Varlam Tichonovič Šalamov | |
---|---|
Šalamov po zatčení roku 1937 | |
Narození | 5.jul. / 18. června 1907greg. Vologda |
Úmrtí | 17. ledna 1982 (ve věku 74 let) Moskva |
Místo pohřbení | Kuncevský hřbitov |
Povolání | spisovatel, básník, novinář, prozaik a autor |
Stát | Sovětský svaz |
Alma mater | Lomonosovova univerzita |
Žánr | próza a poezie |
Významná díla | Kolymské povídky |
Rodiče | Tichon Nikolajevič Šalamov |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Varlam Tichonovič Šalamov (rusky Варлам Тихонович Шаламов; 18. června 1907 Vologda – 17. ledna 1982 Moskva), byl ruský spisovatel.
V letech 1924–1926 pracoval jako koželuh, poté začal studovat práva. Poprvé byl zatčen roku 1929 při razii v tajné tiskárně, kde byly tištěny materiály levicové opozice, za tento čin byl odsouzen na tři roky.[1] Po návratu do Moskvy začal Šalamov psát poezii a příběhy. V roce 1937 byl podruhé zatčen a odsouzen k pěti letům v pracovních táborech za antisovětskou propagandu. V pracovním táboře mu byl trest prodloužen. Celkem v lágrech na Kolymě strávil 17 let, v roce 1956 byl rehabilitován jako oběť kultu osobnosti.
Ve svých dílech popisuje příběhy lidí, kteří strávili mnoho let v táborech nucených prací. Své příběhy zpracovával do krátkých povídek, které mají výraznou pointu. Na rozdíl od Solženicyna neusiluje o komplexní přístup k tematice táborů, ale zabývá se detaily a vzpomínkami[2].
Jeho díla se šířila samizdatem, proto je velmi těžké uvést jednotlivá díla, oficiálně vyšly pouze jeho básně. Výbor z jeho prózy byl publikován v Paříži a v jiných částech světa, v Rusku teprve roku 1987.
Od roku 2011 vychází sborníky povídek odpovídající původním vydáním:[2]