Róbert Mak | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Róbert Mak (2016) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Osobní informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 8. března 1991 (33 let) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Bratislava, Československo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výška | 1,79 m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hmotnost | 75 kg | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přezdívka | Robbie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klubové informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Současný klub | ŠK Slovan Bratislava | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo dresu | 21 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | útočník | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mládežnické kluby* | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Profesionální kluby* | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reprezentace** | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Úspěchy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Další informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Povolání | fotbalista | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 25. listopadu 2024 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 5. července 2024 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Róbert Mak (* 8. března 1991, Bratislava[1]) je slovenský fotbalový útočník a reprezentant, od července 2024 hráč slovenského týmu ŠK Slovan Bratislava. Mimo Slovensko působil na klubové úrovni ve Velké Británii (Anglii), v Německu, Řecku, Rusku, Turecku, Maďarsku a Austrálii. Za roky 2011 a 2012 vyhrál cenu Petra Dubovského, která se na Slovensku uděluje nejlepšímu slovenskému hráči do 21 let.[2] S manželkou Zuzanou má syny Robina (* 2014)[3] a Alexeje (* 2015).[4]
Je odchovancem Slovanu Bratislava, s jehož výběrem do 15 let získal žákovský primát. Následně přešel do fotbalové akademie anglického klubu Manchester City FC[5], kde se setkal s krajany Vladimírem Weissem ml. a Filipem Mentelem. V sezóně 2007/08 vyhrál s mládeží Manchesteru FA Youth Cup.[5] V 17 letech postoupil do rezervního týmu Manchesteru City[6], ale v prvním mužstvu šanci nedostal.
Před sezonou 2010/11 podepsal tříletý kontrakt s německým klubem 1. FC Norimberk, kde se setkal s krajanem Markem Mintálem.[7] Ligový debut v dresu Norimberku absolvoval ve druhém kole hraném 28. srpna 2010 v souboji s celkem SC Freiburg (prohra 1:2), na hřiště přišel v 65. minutě.[8] Svůj první gól v Bundeslize vstřelil 20. listopadu 2010 v zápase proti 1. FC Kaiserslauternu, Norimberk prohrál 1:3.[9] Podruhé v ročníku se trefil ve 23. kole proti Eintrachtu Frankfurt (výhra 3:0), když v 87. minutě zvyšoval na 2:0.[10] Následně se střelecky prosadil v souboji s týmem 1. FC Kaiserslautern, když dával na konečných 2:0.[11]
Svoji první branku v sezoně zaznamenal 1. října 2011 v osmém kole proti mužstvu 1. FSV Mainz 05 (remíza 3:3).[12] Podruhé v ročníku si připsal gól 5. května 2012 v souboji s klubem Bayer 04 Leverkusen, se spoluhráči podlehli soupeři na domácím trávníku v poměru 1:4.[13]
V říjnu 2012 neunesl střídání po prvním poločase bundesligového utkání s domácím Freiburgem (0:3 pro Norimberk) a na Twitteru počastoval svého trenéra Dietera Heckinga vulgárními výrazy nejhrubší katagorie.[14] Kouči se omluvil, ale za trest byl přeřazen do 6. listopadu 2012 do rezervy.[15] V klubu se změnil trenér, místo Heckinga zaujal Michael Wiesinger a ten slovenského záložníka příliš nestavěl. K dubnu 2013 ho nasadil jako střídajícího hráče jen do čtyřech ligových zápasů.[16] 11. května 2013 ve 33. bundesligovém kole přispěl jednou brankou k vítězství 2:1 nad domácí Fortunou Düsseldorf.[17]
V sezoně 2013/14 příliš nehrál, většinou nastupoval jen z lavičky v průběhu střetnutí. Na jaře 2014 bojoval s Norimberkem o záchranu, která se nezdařila a tým sestoupil do druhé nejvyšší německé ligy.
V červenci 2014 přestoupil za 400 tisíc eur do Řecka, do celku PAOK Soluň, se kterým uzavřel smlouvu na tři roky[18], zájem mělo ještě polské mužstvo Legia Warszawa. S PAOKem postoupil ze čtvrtého předkola - play-off přes moldavský klub FC Zimbru Chișinău (prohra 0:1 venku a výhra 4:0 doma) do skupinové fáze Evropské ligy UEFA 2014/2015. Mak se střelecky prosadil v odvetě.[19] Se soluňským týmem byl nalosován do základní skupiny K, kde v konfrontaci se soupeři: FK Dinamo Minsk (Bělorusko), EA Guingamp (Francie) a ACF Fiorentina (Itálie) skončili se spoluhráči na třetím místě tabulky a do jarní vyřazovací části nepostoupili.
