Skotští liberální demokraté | |
---|---|
Scottish Liberal Democrats Pàrtaidh Libearal Deamocratach na h-Alba | |
Zkratka | Lib Dem |
Datum založení | 3. březen 1988 |
Předseda | Alex Cole-Hamilton |
1. místopředseda | Alistair Carmichael |
Sídlo | Clifton Terrace 4, Edinburgh |
Ideologie | liberalismus sociální liberalismus britský federalismus proevropanismus |
Politická pozice | střed až středolevice |
Mezinárodní org. | Liberální internacionála |
Evropská strana | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu |
Mateřská strana | Liberální demokraté |
Počet členů | 4 085[1] |
Barvy | Žlutá |
Oficiální web | scotlibdems.org.uk |
Zisk mandátů ve volbách | |
Dolní sněmovna (za Skotsko) | 6/57
|
Skotský parlament | 4/129
|
Místní samospráva ve Skotsku | 87/1227
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skotští liberální demokraté jsou skotská liberální politická strana, fungující jako místní pobočka Liberálních demokratů. Strana drží 4 křesla ve Skotském parlamentu a v současnosti je v opozici. Nynějším předsedou je Alex Cole-Hamilton.
Skotští liberální demokraté jsou na rozdíl od ostatních organizací celostátních politických stran ve Skotsku odděleni od Liberálních demokratů; svoji nezávislou politiku vždy zdůrazňovali, i když se v posledních letech více přibližují celostátní linii.
Ideologicky jsou liberální stranou stojící ve středu až levém středu. Podporují skotskou a velšskou autonomii, tedy federalizaci Spojeného království i federalizaci Evropy. Nepřejí si ale skotskou nezávislost; v referendu v roce 2014 se vyslovili proti ní. Skotští liberálové podporují občanské svobody a odpovědnou fiskální politiku Skotského parlamentu.
Voličskou základnu tvoří převážně střední třída a venkovské a předměstské obyvatelstvo. Historicky mají Liberální demokraté nejpevnější baštu na souostrovích Orkneje a Shetlandy.[2]
Skotští liberální demokraté vznikli roku 1988 ze Skotské liberální strany, odnože celostátní Liberální strany. Během devadesátých let podporovali vznik skotské samosprávy, ke kterému došlo roku 1999. Ve volbách do Skotského parlamentu ve stejném roce získali liberální demokraté 17 mandátů z celkových 129. Volby vyhráli labouristé, nezískali ale většinu a do vlády tedy přizvali právě liberální demokraty. V nové skotské vládě obsadil jejich lídr Jim Wallace pozici vicepremiéra a ministra spravedlnosti, strana ještě získala ministra pro venkovské záležitosti.
Vláda se vyvarovala jakýchkoli kauz a spolupráce byla hodnocena jako úspěšná, pokračovala tedy i po volbách roku 2003. Liberální demokraté v nové vládě obsadili tři ministerská křesla (venkov, doprava a životní prostředí) včetně vicepremiéra. Ve volbách 2007 ale ztratili jeden mandát a vzhledem ke ztrátám labouristů sestavila vládu Skotská národní strana. Od této chvíle jsou zatím skotští liberálové v opozici. V roce 2011 utrpěli ve volbách těžké ztráty, když spadli ze 16 mandátů na pouhých 5. Vládu opět sestavili skotští nacionalisté, stejně tak po volbách 2016, kdy liberální demokraté opět obsadili 5 křesel.[3]
Pro volby do Skotského parlamentu v roce 2021 lídr strany Willie Rennie nabízel „klidnou alternativu mezi chaosem“, způsobeným podle něj jak konzervativní politikou Borise Johnsona, tak eventuální skotskou nezalvislostí. Liberální demokraté by se podle něj měli zasadit o obnovu země po pandemii koronaviru, založené na např. zlepšení školství či vytváření více zelených pracovních míst.[4]
Ve volbách nicméně strana zažila neúspěch, když ztratila jedno křeslo z volebních regionů, přestože se straně dařilo ve volebních obvodech, kde obhájila všechny čtyři mandáty a jen velmi těsně jí unikl zisk mandátu za obvod na Skotské vysočině. Vzhledem ke ztrátě pátého křesla Liberální demokraté ztratili některá dodatečná práva v parlamentu.[5]
Volby | Volební obvody | Volební regiony | Celkem | ± | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
% | Mandáty | % | Mandáty | |||||
1999 | 14,2% | 12/73
|
12,4% | 5/56
|
17/129
|
▬0 | ▬4. | Vláda |
2003 | 15,4% | 13/73
|
11,8% | 4/56
|
17/129
|
▬0 | ▬4. | Vláda |
2007 | 16,2% | 11/73
|
11,3% | 5/56
|
16/129
|
▼1 | ▬4. | Opozice |
2011 | 7,9% | 2/73
|
5,2% | 3/56
|
5/129
|
▼11 | ▬4. | Opozice |
2016 | 7,8% | 4/73
|
5,2% | 1/56
|
5/129
|
▬0 | ▼5. | Opozice |
2021 | 6,9% | 4/73
|
5,1% | 0/56
|
4/129
|
▼1 | ▬5. | Opozice |
Volby | Hlasy | Mandáty | ± | Pozice |
---|---|---|---|---|
1992 | 13,1 | 9/72
|
▲6 | Opozice |
1997 | 13,0 | 10/72
|
▲1 | Opozice |
2001 | 16,3 | 10/72
|
▬0 | Opozice |
2005 | 22,6 | 11/59
|
▲1 | Opozice |
2010 | 18,9 | 11/59
|
▬0 | Vláda |
2015 | 7,5 | 1/59
|
▼10 | Opozice |
2017 | 6,8 | 4/59
|
▲3 | Opozice |
2019 | 9,5 | 4/59
|
▬0 | Opozice |
2024 | 9,7 | 6/57
|
▲2 | Opozice |