Siklós | |
---|---|
Hrad v Siklósi | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°51′22″ s. š., 18°17′41″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Baranya |
Okres | Siklós |
Administrativní dělení | Máriagyűd, Siklós |
Siklós | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 50,92 km² |
Počet obyvatel | 8 999 (2018) |
Hustota zalidnění | 176,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Marenics János |
Vznik | 1251 |
Oficiální web | siklos |
PSČ | 7800 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Siklós [šiklóš] (německy Sieglos, chorvatsky Šikloš) je město v Maďarsku v župě Baranya, poblíže chorvatských hranic. Nachází se asi 21 km jižně od Pécsu a je správním střediskem stejnojmenného okresu. Město se rozkládá na ploše 50,92 km² a žije zde 8 999 obyvatel.
Název města pochází ze slova sikló, které v maďarštině znamená užovka. Ve fonetické podobě byl potom přejat do dalších jazyků, ať už jihoslovanských (jako Šikloš/Шиклош), tak do němčiny.
Ve středověku byl Siklós městem s tržním právem, které se rozvíjelo okolo hradu. Ten byl poprvé připomíná pécskou kapitulou roku 1294.
Město bylo dlouhou dobu okupováno Turky. Ti jej sice ohrožovali již na počátku 16. století, přišli ale až po bitvě u Moháče, od roku 1532 již hrad s osadou plně ovládali. Během vlády, která trvala přes sto let, zde postavili mešitu (dochovala se do současnosti) a dále turecké lázně a na ně napojený systém distribuce vody s cisternami. Město bylo později osvobozeno.
V roce 1791 v souvislosti se změnami v Habsburské monarchii zde byla povolena i výstavba reformovaného kostela.
Po první světové válce bylo nějakou dobu součástí srbsko-maďarské republiky Baranya-Baja. Zástupci nově vzniklého jugoslávského království si město nárokovali, nicméně mezinárodní společenství při vyjednávání novou hranici nakonec stanovilo takovým způsobem, že Siklós (s většinově maďarským obyvatelstvem) jihoslovanskému státu nepřipadl. Po skončení existence republiky Baranya-Baja byl připojen k Maďarsku.
V říjnu 1944 provedli spojenci několik leteckých útoků na Siklós, které si vyžádaly oběti na životech. Po druhé světové válce se modernizace a industrializace městu víceméně vyhnula. V severní části Siklóse bylo postaveno menší panelové sídliště, integrované do stávající zástavby.
V roce 1977 byla obec povýšena na město. Zároveň k němu byl přopojen i nedaleký Máriagyűd.
Podle sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 10 461 obyvatel, a roku 2018 jen 8999. Obyvatelstvo je většinově maďarské, dále jsou zde zastoupeni Romové (1,6 % obyvatel), Chorvati (3 % obyvatel), Němci (2,1 % obyvatel) a další menšiny mají menší podíl než 1 %. Působí zde menšinové národnostní samosprávy. 58,2 % obyvatel se hlásí k Římskokatolické církvi, 17 % ke kalvinismu, 0,9 k řeckokatolické církvi a 0,8 % k luteránství.
Nejbližší města jsou Harkány a Villány. Poblíže jsou též obce Csarnóta, Kisharsány, Matty, Nagyharsány, Túrony a Vókány.
Ve městě stojí průmyslová zóna.[1]
Město má své muzeum, galerii a dále zde existuje také keramická dílna a městská galerie. V celém regionu Baranya má výroba keramiky dlouhou tradici. Pořádají se zde také kulturní akce pro chorvatskou menšinu a existuje zde i chorvatská knihovna.[2]
Severně od města se nachází vrchol Csukma-hegy, který je zalesněný a který z jižní strany obklopují vinice. Vedou na něj také turisticky značené trasy.
Město tvoří centrum vinné stezky Villány-Siklós. Radnice města Siklós dlouhodobě podporuje turistiku v souvislosti s místním vinařstvím.
Siklósem neprocházejí žádné významnější dopravní tahy. Provoz na původní železniční trati přes Siklós byl v minulosti zastaven, provoz probíhá jen do stanice Nagyharsány.
Výhledově má východně od města (ve větší vzdálenosti) vést dálnice M6, která bude směřovat do chorvatského města Beli Manastir.
V Siklósi stojí nemocnice.[4]
Ve městě se (na jeho jižním okraji) nachází termální lázně a koupaliště.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siklós na německé Wikipedii.