Ligovou premiéru v dresu PAOKu Soluň zažil 24. srpna 2014 proti mužstvu AEL Kallonis (remíza 1:1), nastoupil na celý zápas.[20] Svoje první ligové góly v ročníku zaznamenal v rozmezí druhého až osmého kola. Prosadil se celkem pětkrát, když dal po jednom gólu do sítí klubů PAE Platanias Chanion (výhra 4:0)[21], Niki Volos (výhra 3:0)[22], PAE Panaitolikos (výhra 1:0)[23], OFI Kréta (výhra 4:0)[24] a PAE Véroia (výhra 4:1).[25] Následně skóroval v duelu s týmem Škoda Xanthi (prohra 2:4), když v 82. minutě snižoval na 2:3.[26] Pošesté v sezoně se prosadil ve 21. kole hraném 31. 1. 2015 v odvetném souboji s Panaitolikosem při domácí prohře 1:2.[27]
Na podzim 2015 postoupil s PAOKem přes mužstvo NK Lokomotiva Zagreb z Chorvatska (prohra 1:2 venku a výhra 6:0 doma), slovenský klub FC Spartak Trnava (výhra 1:0 doma a remíza 1:1 venku) a tým Brøndby IF z Dánska (výhra 5:0 doma a remíza 1:1 venku) z druhého předkola až do skupinové fáze Evropské ligy UEFA 2015/2016. Se spoluhráči ve skupině C skončili v konfrontaci s mužstvy Qəbələ FK (Ázerbájdžán), Borussia Dortmund (Německo) a FK Krasnodar (Rusko) na třetím nepostupovém místě tabulky.
Svoji první ligovou branku v ročníku vsítil ve třetím kole v souboji s Véroií (výhra 3:0), když ve 25. minutě zvyšoval na průběžných 2:0.[28] Podruhé v sezoně skóroval 27. září 2015 v souboji s Atromitosem Athény, když v 90. minutě dával na konečných 2:1.[29] Svůj třetí ligový gól v ročníku vstřelil v duelu s klubem Panionios GSS při výhře 2:1 doma.[30] Ve 20. kole 30. ledna 2016 v odvetě s Atromitosem otevřel střelecký účet utkání, se spoluhráči ale nakonec remizovali se soupeřem 1:1.[31] Popáté v sezoně si připsal branku 27. února 2016 v souboji s Asterasem Tripolis, když v 77. minutě zvyšoval na konečných 2:0.[32] Svůj šestý gól v lize v tomto ročníku dal ve 29. kole proti Levadiakosu (výhra 2:0).[33] Posedmé v sezoně zaznamenal přesný zásah v odvetném střetnutí s Panioniosem a podílel se na venkovním vítězství 2:0.[34] Celkem během roku nastřílel 19 branek, kromě ligy se trefil i devětkrát v evropských pohárech (6x v předkolech a 3x ve skupinové fázi) a třikrát v domácím poháru.
V létě 2016 měl o Maka zájem belgický tým RSC Anderlecht a celek ACF Fiorentina z Itálie, ale hráč nakonec přestoupil údajně za 3,5 milionů eur do ruského mužstva FK Zenit Petrohrad, kde uzavřel čtyřletou smlouvu.[35] Dostal dres s číslem 29.[36] Se Zenitem Petrohrad získal 23. července 2016 Ruský Superpohár po výhře 1:0 nad celkem PFK CSKA Moskva. Se svým zaměstnavatelem se krátce po svém příchodu představil v základní skupině D Evropské ligy UEFA 2016/2017, kde v konfrontaci se soupeři: Maccabi Tel Aviv FC (Izrael), AZ Alkmaar (Nizozemsko) a Dundalk FC (Irsko) skončili se spoluhráči na první místě tabulky a představili se v jarním šestnáctifinále, v němž vypadli po prohře 0:2 venku a výhře 3:1 doma díky pravidlu venkovních gólů s RSC Anderlechtem.
