Dostupné online.  (česky)
  8. SOCHA, Vladimír. Svět českého plesiosaura. OSEL.cz [online]. 7. listopadu 2014. Dostupné online. 
  9. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách II. OSEL.cz [online]. 13. července 2015. Dostupné online. 
  10. Madzia D. (2016). A reappraisal of Polyptychodon (Plesiosauria) from the Cretaceous of England. PeerJ 4:e1998 https://doi.org/10.7717/peerj.1998
  11. http://www.pravek.info/novinky/pred-160-miliony-let-zili-na-morave-velci-morsti-plazi/
  12. http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
  13. https://phys.org/news/2019-11-million-year-old-sea-monster-fossil-poland.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • O'Keefe, F. R. (2001). A cladistic analysis and taxonomic revision of the Plesiosauria (Reptilia: Sauropterygia). Acta Zoologica Fennica. 213: 1-63.
  • Smith A. S., Dyke G. J. (2008). The skull of the giant predatory pliosaur Rhomaleosaurus cramptoni: implications for plesiosaur phylogenetics. Naturwissenschaften.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]