Roy Kerr
| Roy Kerr | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Roy Patrick Kerr |
| Narození | 16. května 1934 (90 let) Kurow,  Nový Zéland |
| Alma mater | St Andrew's College (do 1950) Canterburská univerzita (1951–1954) Univerzita v Cambridgi (do 1958) Trinity College (1955–1958) |
| Povolání | matematik, fyzik, hráč bridge a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Syracuská univerzita (1960–1962) Texaská univerzita v Austinu (1962–1971) Canterburská univerzita (1971–1993) |
| Ocenění | Fellow of the Royal Society Te Apārangi (1975) Hectorova pamětní medaile (1982) Hughesova medaile (1984) Rutherfordova medaile (1993) Cena Marcela Grossmanna (2006) … více na Wikidatech |
| Funkce | profesor (1971–1992) professor emeritus (od 1992) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roy Patrick Kerr (* 16. května 1934 Kurow, Nový Zéland) je novozélandský fyzik a matematik, který objevil Kerrovu metriku a Kerrovu–Newmanovu metriku, přesná řešení obecné teorie relativity. Jde o modely gravitačního pole nenabité rotující černé díry a jejího okolí, respektive nabité rotující černé díry a okolí.[1] Svým řešením Einsteinových rovnic předpověděl rotující černé díry předtím, než byly objeveny. [2]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Kurow na Jižním ostrově Nového Zélandu.[3] Narodil se do nefunkční rodiny, jeho matka musela od rodiny odejít, když mu byly tři roky. Když šel jeho otec do války, byl odeslán na farmu. Po návratu otce z války se přestěhovali do největšího města ostrova Christchurch. Podařilo se mu dostal na St. Andrew's College, soukromou střední školu ve městě. [4]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jeho matematický talent byl rozpoznán již na střední škole. Vzhledem k jeho talentu mu bylo umožněno nastoupit na University of New Zealand rovnou do třetího ročníku studia matematiky. Univerzitu absolvoval v roce 1955, kdy odešel na univerzitu v Cambridgi, kde v roce 1959 získal doktorát za disertační práci o pohybových rovnicích v obecné relativitě.
Jako postdoktorand odešel na Syracuse University, kde v té době působil Einsteinův spolupracovník Peter Bergmann jako profesor a který také pracoval pro letectvo Spojených států.[5][6]
Roku 1962 odešel Kerr na Texaskou univerzitu v Austinu, kde o rok později objevil Kerrovo vakuové řešení.[7] V roce 1965 představil společně s Alfredem Schilde koncept Kerrova-Schildova prostoročasu.[8] Během působení v Austinu vedl Kerr čtyři doktorandy a napsal také dosluv ke knize Cracking the Einstein Code: Relativity and the Birth of Black Hole Physics.[9]
V roce 1971 se vrátil na Nový Zéland na University of Canterbury, kde zůstal až do odchodu do penze v roce 1993. Na univerzitě Kerr zastával funkci profesora matematiky, deset let byl ve funkci vedoucího katedry matematiky.
Jeho život byl předmětem polobiografické knihy Cracking the Einstein Code od Fulvia Melii publikované roku 2009.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 získal medaili Alberta Einsteina jako první novozélandský vědec.[10] V roce 2016 získal Crafoordovu cenu.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Kerr žije s manželkou Margareth ve městě Tauranga.
V 70. letech byl velmi dobrým hráčem bridže, dostal se v této hře až na mezinárodní úroveň.[11] Rovněž je spoluautorem nového herního systému. [12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roy Kerr na anglické Wikipedii.
- ↑ Cracking the Einstein Code by Fulvio Melia, 2009
- ↑ Martin Rees, Just Six Numbers – The Deep Forces that Shape the Universe, Phoenix, 1999, ISBN 0-75381-022-0, page 41
- ↑ J J O'Connor; YES. Roy Patrick Kerr [online]. University of St Andrews, Scotland, July 2009. Dostupné online.
- ↑ MCCRONE, John. Bright sparks and black holes. The Press. 2 March 2013, s. C2. Dostupné online [cit. 2 March 2013].
- ↑ APS site: Peter Bergmann receives Einstein prize
- ↑ Obituary of Peter Bergmann
- ↑ KERR, R. P. Gravitational Field of a Spinning Mass as an Example of Algebraically Special Metrics. Physical Review Letters. 1963, svazek 11, s. 237–238. Dostupné online [cit. 2020-12-23]. DOI 10.1103/PhysRevLett.11.237. Bibcode 1963PhRvL..11..237K. (anglicky)
- ↑ MÁLEK, Tomáš. Extended Kerr-Schild spacetimes: General properties and some explicit examples. arXiv [online]. 2014. Dostupné online.
- ↑ New Scientist review
- ↑ Einstein Medal for NZ professor Stuff.co.nz, 20 December 2012
- ↑ Roy P KERR [online]. World Bridge Federation. Dostupné online.
- ↑ Symmetric Relay System at BridgeGuys.com. www.bridgeguys.com [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-19.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roy Kerr na Wikimedia Commons