Ligový debut za Zenit absolvoval ve druhém kole hraném 6. srpna 2016 v duelu s klubem FK Ufa (remíza 0:0), na hrací plochu přišel v 64. minutě.[37] Na podzim 2016 hrál pravidelně, dobrou formu podtrhl čtyřmi góly v ruské nejvyšší lize a jedním v Evropské lize UEFA. V jarní části ročníku 2016/17 už tolik příležitostí na hřišti nedostával.[38]
Po návratu z hostování postoupil s Petrohradem přes Dinamo Minsk (prohra 0:4 venku a výhra 8:1 po prodloužení doma) a tým Molde FK z Norska (výhra 3:1 doma a prohra 1:2 venku) do skupinové fáze Evropské ligy UEFA 2018/2019. Se Zenitem byli zařazeni do základní skupiny C, kde v konfrontaci s mužstvy FC Kodaň (Dánsko), SK Slavia Praha (Česko) a FC Girondins de Bordeaux (Francie) postoupili z prvního místa tabulky do jarního play-off, ve kterém nejprve vyřadili v šestnáctifinále turecký klub Fenerbahçe SK (prohra 0:1 venku a výhra 3:1 doma) a následně vypadli v osmifinále po prohrách 1:3 doma a 1:2 venku se španělským týmem Villarreal CF. Poprvé a zároveň i jedinkrát v lize se v sezoně trefil v desátém kole v souboji s Krasnodarem (výhra 2:1), když v 65. minutě zvyšoval na 2:0.[39] Na jaře 2018 vybojoval se Zenitem Petrohrad ligový titul.[40]
Se Zenitem se představil v základní skupině G Ligy mistrů UEFA 2019/2020, kde v soubojích s mužstvy Olympique Lyon (Francie), Benfica Lisabon (Portugalsko) a RB Leipzig (Německo) skončili se spoluhráči na čtvrtém místě tabulky. V tomto ročníku vstřelil v lize za Petrohrad jedinou branku, konkrétně 21. září 2019 při vysokém domácím vítězství 5:0 nad Rubinem Kazaň.[41] V jarní části sezony 2019/20 získal Zenit ligový primát i domácí pohár, Mak se na těchto úspěších částečně podílel.
V červenci 2017 se vrátil ze Zenitu Petrohrad na rok hostovat do PAOKu Soluň.[38] S PAOKem postoupil přes klub FK Olimpik Doněck z Ukrajiny (remíza 1:1 venku a výhra 2:0 doma) do čtvrtého předkola - play-off Evropské ligy UEFA 2017/2018, kde vypadli se spoluhráči díky pravidlu venkovních gólů po výhře 3:1 doma a prohře 0:2 venku se švédským celkem Östersunds FK.
Obnovenou premiéru v lize v dresu PAOKu zažil v souboji s Levadiakosem (remíza 0:0), odehrál celé utkání.[42] Poprvé v ročníku po návratu do PAOKu Soluň skóroval ve druhém kole hraném 27. srpna 2017 proti týmu AO Kerkyra, když v 59. minutě zvyšoval na konečných 3:1.[43] Následně vsítil gól ve 13. kole v souboji se Škodou Xanthi při výhře v poměru 3:0 venku.[44] Svoji třetí branku v sezoně zaznamenal 21. ledna 2018 proti mužstvu FC Apollon Smyrnis (výhra 3:0), když ve 27. minutě otevřel střelecký účet utkání.[45] Na jaře 2018 vybojoval se soluňským celkem Řecký pohár.
Před jarní částí ročníku 2019/20 podepsal kontrakt na půl roku s tureckým Konyasporem, který o něj jevil zájem již v létě 2019. Dostal dres s číslem 29.[46] Ligový debut si zde odbyl v souboji s Antalyasporem (remíza 0:0), na hřiště přišel v 56. minutě.[47] V březnu 2020 se dohodl s vedením Konyasporu na předčasném ukončení smlouvy z rodinných důvodů spojených s pandemií covidu-19.[48]
V průběhu podzimní části sezony 2020/21 po několika měsících bez angažmá odešel jako volný hráč do Maďarska, konkrétně do klubu Ferencvárosi TC.[49] S týmem se krátce po svém příchodu představil v základní skupině G Ligy mistrů UEFA 2020/2021, kde se spoluhráči v konfrontaci se soupeři: FC Barcelona (Španělsko), FK Dynamo Kyjev (Ukrajina) a Juventus FC z města Turín (Itálie) skončili na čtvrtém místě tabulky.
