Suchoj Su-57 (ruskyСухой Су-57, v kódu NATO: Felon[16][17]) je jednomístný dvoumotorovýproudovývíceúčelovýstíhací letoun se schopnostmi stealth navržený k vybojování vzdušné převahy a k bitevním úkolům.[18] Letoun je výsledkem projektu PAK FA (ruskyПАК ФА, Перспективный авиационный комплекс фронтовой авиации, Perspektivnij aviacionnij komplex frontovoj aviacii), což je program ruského letectva pro stíhací letoun páté generace. Původní označení firmy Suchoj pro letoun je T-50. Su-57 je zamýšlen jako nástupce letounů MiG-29 a Su-27 a měl by být prvním letounem v ruském vojenství se schopnostmi stealth. Disponovat by měl schopnostmi jako je supercruise, dále jakousi „supermanévrovatelností“ a pokročilejší avionikou, která by měla překonávat předchozí generace stíhačů, stejně jako pozemní nebo námořní obranné vybavení.[19][20] I pokud budou dodrženy neustále odkládané dodávky sériově vyrobených strojů, jejich počet bude ve srovnání s již realizovanou výrobou konkurenčních strojů zaostávat o celé řády.[21]
Prototypy a počáteční sériové stroje budou dodány s modernizovanou variantou motoru AL-31F, který používají letouny Su-27, zatímco se v současné době vyvíjí nová generace motoru. Předpokládaná životnost či délka služby strojů je 35 let.[22] Prototyp stroje Su-57 poprvé vzlétl v lednu 2010, první sériový Su-57 převzaly Vzdušně-kosmické síly Ruské federace v prosinci 2020.[23] Avizované dodávky strojů však nadále provází opakované odklady a problémy.[24]
T-50[25] by měl být letoun „střední třídy“ s váhou okolo 30 t (lehký PAK FA má mít 14 t). Pohánět by ho měly 2 motory typu AL-41F1 s měnitelným vektorem tahu (technologie KLIVT) a jeho rychlost by se měla pohybovat okolo 2–2,2 Ma. Motory by měly mít maximální tah 152 kN. Možné je též použití motoru R145M-300 s tahem okolo 160 kN. Palubní radar bude nově vyvíjená varianta IRBIS nebo ŽUK (N050?), se schopností sledovat 32 cílů a „pálit“ na 8. Maximální dosah 400 km, cíle Stealth do 70 km.
Letoun se vyznačuje charakteristikami stealth jako mají například F-22 a F-35. Nové druhy výzbroje – modernizované R-77 (изд. 180) a modernizované R-37 (изд. 810).[26]
Charakteristika letounu stealth je ovšem diskutabilní. Dle dostupných zdrojů je odrazivost letounem Su-57 jen o málo lepší, než F/A-18E/F Super Hornet, který je definován jako radary obtížné zjistitelný.[27] V praxi to tedy znamená, že zatímco současná nejvýkonnější radarová technika je schopna západní letouny F-22 a F-35 zjistit na vzdálenost cca 25–30 km, letoun Su-57 na cca 150 km (pro srovnání letoun F-15 je zjistitelný na cca 550 km, F-18 Super Hornet na 250 km). [28]
První vzlet prototypu byl původně oznámen v letech 2008/9. Dle posledních informací se na financování projektu budou podílet i indické firmy. První zkušební let prototypu se uskutečnil v pátek 29. ledna 2010 z letiště závodu v Komsomolsku na Amuru v délce cca 45 minut, řekla televizi Rossija mluvčí společnosti Suchoj.
Su-57 měl sloužit jako základ pro další letoun páté generace Suchoj/HAL FGFA, vyvíjený společně firmami Suchoj a Hindustan Aeronautics Limited (HAL) pro indické letectvo.[29][30] V dubnu 2018 bylo ale oznámeno, že Indie z programu odchází. Po letech jednání, zpožďování a zápasení s Ruskem byla Indie pokrokem projektu zklamaná. Také schopnosti Su-57 nenaplnily očekávání, přičemž jedním z hlavních problémů je nedostatečná stealth schopnost stroje Su-57.[31][32][33]
V červnu 2019 ruské letectvo objednalo 76 víceúčelových letadel Suchoj Su-57, s termínem dodání do roku 2028. První letoun měl být dodán do konce roku 2019,[34] ale nakonec ho letectvo obdrželo až na konci roku 2020.
