Rudi Stephan

Rudi Stephan
Narození29. července 1887
Worms
Úmrtí29. září 1915 (ve věku 28 let)
Velykyj Chodačkiv, Ternopil
Haličsko-vladiměřské království
Národnostněmecká
Alma materKonzervatoř dr. Hocha
Povoláníhudební skladatel
Aktivní roky1907–1914
RodičeKarl Stephan, právník
Znám jakoRudi Stephan
Významná dílaDie Ersten Menschen
OvlivněnýRichard Wagner
Vliv naArnolda Schönberga
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf „Rudi“ Stephan (29. července 1887 Worms – 29. září 1915 Velykyj Chodačkiv u Ternopilu) byl německý hudební skladatel.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Mnichov-Schwanthalerhöhe Schwanthalerstraße 106 454

Rudolf Stephan byl jednou z největších německých skladatelských nadějí své generace. Vyrůstal ve Wormsu jako syn zámožné právnické rodiny, jeho otec Karl Stephan byl právník a hesenský zemský politik. Jeho děd pocházel z Heßlochu v předrýnském Hesensku. Rudolf Stephan studoval kompozici u Bernarda Seklese na Konzervatoři dr. Hocha ve Frankfurtu nad Mohanem a u Rudolfa Luise v Mnichově. Poté žil až do roku 1914 v Mnichově, kde už 1911 představil své skladby. Padl v první světové válce u vesnice Velykyj Chodačkiv západně od Ternopilu ve věku 28 let.[1] O okolnostech jeho smrti panují rozporuplné informace: zemřel jako pozorovatel při palbě ostřelovačů, nebo v záchvatu šílenství opustil kryt.

Deska připomínající dům narození Rudolfa Stpehana ve Wormsu, dnes Adlerapotheke

Kvůli své předčasné smrti nemohl uvést mnoho děl, ale už za svého života byl považován za jednoho z nejtalentovanějších německých hudebních skladatelů své generace. Poprvé na sebe upozornil na koncertě v mnichovské Tonhalle 16. ledna 1911, jenž mu byl umožněn díky značnému finančnímu příspěvku od svého otce. V roce 1915 bylo vydáno jeho největší dílo – opera První lidé (Die ersten Menschen). Stephan byl ve své době váženým skladatelem, jehož díla vycházela u vydavatelství Schott-Verlag.

Jeho hudba stojí na hranici mezi pozdním romantismem a modernismem a zahrnuje jak starší tradici tonální hudby (Richard Wagner), tak novější impresionistický zvuk a směřování k volné tonalitě, jakou lze nalézt u raného Arnolda Schönberga. Z jeho díla se dochovalo pouze to, co vydalo vydavatelství Schott; po bombardování Wormsu roku 1945, jeho majetek a pozůstalost shořely v ohni.

Rudi Stephan významně přispěl ke stylovému obratu v hudbě, který nastal kolem roku 1910 – hudba již neměla vycizelovanou, kontrolovanou formu odpovídající secesní estetice přelomu 19. a 20. století, ale revoluční: heterogenní, kladoucí důraz na originalitu a výjimečnost. Jeho hudba nevyjadřovala filozofické ani jiné nehudební významy, ani neměla programní účinky. Naopak cílila na vyjádření napětí, výraz, barvu, na hudbu o sobě; proto často pro svá díla používat „neutrální“ označení typu Hudba pro… V jeho hudbě lze sice rozeznat mnohé vlivy starších skladatelů, někdy i velmi bezprostřední, ale není v žádném případě epigonská.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální díla

[editovat | editovat zdroj]
  • (první) Hudba pro orchestr (Musik für Orchester), 1910
  • Hudba pro orchestr (Musik für Orchester), 1912
  • Hudba pro housle a orchestr (Musik für Geige und Orchester), 1911, upraveno 1913

Klavírní a komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Pro harmonium (Für Harmonium), srpen 1907
  • Groteska pro housle a klavír (Groteske für Geige und Klavier), 1911
  • Hudba pro sedm strunných nástrojů (Musik für sieben Saiteninstrumente), 1911[3]

Opera

[editovat | editovat zdroj]

Zpěv a orchestr

[editovat | editovat zdroj]

Písně

[editovat | editovat zdroj]
  • Lesní ticho (Waldstille), 1905
  • Lesní poledne (Waldnachmittag), 1906
  • Na smrt mladé ženy (Auf den Tod einer jungen Frau), 1906
  • Půlnoc (Mitternacht), 1907
  • Memento vivere, 1907
  • „Up de eensame Hallig“ pro hlubší hlas a klavír (Up de eensame Hallig für tiefe Singstimme und Klavier), 1914
  • dvě vážné písně pro baryton a klavír:
    • Navečer (Am Abend), 1914
    • Memento vivere, 1913; dřívější verze, viz výše
  • šest básní pro zpěv a klavír z písňového cyklu „Píseň chvály chci ti zapět“ (Ich will dir singen ein Hohelied), 1913–1914, vydáno 1921
  • sedm písní pro zpěv a klavír, 1913–1914, vydáno 1936

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]

Po Rudolfu Stephanovi bylo roku 1976 pojmenováno gymnázium ve Wormsu (zal. 1527, do té doby Gymnázium pro klasické jazyky). [1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudi Stephan na německé Wikipedii.

  1. ↑ Verlustlisten 1. Weltkrieg, page 9529: Stephan Rudi (Worms). des.genealogy.net [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Klassika: Rudi Stephan (1887-1915): Lebenslauf. www.klassika.info [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rudi Stephan - Musik für 7 Saiteninstrumente | WDR Sinfonieorchester. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. ↑ Die ersten Menschen, Act I: Was ist's, das Chabel sah? (Live). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ Rudi Stephan - Musik für 7 Saiteninstrumente | WDR Sinfonieorchester. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]