STS-101

STS-101
Údaje o expedici
Na staniciISS
LoďAtlantis
COSPAR2000-027A
Členů expedice7
Počet výstupů do vesmíru1
Délka výstupů do vesmíru6 hodin, 44 minut
Datum startu19. května 2000 10:11 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampaLC-39A
Spojení se stanicí20. května 4:30 UTC
Délka letu9 dní, 21 hodin, 10 minut
z toho na stanici6 dnů, 18 hodina, 17 minut
Odlet ze stanice26. května 23:03 UTC
Datum přistání29. května 2000 06:20 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko
Parametry dráhy
Perigeum332 km
Apogeum341 km
Doba oběhu91 minut
Sklon dráhy51,6°
Fotografie posádky
Zleva sedí Horowitz, Halsell, stojí Weberová, Williams, Usačov, Voss, Helmsová
Zleva sedí Horowitz, Halsell, stojí Weberová, Williams, Usačov, Voss, Helmsová
Navigace
Předchozí
STS-99
Následující
STS-106

STS-101 byla mise amerického raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden výstup do otevřeného vesmíru.

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli 21. května 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se 22. května uskutečnil jeden výstup do vesmíru (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) OTD. Ten byl totiž během své původní instalace zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru Strela na adaptéru mezi moduly Unity a Zarja. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén ECOMM. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových madel.

Následující den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. Jako první do stanice vstoupili Helmsová, Usačov a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS. Astronauti vyměnili dvě ze šesti baterií, instalovali nové potrubí, které pomohlo zlepšit cirkulaci atmosféry. Také odebrali vzorky atmosféry k pozdější analýze.

V dalších dnech astronauti přenášeli náklad na ISS a prováděli na stanici opravy. V modulu Zarja vyměnili 4 baterie a požární hlásiče, paměť v telemetrickém systému (u které končila záruční doba) a v neposlední řadě naplnili čtyři plastikové vaky (každý o objemu 45 litrů) vodou. Celkem bylo přeneseno přes 1000 kg nákladu.

Posledním úkolem mise STS 101 bylo zvýšení dráhy komplexu ISS. K němu došlo 25. května 2000. Raketoplán pomocí motorků RCS „zvedl“ ISS o zhruba 40 km. Během celkem 3 manévrů byl ISS naveden na novou oběžnou dráhu ve výši 372 × 380 km. Následujícího dne se Atlantis od ISS odpojil a po provedení inspekčního obletu se vydal na sestupnou dráhu k Zemi. Na ranveji 15 Kennedyho vesmírného střediska přistál úspěšně 29. května 2000 v 8:20 hodin SELČ.

Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.

Skleněný kokpit byl poprvé použit právě při misi STS-101.
  • Malá encyklopedie kosmonautiky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-101 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]