Roman Brandstaetter | |
---|---|
Narození | 3. ledna 1906 Tarnów |
Úmrtí | 28. září 1987 (ve věku 81 let) Poznaň |
Místo pohřbení | Miłostowo Cemetery |
Povolání | básník, překladatel, spisovatel a diplomat |
Alma mater | Varšavská univerzita |
Žánr | divadelní hra, próza a poezie |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roman Brandstaetter (3. ledna 1906, Tarnów – 28. září 1987, Poznaň) byl polský spisovatel.
Roman Brandstaetter pocházel z polské židovské rodiny. Na univerzitě ve Varšavě studoval polonistiku. Během druhé světové války žil jako emigrant v Palestině. V letech 1946–1948 působil jako kulturní atašé na polském velvyslanectví v Římě.
Po návratu do Polska v roce 1948 žil v Poznani, kde získal pozici ředitele Polského literárního divadla a poté Velkého divadla. Zastával také funkci místopředsedy poznaňské pobočky Svazu polských spisovatelů.
V roce 1950 se Brandstaetter přestěhoval do Zakopaného, kde strávil 10 let ve funkci předsedy Rady pro kulturu v Městské národní radě. V témže roce se stal členem polského PEN klubu.
V roce 1951 napsal historické dramatické libreto k opeře Tadeusze Szeligowského Bunt żaków (Vzpoura studentů).
V roce 1956 se stal korespondentem francouzské Academie Rhodanienne des Lettres.
V epicentru jeho zájmu stála historická dramata, romány a nábožensky laděná lyrika. Také se věnoval překladu. O svojí konverzi ke katolicismu napsal knihu s názvem Kroniki Assyżu (1947). Přeložil také vybraná díla Shakespeara.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Brandstaetter na německé Wikipedii.