Premiéru v lize za Ferencvárosi absolvoval 4. října 2020 v šestém kole proti týmu Puskás AFC (výhra 2:1), na trávník přišel v 75. minutě.[50] Poprvé a zároveň i jedinkrát v lize v tomto ročníku se prosadil 14. března 2021 v souboji s celkem Paksi FC (výhra 5:2), když v 62. minutě zvyšoval na průběžných 3:1.[51] Na jaře 2021 získal s Ferencvárosi ligový titul.
S Ferencvárosi TC postoupil na podzim 2021 přes mužstvo FK Priština z Kosova (výhry 3:0 doma a 3:1 venku) a litevský klub FK Žalgiris z města Vilnius (výhry 2:0 doma a 3:1 venku) do třetího předkola Ligy mistrů UEFA 2021/2022, ve kterém proti Slavii Praha nehrál, ale jeho spoluhráči po výhře 2:0 doma a prohře 0:1 venku postoupili do čtvrtého předkola - play-off, kde již Mak nastoupil, avšak se svým zaměstnavatelem po prohrách 2x 2:3 s týmem BSC Young Boys ze Švýcarska do skupinové fáze Ligy mistrů nepostoupil. Se spoluhráči byli zařazeni do základní skupiny G Evropské ligy UEFA 2021/2022, kde v konfrontaci s mužstvy Bayer 04 Leverkusen (Německo), Celtic FC (Skotsko) a Real Betis (Španělsko) skončili na čtvrtém místě tabulky.
Svoje jediné góly v sezoně zaznamenal ve třetím a pátém kole, kdy se dvakrát trefil do sítě klubu Debreceni VSC (výhra 4:2)[52] a jednou proti celku Mezőkövesdi SE (výhra 4:1).[53] V ročníku 2021/22 obhájil s Ferencvárosi titul a navíc s ním i vybojoval tamní pohár.
V létě 2022 zamířil do australského týmu Sydney FC, kde uzavřel dvouletou smlouvu.[54] Ligovou premiéru zaznamenal v úvodním kole hraném 8. října 2022, když v souboji s mužstvem Melbourne Victory FC při domácí prohře 2:3 odehrál 72 minut a dal i první branku zápasu.[55] Další góly si připsal ve druhém a čtvrtém kole, když vsítil po jednom přesném zásahu proti klubům Western United FC (výhra 3:1)[56] a Macarthur FC (výhra 3:2).[57] Počtvrté v sezoně skóroval 1. ledna 2023 v souboji s týmem Newcastle Jets FC, když ve 41. minutě zvyšoval na konečných 2:0.[58] Následně se prosadil proti mužstvu Melbourne City FC. Trefil se ve 28. minutě, ale se spoluhráči podlehli soupeři na jeho trávníku v poměru 2:3.[59] V dubnu 2023 dal celkem čtyři branky, konkrétně dvě v odvetě s Westernem United (remíza 3:3)[60] a po jedné ve střetnutích s kluby Perth Glory FC (výhra 4:1)[61] a Brisbane Roar FC (výhra 2:0).[62] Svůj desátý gól v lize v tomto ročníku zaznamenal v play-off, ve kterém se Sydney vypadl v semifinále. Mak se ve vyřazovací části prosadil ve čtvrtfinále při výhře 2:1 v derby nad týmem Western Sydney Wanderers FC.[63] V sezoně 2022/23 získal se svým zaměstnavatelem Australský pohár, ve finále dal vítěznou branku.[5]
Poprvé v sezoně si připsal branku v souboji s mužstvem Perth Glory FC (výhra 3:2), když ve 44. minutě zvyšoval na průběžných 2:0.[64] Svůj druhý přesný střelecký zásah v ročníku vsítil 29. prosince 2023 v 10. kole proti klubu Wellington Phoenix FC při domácím vítězství 3:1.[65] Následně dal branky v rozmezí 17. až 21. kola, kdy se prosadil jednou proti týmům Adelaide United FC (výhra 2:1)[66], Western Sydney Wanderers FC (výhra 4:1)[67], Brisbane Roar FC (remíza 1:1)[68] a v odvetném zápase s mužstvem Wellington Phoenix FC (prohra 1:2).[69] Posedmé a poosmé v sezoně skóroval 28. dubna 2024 v odvetném duelu s celkem Perth Glory FC (výhra 7:1), kdy nejprve zaznamenal gól na 4:1 a následně 5:1.[70] Svoji devátou a desátou branku v ročníku vsítil při postupu ze čtvrtfinále play-off přes klub Macarthur FC (výhra 4:0)[71] do semifinále, ve kterém Mak se Sydney vypadl.
