Sigmundsherberg | |
---|---|
Farní kostel sv. Kryštofa v Sigmundsherbergu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°41′14″ s. š., 15°44′48″ v. d. |
Nadmořská výška | 429 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousy |
Okres | Horn |
Poloha městyse v okrese Horn | |
Sigmundsherberg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 47,96 km² |
Počet obyvatel | 1 661 (2016) |
Hustota zalidnění | 34,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | městys |
Oficiální web | www |
marktgemeinde | |
Telefonní předvolba | 02983 |
PSČ | 3751 |
Označení vozidel | HO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sigmundsherberg je městys v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Horn. Žije v něm 1 661 obyvatel (podle sčítání z roku 2016).
Sigmundsherberg se nachází v severní části spolkové země Dolní Rakousy v regionu Waldviertel. Leží asi 7 km severovýchodně od okresního města Horn. Prochází jím silnice B45, která vede přes Sigmundsherberg z Hornu do Pulkau. Rozloha území městysu činí 47,96 km2, z nichž 28,5% je zalesněných.
Území městyse Sigmundsherberg se skládá z devíti částí:
První písemná zmínka pochází z roku 1302. Jedna pověst praví, že císař Zikmund při lovu ve zdejších lesích zbloudil. Místní chudí rolníci jej přátelsky přijali a následující ráno jim císař řekl, aby se vesnice od té doby nazývala Sigmundsherberg. V roce 1425 městys zdevastovali Husité a mezi lety 1619 a 1620, když tudy projížděla císařská vojska z Vídně do Čech, je napodobili vojáci.
Od roku 1867 tudy vede Dráha císaře Františka Josefa, která přinesla do místa další rozvoj. Během první světové války byl v Sigmundsherbergu postaven největší zajatecký tábor na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Bylo tu uvězněno kolem 40 000 vojáků a 1 400 důstojníků. Po ukončení války tábor rozpustili a dnes po něm zbyla jen kaplička.
Mezi pozoruhodnosti Sigmundsherbergu patří i farní kostel sv. Kryštofa z roku 1937, poutní kostel Povýšení Svatého Kříže datovaný z roku 1112 v Therasu. V roce 1987 bylo v městysu otevřeno železniční muzeum.[1]