Richard von Mises | |
---|---|
Rodné jméno | Richard Edler von Mises |
Narození | 19. dubna 1883 Lvov |
Úmrtí | 14. července 1953 (ve věku 70 let) Boston |
Místo pohřbení | Hřbitov Mount Auburn (42°22′14″ s. š., 71°8′45″ z. d.) |
Alma mater | Technická univerzita Vídeň (do 1907) Akademické gymnázium |
Povolání | matematik, fyzik, inženýr a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Štrasburská univerzita (1909–1918) Technická univerzita Drážďany (1919–1920) Humboldtova univerzita (1920–1933) Istanbulská univerzita (1934–1939) Harvardova univerzita (1944–1953) |
Ocenění | člen Institutu matematických statistik (1941) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu čestný doktor Technické univerzity Vídeň |
Choť | Hilda Geiringer[1] |
Rodiče | Arthur Edler von Mises a Adele Edle von Mises |
Příbuzní | Ludwig von Mises (sourozenec) Alfred Landau (strýc) Mayer Rachmiel von Mises (praděd) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Richard šlechtic von Mises (19. dubna 1883, Lvov – 14. července 1953, Boston, USA) byl rakouský matematik a fyzik působící delší dobu v Brně, bratr ekonoma Ludwiga von Misese.
V letech 1893–1901 studoval ve Vídni na gymnáziu a od roku 1901 do ledna 1906 na technice. Své studium tak zakončil v době, kdy již byl asistentem Georga Hamela na brněnské německé technice (asistentem se stal 1. ledna 1906). Během svého brněnského pobytu získal v roce 1908 na vídeňské technice doktorát za práci Die Ermittlung der Schwungmassen im Schubkurbelgetriebe a v témže roce i postavení soukromého docenta na brněnské technice. Jako habilitační práci předložil spis Theorie der Wasserräder.
V roce 1909 byl ve věku 26 let jmenován profesorem aplikované matematiky na univerzitě ve Štrasburku. V letech 1910 a 1911 byl kandidátem na místo profesora matematiky na brněnské německé technice, v letech 1916 a 1918 pak na místo profesora mechaniky. Během první světové války sloužil v rakouském vojenském letectvu jako konstruktér, zkušební pilot a učitel.
Po skončení první světové války získal místo profesora hydrodynamiky a aerodynamiky na technice v Drážďanech. Jeho pobyt tam byl velmi krátký a již v roce 1920 se stal prvním profesorem a ředitelem nově zřízeného institutu aplikované matematiky na univerzitě v Berlíně. V roce 1921 založil časopis Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik. Nástup Adolfa Hitlera k moci jej přinutil v roce 1933 opustit berlínskou univerzitu a uchýlit se na univerzitu do Istanbulu. Když se i Turecko stalo pro německé emigranty nebezpečnou zemí, odešel v roce 1939 do Spojených států a stal se přednášejícím na Harvardu. V roce 1944 zde získal katedru aerodynamiky a aplikované matematiky.
Patří mezi nejvýznamnější odborníky na aplikovanou matematiku ve 20. století. Krátce před svou smrtí sám klasifikoval své práce do následujících oblastí: praktická analýza, diferenciální a integrální rovnice, mechanika, hydrodynamika a aerodynamika, konstrukční geometrie, teorie pravděpodobnosti, matematická statistika a filozofie.
Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.