Suchoj Su-57 je vybaven unikátní radarovou soustavou S121 složenou z hlavního palubního radiolokátoru a 4 menších radiolokátorů, umístěných po bocích v přední části trupu a v náběžných hranách křídel.
Základ tohoto systému tvoří výkonný radiolokátor NIIP Otakar N050 s nepohyblivou plošnou fázovou anténou a elektronickým snímáním (AESA), který sestává z více než 1 500 samostatných přijímacích a vysílacích modulů, pracujících v kmitočtovém pásmu X (8 –12 GHz). Dokáže současně sledovat až 32 vzdušných cílů a útočit na 8 z nich. Zorný úhel tohoto radiolokátoru představuje 240 stupňů. Poprvé byl představen na airshow MAKS v roce 2009. Jedná se o druhý ruský palubní radiolokátor typu AESA (prvním byl radiolokátor Žuk-AE od společnosti Fazotron, vyvíjený pro MiG-35).[35]
Kromě hlavního radaru je stroj vybaven dalšími 4 radary. Dva malé radary umístěné v přední části trupu slouží ke sledování situace po bocích letadla a zásadním způsobem rozšiřují zorný úhel celé radarové soustavy. Stejně jako hlavní radiolokátor jsou i tyto určeny pro kmitočtové pásmo X. Další dva radary jsou umístěny v náběžných hranách křídel. Pracují v kmitočtovém pásmu L (1–2 GHz) a slouží k detekci letadel typu stealth (s nízkou pravděpodobností odhalení).
Původně se počítalo s ještě jedním radiolokátorem pro zadní polosféru, avšak od tohoto řešení se upustilo. Hlavním důvodem byly pravděpodobně problémy s celkovou integrací a zvýšené náklady.[36]
O pohon letadla se starají dva nové motory 5. generace Saturn-Ljulka AL-41F1 (Izdelije 117) s měnitelným vektorem tahu, umožňující let nadzvukovou rychlostí bez přídavného spalování (tzv. supercruise). Každý motor dokáže vyvinout maximální tah 147 kN.
Vzhledem k tomu, že v době letu prvního prototypu (T-50-1) ještě nebyly tyto pohonné jednotky k dispozici, byly do tohoto letadla nainstalovány motory AL-41F1A (Izdelije 117S) s tahem 142 kN. Tyto motory jsou původně určeny pro letadla Su-35S (známé také jako Su-35BM), což jsou modernizované Su-35 s měnitelným vektorem tahu. Motor AL-41F1A je odvozen ze staršího motoru AL-31F, který pohání Su-27.
Pro sériové stroje se vyvíjí motor pod názvem (изд. 30) s výkonem 176 kN.
První let letadla s prototypovým označením T-50-1 se uskutečnil 29. ledna2010 ráno v Komsomolsku v kokpitu se zkušebním pilotem Sergejem Bogdanem. Samotný let trval 47 minut.[37] Následně dostal prototyp kamuflážní nátěr, složený z bílé barvy na centrální části trupu a řadou, doplněný o odstíny šedé na ostatních částech letadla. Druhý let prototypu v trvání 57 minut se uskutečnil 12. února 2010.[38] Třetí let proběhl následující den. Pak bylo letadlo převezeno do oblasti Žukovskij u Moskvy. První let na nové základně se uskutečnil 29. dubna 2010. Délka letu byla 39 minut.
Druhý prototyp (T-50-2), který byl již vybaven optoelektronickým systémem, vykonal svůj první zkušební let 3. března2011. Stejně jako u prvního prototypu se let uskutečnil z letecké základny v Komsomolsku na Amuru. Letadlo pilotoval opět Sergej Bogdan. Let trval 44 minut.[39]
Letové zkoušky prvních dvou prototypů probíhaly v roce 2011 velmi intenzivně. 3. listopadu 2011 se uskutečnil v pořadí stý let tohoto letadla.
Třetí prototyp byl zalétán 22. listopadu 2011. Na rozdíl od prvních dvou prototypů, jejichž hlavním úkolem je testování fundamentálně nové letecké konstrukce, je třetí vybaven novou avionikou a radarovou soustavou S121 s výkonným palubním radarem, který bude testován v průběhu roku 2012. Jedná se o radar kategorie AESA.