Před ročníkem 2024/25 se po mnoha letech v zahraničí vrátil do Slovanu Bratislava, s jehož vedením podepsal kontrakt na dva roky.[5] Se Slovanem postoupil na podzim 2024 přes severomakedonský tým FC Struga (výhry 4:2 doma a 2:1 venku), mužstvo NK Celje ze Slovinska (remíza 1:1 venku a výhra 5:0 doma), klub APOEL FC z kyperského města Nikósie (výhra 2:0 doma a remíza 0:0 venku) a celek FC Midtjylland z Dánska (remíza 1:1 venku a výhra 3:2 doma) z prvního předkola až do hlavní části Ligy mistrů UEFA 2024/2025, do které se bratislavský tým dostal poprvé ve své historii. V ligové fázi tehdy hrající novým formátem se se spoluhráči střetnou s mužstvy Manchester City FC (Anglie), FC Bayern Mnichov (Německo), Atlético Madrid (Španělsko), AC Milán (Itálie), GNK Dinamo Záhřeb (Chorvatsko), Celtic FC (Skotsko), VfB Stuttgart (Německo) a Girona FC (Španělsko).[72]
Při debutu v lize v dresu Slovanu v úvodním kole v souboji s klubem KFC Komárno přišel na hrací plochu v 65. minutě a svým gólem se podílel na vítězství 4:1 nad tímto soupeřem.[73] Podruhé v sezoně se trefil v osmém kole hraném 23. září 2024 proti celku MFK Ružomberok (výhra 2:1), když v 11. minutě dal branku na 1:0.[74]
Aktuální k 5. červenci 2024
Sezona | Klub | Soutěž | Zápasy | Góly |
---|---|---|---|---|
2008/2009 | Manchester City FC | Barclays Premier League | 0 | 0 |
2009/2010 | Manchester City FC U21 | Premier League 2 | 15 | 5 |
2010/2011 | 1. FC Norimberk | Bundesliga | 22 | 3 |
2011/2012 | 1. FC Norimberk | Bundesliga | 17 | 2 |
2012/2013 | 1. FC Norimberk | Bundesliga | 19 | 1 |
2013/2014 | 1. FC Norimberk | Bundesliga | 19 | 0 |
2014/2015 | PAOK Soluň | Superliga | 30 | 7 |
2015/2016 | PAOK Soluň | Superliga | 28 | 7 |
2016/2017 | FK Zenit Petrohrad | Premier Liga | 17 | 4 |
2017/2018 | PAOK Soluň (host.) | Superliga | 25 | 3 |
2018/2019 | FK Zenit Petrohrad | Premier Liga | 21 | 1 |
2019/2020 | FK Zenit Petrohrad | Tinkoff Premier Liga | 5 | 1 |
Konyaspor | Corgoň liga | 4 | 0 | |
2020/2021 | Ferencvárosi TC | OTP Bank Liga | 19 | 1 |
2021/2022 | Ferencvárosi TC | OTP Bank Liga | 13 | 3 |
2022/2023 | Sydney FC | A-League | 26 | 10 |
2023/2024 | Sydney FC | A-League | 27 | 10 |
2024/2025 | ŠK Slovan Bratislava | Niké liga |
Mak působil v mládežnických reprezentacích Slovenska včetně týmu do 21 let.[6] Zúčastnil se kvalifikace na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2013 konaného v Izraeli, kde Slovensko obsadilo s 15 body druhé místo v konečné tabulce skupiny 9 za první Francií (21 bodů). Mak dvakrát skóroval 10. září 2012 proti Kazachstánu (výhra 6:0).[75] Slovensko se na závěrečný šampionát neprobojovalo přes baráž, v níž vypadlo po prohrách 0:2 doma i venku s Nizozemskem.[76][77]
V srpnu 2012 byl nominován do A-mužstva pro přátelský zápas proti Dánsku, ale na hřiště se nedostal. V únoru 2013 byl dodatečně nominován trenérskou dvojicí Stanislav Griga a Michal Hipp pro další přátelský zápas s domácí Belgií jako náhrada za zraněného Vladimíra Weisse ml.[2] 6. února 2013 tedy nastoupil proti domácí Belgii, střídal v průběhu druhého poločasu a hru svého mužstva výrazně oživil. Slovensko sahalo po remíze, ale nakonec utkání prohrálo 1:2 gólem Driese Mertense z 90. minuty.[78]
