Tarot

Taroty (tarocchi, trionfi) jsou původně hrací karty s nejasným původem. Nejčastěji jsou spojovány se hrou taroky či s vykládáním budoucnosti. Názory na jejich původ i využití, stejně jako na jejich symboliku a její funkci, se značně různí.

Tarotové karty (Itálie, 15. století)

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Doba a místo vzniku tarotových karet jsou neznámé, z historických pramenů je však nesporné, že poprvé se objevily v Evropě.[1] Z několika dochovaných středověkých právních listin, jež zakazovaly (a přesně vypočítávaly) všechny tehdy známé hazardní hry, se dá odvodit, že na konci 13. století ještě známy nebyly, nezmiňovali se o nich ani Petrarca, který v polovině 14. století napsal pojednání o hazardních hrách, či jeho současník Boccaccio, který ve svém Dekameronu postupně uváděl všechny tehdy známé neřesti.[1] První dochovaná zmínka o hracích kartách je pravděpodobně v zákoně bernského kantonu z roku 1367 (jenž je zakazoval), podobné zákony jsou známy např. z italské Florencie (1376), francouzského Marseille (1381), Lille (1382) či německého Ulmu (1397).[1]

V novověku k nejdůležitějším tarotovým kartám patřil Wirthův tarot z konce 19. století, který vytvořil francouzský hermetik Osvald Wirth. Ve dvacátem století pak k nejdůležitějším patří Crowleyův tarot, nazvaný podle anglického okultisty Aleistera Crowleyho.

Mezi několika tarotovými hrami, které vznikaly za prvé republiky v Československu je nejdůležitější tzv. Lasenicův tarot, nazvaný tak podle hermetika Petra Kohouta, který byl znám jako Pierre de Lasenic. Výtvarné provedení originálních karet je dílem Lasenicova blízkého přítele a žáka, prof. Vladislava Kužela. Spolu s karetní sadou vznikla také kniha Tarot, klíč k iniciaci.

V sedmdesátých letech 20. století začala vznikat velká tarotová arkána českého hermetika Josefa Loudy, známého pod pseudonymem Theofanus Abba. Výtvarně je pracoval Martin Stejskal, který k nim v 90. letech připojil i malá arkána a na konci roku 2018 byla hra, spolu s celým dílem Theofana Abby, vydána.

Roku 2021 zveřejnila americká výzkumná agentura Springstide Research Institute výsledky výzkumu, podle něhož u generace Z roste obliba tarotu a podobných praktik.[2]

V září a říjnu roku 2023 v Bold Gallery v pražských Holešovicích výstava s názvem "Tarot", představující 22 autorských zpracování jednotlivých karet velkých arkán tarotu; užity jsou různé umělecké techniky. Všechna díla pocházejí z ateliérů současných mladých umělců a umělkyň, povětšinou studujících na uměleckých školách a výtvarných akademiích.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c KOREIS, Voyen. Kabala: nadčasová filosofie života. Brisbane, Queensland 4069: Booksplendour, 2011. ISBN 978-0-9803825-8-7. S. 47–48. 
  2. ↑ U „GENERACE Z“ ROSTE OBLIBA TAROTU A JINÉHO VĚŠTĚNÍ. Dingir, 18. 8. 2021
  3. ↑ Tarot z ateliérů současných mladých umělců : Náboženský infoservis, 26. 9. 2023

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.