Čtvrtý prototyp T-50-4 poprvé vzlétl 12. prosince 2012.[40] V únoru 2013 bylo oznámeno, že v březnu téhož roku budou zahájeny státní zkoušky typu T-50. V té době mělo být k dispozici již pět prototypů.[41]
V květnu 2014 byly ve Voroněži poprvé předvedeny prototypy letounu T-50 s podvěšenými maketami raketové výzbroje. Jednalo se o prototyp T-50-3 s maketami raket R-73 a R-77, T-50-4 s maketami R-77 a Ch-31, které provedly několik bojových manévrů během prvního dne ruského leteckého cvičení Aviadarts 2014. Při ostrých zkouškách raketové výzbroje budou nejprve testovány již existující typy řízených střel a testy nových perspektivních typů budou následovat až v dalších etapách zkoušek.
28. prosince2014 byl na leteckou základnu v oblasti Žukovskij u Moskvy Antonovem An-124 dopraven prototyp označený jako T-50-6-2. Tento prototyp je určen speciálně na pozemní zkoušky.
15. září2016 bylo zveřejněno video z testování 30mm kanónu 9A1-4071K (GSH-301) pro Suchoj T-50. [42]
18. prosince2016 byl na letišti v ruském městě Komsomolsk na Amuru představen osmý prototyp s označením T-50-8-2, na kterém byly následně provedeny i letové testy.[43]
24. dubna 2017 vzlétl osmý létající prototyp T-50-9 a v polovině května byly zveřejněny fotografie letadla během letu s přídavnými palivovými nádržemi.[45]
10. srpna 2017 velitel ruského letectva generálplukovník Viktor Bondarev potvrdil, že letoun s továrním označením Suchoj T-50 bude zařazen do Ruského letectva jako Suchoj Su-57.[46]
Ruské letectvo: v letech 2018 a 2019 objednalo 76 letadel, jejichž dodávky by měly být zrealizované do konce roku 2028. Dodávka prvního letadla se uskutečnila 25. prosince 2020 – stíhačka byla předána 929. státnímu letovému zkušebnímu centru v Achtubinsku, kde bude probíhat její testování. [47] V roce 2021 mělo ruské letectvo obdržet další 4 letouny Su-57, ale tyto plány byly sníženy jen na dva stroje. Ani jedno z těchto letadel nebude zatím přiřazeno k bojovým jednotkám, ale budou předány k testování letovému zkušebnímu středisku v Achtubinsku.[48]
10. června 2014 byl pátý prototyp, letounT-50-5, vážně poškozen požárem motoru po přistání. Pilotovi se podařilo uniknout bez újmy. Suchoj uvedl, že letadlo bude opraveno a že požár „nebude mít vliv na načasování testovacího programu T-50“.[49][50]
24. prosince 2019 během továrních zkoušek havaroval první sériově vyrobený letoun Su-57 (palubní číslo „modrá 01“) asi 110–120 km od letiště Dzjomgi v Chabarovském kraji. Předpokladá se, že důvodem nehody bylo selhání řídícího systému.[51] Pilot se katapultoval a byl vyzvednut vrtulníkem.[52][53][54][55][56]
I když se Ruské letectvo vyhýbalo přeletům stroje nad ukrajinským územím z důvodu obav o ztráty letounů, minimálně jeden stroj byl v průběhu ruské invaze na Ukrajinu poškozen při útoku na letištní ploše letiště Achtubinsk vzdáleném téměř tisíc kilometrů od ukrajinského území.[57][58]
Su-57 se objevil ve filmu Top Gun: Maverick z roku 2022 jako letoun nejmenovaného nepřátelského národa.[62] Su-57 je letadlo v letecké bojové videohře Ace Combat 7.[63]
↑Т-50-Eng — Page 3 [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-16.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑"Русский Raptor" впервые взлетит через три дня [online]. LIFE NEWS [cit. 2010-01-25]. Dostupné online.
↑"Российский истребитель пятого поколения поднялся в воздух [online]. Lenta.ru [cit. 2010-01-29]. Dostupné online.