V březnu 2013 figuroval v nominaci slovenského národního týmu pro kvalifikační zápas s Litvou (22. března) a přátelské utkání se Švédskem (26. března, oba zápasy měly dějiště v Žilině na stadiónu Pod Dubňom).[79] Nastoupil v zápase proti Litvě, který skončil remízou 1:1[80] i v zápase proti Švédsku, v němž gól nepadl.[81] Svůj čtvrtý start v reprezentačním A-mužstvu absolvoval 7. června 2013 proti Lichtenštejnsku, šlo o kvalifikační utkání na MS 2014 (remíza 1:1).[82] V srpnu 2013 jej povolal nový trenér Slovenska Ján Kozák k přátelskému střetnutí s domácím Rumunskem (14. srpna, remíza 1:1).[83] Nastoupil poté v odvetném kvalifikačním zápase s Bosnou a Hercegovinou 10. září 2013 v Žilině, kde Slovensko podlehlo svému balkánskému soupeři 1:2 a ztratilo naději alespoň na baráž o Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[84] Premiérový gól v A-týmu si připsal 15. listopadu 2013 na Městském stadionu ve Vratislavi proti domácímu Polsku, kde zvyšoval ve 38. minutě na konečných 2:0 pro Slovensko.[85] Druhý gól vstřelil 5. března 2014 v přátelském utkání na stadionu Netanja proti Izraeli, uzavíral skóre na konečných 3:1.[86]
8. září 2014 vstřelil vítězný gól na Národním sportovním komplexu Olympijskyj v Kyjevě proti domácí Ukrajině, úvodní kvalifikační zápas na EURO 2016 dopadl vítězně pro slovenský tým (1:0).[87] 9. října 2014 byl u vítězství 2:1 v téže kvalifikaci proti Španělsku. Slovensko po úvodní výhře nad Ukrajinou vyhrálo i nad úřadujícími mistry Evropy Španěly a potvrdilo tak výborný vstup do kvalifikace.[88] Se slovenskou reprezentací slavil 12. října 2015 postup na EURO 2016 ve Francii (historicky první pro Slovensko od rozdělení Československa).[89]
Trenér Ján Kozák jej zařadil do 23členné nominace na EURO 2016 ve Francii, kam se Slovensko probojovalo poprvé v éře samostatnosti.[90] V prvním utkání nastoupil proti Walesu, Slovensko prohrálo 1:2. Ve druhém zápase proti Rusku byl u výhry 2:1[90] a v posledním zápase základní skupiny proti Anglii uhrál se spoluhráči remízu 0:0.[91] Slovenští fotbalisté skončili se 4 body na třetím místě tabulky, v osmifinále se představili proti reprezentaci Německa (porážka 0:3, Mak nenastoupil) a s šampionátem se rozloučili.
Byl součástí slovenského reprezentačního výběru na EURU 2020, kam jej nominoval kouč Štefan Tarkovič. Se slovenskou reprezentací skončil ve skupině po výhře 2:1 nad Polskem a prohrách 0:1 se Švédskem a 0:5 se Španělskem na třetím místě a do osmifinále s ní nepostoupil.
Rok | Zápasy | Góly | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2013 | 7 | 1 | |||||||||
2014 | 8 | 2 | |||||||||
2015 | 9 | 4 | |||||||||
2016 | 10 | 2 | |||||||||
2017 | 7 | 0 | |||||||||
2018 | 10 | 2 | |||||||||
2019 | 7 | 1 | |||||||||
2020 | 5 | 1 | |||||||||
2021 | 10 | 1 | |||||||||
2022 | 0 | 0 | |||||||||
2023 | 7 | 2 | |||||||||
2024 | 1 | 0 | |||||||||
Celkem | 81 | 16 | |||||||||
Platí k 23. 7. 2024 |