Ploskolebec amurský |
---|
Ploskolebec amurský |
Stupeň ohrožení podle IUCN |
---|
málo dotčený[1] |
Vědecká klasifikace |
---|
Říše | živočichové (Animalia)
|
---|
Kmen | strunatci (Chordata)
|
---|
Podkmen | obratlovci (Vertebrata)
|
---|
Třída | plazi (Reptilia)
|
---|
Řád | šupinatí (Squamata)
|
---|
Podřád | hadi (Serpentes)
|
---|
Čeleď | zmijovití (Viperidae)
|
---|
Rod | ploskolebec (Gloydius)
|
---|
Binomické jméno |
---|
Gloydius saxatilis (Emelianov, 1937) |
Synonyma |
---|
- Trigonocephalus intermedius Strauch, 1868
- Ancistrodon intermedius Boulenger, 1896
- Agkistrodon blomhoffii intermedius Stejneger, 1907
- Ancistrodon halys intermedius Nikolsky, 1916
- Ancistrodon halys stejnegeri Rendahl, 1933
- Agkistrodon halys Pope, 1935
- Ancistrodon saxatilis Emelianov, 1937
- Agkistrodon saxatilis Gloyd, 1972
- Agkistrodon shedoaensis continentalis Zhao, 1980
- Gloydius saxatilis Hoge & Romano-Hoge, 1981
- Agkistrodon intermedius saxatilis Gloyd & Conant, 1982
- Agkistrodon saxatilis Zhao & Adler, 1993[2]
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ploskolebec amurský (Gloydius saxatilis) je druh jedovatého hada z čeledi zmijovití (Viperidae). Je endemitem ve východním Rusku, Číně a na Korejském poloostrově. Vyskytuje se v oblastech od 200 do 1200 metrů nad mořem,[3] často poblíž vodních toků a v lesích. Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že preferuje vyšší nadmořské výšky (minimálně 400 metrů).[4] Tento druh je příležitostně využívaný k výrobě léčiv v lidové medicíně.[3]
Ploskolebec amurský dosahuje v průměru velikosti 45 centimetrů, maximálně 85 centimetrů.[5] Jed obsahuje saxtrombin, enzym podobný trombinu.[6]
Páření probíhá podobně jako u ostatních zmijovitých, nicméně u samic byla zjištěna jedna zvláštnost a to, že se při rozmnožování třesou.[7]
- poddruh Gloydius saxatilis changdaoensis Li, 1999
- poddruh Gloydius saxatilis saxatilis (Emelianov, 1937)[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gloydius saxatilis na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-05].
- ↑ McDiarmid R.W., Campbell J.A., Touré T. 1999. Snake Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference, vol. 1. Herpetologists' League. 511 pp. ISBN 1-893777-00-6 (series). ISBN 1-893777-01-4 (volume).
- ↑ a b GUO, P. Gloydius saxatilis. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2010 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ DO, Min Seock; NAM, Ki-Baek; YOO, Jeong-Chil. Distribution and Movement Tendencies of Short-Tailed Viper Snakes(Gloydius saxatilis) by Altitude. Asian Herpetological Research. 2017, čís. 01 vo 8, s. 39–47. Dostupné online [cit. 2019-01-12]. ISSN 2095-0357. DOI 10.16373/j.cnki.ahr.160126.
- ↑ Gloydius saxatilis. www.gifte.de [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Huang, K., Zhao, W., Gao, Y., Wei, W., Teng, M., and Niu, L. 2011. Structure of saxthrombin, a thrombin-like enzyme from Gloydius saxatilis. Acta crystallographica. Section F, Structural biology and crystallization communications 67, 862-865
- ↑ MIN, Seock Do, a kol. First observation on courtship behavior of short-tailed viper snake, Gloydius saxatilis (Squamata: Viperidae) in Korea. Journal of Asia-Pacific Biodiversity. 2017-12-01, roč. 10, čís. 4, s. 583–586. Dostupné online [cit. 2019-01-12]. ISSN 2287-884X. DOI 10.1016/j.japb.2017.08.003. (anglicky)
- ↑ BioLib.cz – Gloydius saxatilis [online]. BioLib.cz. Dostupné online.