↑Russian Air Force receives long-awaited Su-57 fighter jet [online]. Dylan Malyasov, 26 December 2020 [cit. 2021-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Russia nets a special Su-57 fighter jet for Christmas [online]. Asiatimes, 27 December 2020. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DRUZHININ, Alexei. Defense: Russian Navy to get fifth generation carrier fighter after 2020. RIA Novosti. RU: 28 September 2009. Dostupné online [cit. 26 January 2011].Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“..
↑НАУМОВ, Вадим. Первый серийный Су-57 совершил полет в Комсомольске-на-Амуре [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Первый полет совершил второй серийный истребитель Су-57 [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ВКС России получили четыре новых серийных истребителя Су-57. BMPD [online]. 2022-12-28. Dostupné online.
↑Defence International 2011/02 P.35 (Chinese) [official Russian estimate]
↑Mama I'm a Criminal: NATO Allegedly Assigns New Reporting Name for Russia's Su-57 Stealth Jet [online]. 31 October 2019 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DEMERLY, Tom. NATO Code Name "FELON": Russian Su-57 Gets Its Reporting Name, And It Couldn’t Be Better [online]. 1 November 2019 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Russia’s 5th-generation fighter jet named as Su-57 [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Sukhoi: Т-50-2 fighter aircraft made the flight to Akhtubinsk, tisková zpráva, [cit. 5 March 2014], Dostupné on-line.Je zde použita šablona {{Cite press release}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Archivováno 27. 4. 2014 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.sukhoi.org [online]. [cit. 2017-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-27.
↑Sukhoi: Sukhoi Company launches flight tests of PAK FA advanced tactical frontline fighter, tisková zpráva, [cit. 26 January 2011], Dostupné on-line.Je zde použita šablona {{Cite press release}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Archivováno 1. 5. 2011 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. sukhoi.org [online]. [cit. 2017-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-01.
↑Rusko zrychluje výrobu letounu páté generace Su-57. Za Západem nebo Čínou ale bude stále značně zaostávat [online]. 2023-03-04 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
↑DRUZHININ, Alexei. Defense: Russian Air Force to buy over 60 fifth-generation fighters. en.rian.ru. Dostupné online [cit. 26 January 2011].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ВКС России получили первый серийный Су-57. Lenta.ru [online]. 2020-12-25 [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. (rusky)
↑DANGWAL, Ashish. Su-57 Stealth Fighter: Difficult To Manufacture, Russia Says State Order For 5th-Gen Jets Doubled In 2023 [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑UNNITHAN, Sandeep. India, Russia to have different versions of same fighter plane. indiatoday.intoday.in. 29 September 2008. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COHEN, Ariel. Russia bets on new Sukhoi fighter to match F-35. www.upi.com. 16 January 2009. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑India withdraws from FGFA project, leaving Russia to go it alone [online]. Jane's 360, 20 April 2018 [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-23.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑It's No Surprise India Finally Ditched Its Stealth Fighter Program With Russia [online]. The Drive, 23 April 2018. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑India Pulls out of Joint Stealth Fighter Project With Russia [online]. The Diplomat, 23 April 2018. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Russian T-50 PAK FA fighter prototype catches fire [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ T-50 Fighter Jet Fire Near Moscow Not to Affect Test Run. en.ria.ru. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Na ďalekom východe havarovala stíhačka Su-57. www.leteckymagazin.sk [online]. [cit. 2019-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-24.
↑ Истребитель Су-57 разбился в Хабаровском крае. iz.ru. Izvestia, 24 December 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2019]. (rusky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Власти Хабаровского края подтвердили информацию о падении Т-50. ren.tv. REN TV, 24 December 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2019]. (rusky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ В Хабаровском крае разбился истребитель Су-57. ria.ru. RIA Novosti, 24 December 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2019]. (rusky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Истребитель Су-57 потерпел первую аварию. www.vedomosti.ru. Vedomosti, 24 December 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2019]. (rusky)Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ SU-57 Felon Advanced Fighter Crashes In Russia. www.thedrive.com. thedrive.com, 24 December 2019. Dostupné online [cit. 24 December 2019].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ČTK. Ukrajina hlásí, že na ruské základně zasáhla nejmodernější stíhačku okupantů Su-57. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
↑ Ukrajinci poprvé zasáhli Suchoj Su-57, chloubu ruského letectva - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.