Shafrira Goldwasser | |
---|---|
Narození | 14. listopadu 1958 (65 let) New York |
Alma mater | Univerzita Carnegieho–Mellonových Kalifornská univerzita v Berkeley |
Pracoviště | Massachusettský technologický institut Weizmannův institut věd |
Obor | počítačová věda |
Ocenění | Gödelova cena (1993) Cena Grace Murray Hopperové (1996) Gödelova cena (2001) IACR Fellow (2007) Athena Lecturer (2008) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Nir Shavit |
Web | people |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Shafrira „Shafi“ Goldwasser (* 14. listopadu 1958 New York) je americko-izraelská počítačová vědkyně a laureátka Turingovy ceny za rok 2012. Vyučuje elektroinženýrství a počítačovou vědu na Massachusettském technologickém institutu[1] a matematické vědy na Weizmannově institutu věd.
Goldwasser se zabývá výzkumem v oblastech teorie složitosti, kryptografie a počítačové teorie čísel. Je spoluvynálezkyní pravděpodobnostního šifrování,[2] které dosáhlo zlatého standardu šifrování dat. Je také spoluvynálezkyní zero-knowledge protocolu, který pravděpodobnostně a interaktivně demonstruje platnost tvrzení bez dalších znalostí a je klíčovým nástrojem pro návrh kryptografických protokolů. Její práce v oblasti teorie složitosti se týká aproximačních problémů. Dokázala, že některé problémy z NP zůstávají obtížné i v případech, kdy postačuje pouze aproximace řešení.[3] Je autorkou průkopnických metod pro delegování práce na nedůvěryhodné servery.[4] Její práce v oblasti teorie čísel se zabývala důkazy prvočíselnosti pomocí eliptických křivek.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shafi Goldwasser na anglické Wikipedii.