Tačikawa Ki-17 | |
---|---|
![]() Tačikawa Ki-17 | |
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Tačikawa |
Šéfkonstruktér | Ryokiči Endo |
První let | 1935 |
Uživatel | Japonské císařské armádní letectvo |
Výroba | 1935-1944 |
Vyrobeno kusů | 560 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tačikawa Ki-17 (japonsky 立川 キ17 九五式三型練習機, Spojenecké kódové označení Cedar) byl japonský jednomotorový dvoumístný dvouplošník určený k elementárnímu výcviku z období II. světové války.
První dva exempláře byly dodány v červenci 1935 a prošly zkouškami u letecké školy v lokalitě Kumagaya. První prototyp se odlišoval od dalších produkovaných strojů křidélky i na horním křídle a pohonnou jednotkou pod krytem Townend. Sériová výroba Ki-17 běžela do roku 1944, u vojenského letectva pak létaly pod označením Elementární cvičný letoun typu 95-3.
Ki-17 měl celokovovou kostru s příhradou trupu svařenou z ocelových trubek a s nosnými a ocasními plochami v kostře duralovými. Celek byl potažen plátnem, pouze příď plechy s větracími štěrbinami a s přístupovými panely k příslušenství motoru. Kabiny posádky zůstaly otevřené v tandemu s jednoduchými průhlednými štítky, řízení bylo zdvojené. Podvozek výrobce dodával s kapotovanými koly. Pohon zajišťoval hvězdicový vzduchem chlazený sedmiválec Gasuden Jimpu 6 o vzletovém výkonu 110 kW s nestavitelnou dvoulistou dřevěnou vrtulí o průměru 2400 mm.
Letouny Ki-17 létaly u většiny pilotních škol, vyskytovaly se i u polovojenských civilních provozovatelů výcviku, u letek vysokých škol, nebo u tamní obdoby aeroklubů. Od roku 1940 se pak výhradně dostávaly k významným pilotním školám koku Hombu, například v lokalitách Hokota, Kumygaya, Mito, Tachiarai, Utsonomia, a k letecké akademii Koku Shikan Gakko. Výjimečně je používaly i operační bojové jednotky jako kurýrní.
Údaje dle[1]