Slovenske Konjice | |
---|---|
Pohled na Slovenske Konjice | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°20′16″ s. š., 15°25′32″ v. d. |
Nadmořská výška | 322 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Slovinsko |
Region | Savinjský |
Občina | Slovenske Konjice |
Slovenske Konjice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 97,8 km² |
Počet obyvatel | 5 094 (2019) |
Hustota zalidnění | 52,1 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Župan | Darko Ratajc (2018) |
Vznik | 1165/1175 |
Zakladatel | Liupold Konjišský |
Oficiální web | www |
PSČ | 3210 Slovenske Konjice |
Označení vozidel | CE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slovenske Konjice nebo též pouze Konjice (německy Gonobitz) jsou město a středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Savinjském regionu. Nachází se asi 23 km severovýchodně od Celje. V roce 2011 zde žilo 5 094 obyvatel, v občině žilo k témuž roku 14 452 obyvatel. Městem protéká řeka Dravinja.
Území bylo podle archeologických nálezů osídleno již před třemi tisíci lety, na významu nabylo po příchodu Keltů, jejichž kmen byl nazýván Tavriskové a koncem 2. století se usadili na návrší Brinjeva Gora, odkud pocházejí archeologické nálezy. Širší oblast byla součástí království Noricum, které bylo kolem roku 15 př. n. l. připojeno k římskému státu. Keltové pravděpodobně vstoupili do jejich služeb, přejímali jejich hospodářské a společenské principy a splynuli s nimi, jak dosvědčují nápisy s keltskými jmény (např. náhrobní deska z lokality Radana vas, Kovaški Vrh, Koritno, Skomarje a Hudinja). Císař Claudius (41–54 n. l.) pověřil vládou v provincii Noricum Celeia (Municipium Claudia Celeia) svého prefekta. Římané postavili silnice, spojující oblast s Itálií a Podunajím (Panonií). Slované přišli v 6. století, z roku 1146 pochází první písemná zpráva o kostele sv. Jiří, z listiny patriarchy Pelegrina. Hrad byl postaven během 12. století, aby chránil dálkovou cestu a stezku ke klášteru kartuziánů v Žiči (německy Seiz). Hrad patří k nejstarším ve Slovinsku, rytíři z Konjic se podle pramenů objevili roku 1165 nebo 1175, kdy byl Liupold Konjišský zástupcem markraběte Otakara III. Štýrského, který klášter založil jako první kartouzu ve Štýrské marce a na slovanském území. V roce 1234 je hrad nazýván castrum Gonuvviz. O církevní správě Akvilejského patriarchátu se v 15. století v souvislosti se zdejším kostelem sv. Jiří zmínil furlanský humanista Paolo Santonino.
V letech 1597–1671 vlastnil hrad štýrský hraběcí rod Tattenbachů, poslední Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) patřil k vůdcům protihabsburského Wesselényiho spiknutí a skončil na popravišti. Při březnové revoluci roku 1848 se ve městě zorganizovali národní obrozenci.
Ve 2. světové válce nacisté v blízkosti města zřídili koncentrační tábor Sterntal (slovinsky Šterntal nebo Strnišče), ve kterém bylo vězněno osm až dvanáct tisíc osob, zaměstnaných v blízké továrně na zpracování hliníku. Tábor byl osvobozen teprve v říjnu roku 1945 po intervenci mezinárodního Červeného kříže. Od května do října 1945 tam zemřelo kolem čtyř tisíc vězňů na úplavici, přesné údaje chybí.
Městem prochází silnice 430, kolem města prochází dálnice A1. Sousedními městy jsou Celje, Slovenska Bistrica, Šentjur a Velenje.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenske Konjice na slovinské Wikipedii.