René Crevel
| René Crevel | |
|---|---|
,_%C3%A9crivain_-_P1894_-_Mus%C3%A9e_Carnavalet.jpg) | |
| Narození | 10. srpna 1900 Paříž  Francie |
| Úmrtí | 18. června 1935 (ve věku 34 let) Paříž Francie |
| Příčina úmrtí | dušení |
| Místo pohřbení | Cimetière de Montrouge |
| Povolání | básník a spisovatel |
| Literární hnutí | surrealismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
René Crevel (10. srpna 1900 Paříž – 18. června 1935 Paříž) byl francouzský surrealistický básník a spisovatel.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě studoval práva a literaturu na Sorbonně, ale školu brzy opustil. Během své vojenské služby se setkal s Rogerem Vitracem a Maxem Morisem. V roce 1921 se seznámil také s André Bretonem a připojil se k surrealistům. Na konci roku 1922 přivedl surrealistickou skupinu k výzkumům "umělých spánků".
V říjnu 1925 byl exkomunikován ze surrealistického hnutí. Tehdy poznal Tristana Tzaru a připojil se k hnutí Dada. V roce 1926 byla u něho diagnostikována tuberkulóza. V roce 1929 ho exulant Lev Trockij přivedl k opětovnému navázání spolupráce se surrealisty, ale brzy byl vyčerpán snahou propojit surrealisty a komunisty. Od roku 1927 byl členem Parti communiste français, ze které byl v roce 1933 vyloučen a zůstal věrný Bretonovi.
V roce 1935 se angažoval v přípravě Mezinárodního kongresu spisovatelů na ochranu kultury, jehož se měla účastnit i surrealistická skupina s Bretonem jako jejím mluvčím. Po roztržce s Erenburgem, který zastupoval sovětskou delegaci, byl Breton z kongresu vyloučen. René Crevel, který se nesmířil s nepřítomností surrealistů na tomto kongresu, propadl deziluzi a znechucení. Navíc se 16. června dozvěděl, že trpí tuberkulózou ledvin, když se domníval, že již byl vyléčen. Následující noc spáchal sebevraždu plynem ve svém bytě a zanechal stručný vzkaz: Prosím, spalte mě. Zhnusení!.[1]
Spisy
[editovat | editovat zdroj]- Détours (1924, Okliky),
- Mon Corps et moi (1925, Mé tělo a já)
- La Mort difficile (1926, Těžká smrt)
- Babylone (1927, Babylon)
- L'Esprit contre la raison, (1928)
- Êtes-vous fous? (1929, Zešíleli jste?)
- Le Clavecin de Diderot (1932, Diderotův klavír) – eseje
- Les Pieds dans le plat (1933, Na rovinu)
- Le Roman cassé et derniers écrits (1934-1935, Zničený román a jiné spisy)
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Těžká smrt, překlad Václav Holzknecht, KDA, svazek 187, Praha: Kamilla Neumannová, 1929
- Diderotův klavír, překlad Jan Vaněk, Liberec: Dauphin 1996, ISBN 80-86019-02-0
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BIRO, Adam; PASSERON, René. Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs. Paříž: Presses Universitaires de France (PUF), 1985. ISBN 978-2130372806. (francouzsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FRYČER, Jaroslav. heslo René Crevel. In: Jaroslav Fryčer a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu René Crevel na Wikimedia Commons 
Autor René Crevel ve Wikizdrojích (francouzsky)
