Viveca Lindforsová | |
---|---|
Viveca Lindforsová (3. února 1957) | |
Rodné jméno | Elsa Viveca Torstensdotter Lindfors |
Narození | 29. prosince 1920 Uppsala, Uppsala län Švédsko |
Úmrtí | 25. října 1995 (ve věku 74 let) Uppsala, Uppsala län Švédsko |
Místo pohřbení | Uppsala gamla kyrkogård |
Alma mater | Kungliga Dramatiska Teaterns Elevskola |
Aktivní roky | 1940–1995 |
Choť | Harry Hasso (1941–1943) Folke Rogard (1944–1948) Don Siegel (1948–1953) George Tabori (1953–1970) |
Děti | Kristoffer Tabori a Lena Tabori |
Rodiče | Axel Torsten Lindfors Karin Emilia Therese |
Významné role | Catherine v Hvězdná brána |
Podpis | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elsa Viveca Torstensdotter Lindfors (29. prosince 1920 Uppsala, Uppsala län – 25. října 1995 tamtéž) byla švédská herečka, režisérka a scenáristka.
Narodila se v Uppsale jako dcera spisovatele a nakladatele Axela Torstena Lindforse a Karin Emilie Thereseové (rodným jménem Dymlingová). Vzdělání se jí dostalo na Královské herecké škole ve Stockholmu a svou hereckou kariéru zahájila v roce 1940. Během následujících šesti let se objevila v celkem 15 filmech švédské produkce a poté se na pozvání přestěhovala do USA do Hollywoodu.
Zde jí byla nabídnuta smlouva se studiem Warner Bros. a měla jít ve stopách Grety Garbo či Ingrid Bergmanové.
Během své 55 leté kariéry natočila celkem 141 filmů a několikrát si zahrála i po boku velkých hvězd jako Ronalda Reagana, Jeffrey Huntera či Douglase Fairbankse. Kromě filmů slavila mnohé úspěchy také na Broadwayi, kde vystupovala v divadlech Phoenix Theatre a Lucille Lortel Theatre a učila herectví na School of Visual Arts. Také byla spoluzakladatelkou herecké skupiny The Strolling Players a divadelního festivalu ve Stockbridge.
Mezi její nejvýznamnější role se řadí Inès ve filmu Za zavřenými dveřmi (1962), za který spolu s Ritou Gamovou, která hrála Estelle, získala cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Západním Berlíně.[1] Dále ztvárníla titulní roli v koprodukčním seriálu Teta, který natočil Juraj Jakubisko podle předlohy Allana Runeho Petterssona. A její nejvýznamnější rolí se stala Catherine ve filmu Hvězdná brána (1994), kterou zahrála na sklonku svého života.
Jejím jediným režisérským a zároveň scenáristickým počinem se stalo drama Unfinished Business (1987).
V roce 1990 získala cenu Emmy za hostování v seriálu Life Goes On[2] a o dva roky později jí Stockholmský mezinárodní filmový festival udělil cenu za celoživotní přínos.
Jejím posledním filmem byla komedie Henryho Jagloma Poslední léto v Hamptonu (1995).
V roce 1981 také vydala knižní autobiografii Viveka … Viveca. An Actress … A Woman a angažovala se v hnutí proti vietnamské válce i v předvolební kampani Jimmyho Cartera.
Zemřela na komplikace revmatoidní artritidy během uměleckého turné po Švédsku.[3]
Byla čtyřikrát vdaná, jejími manželi byli Harry Hasso, Folke Rogard, Don Siegel a George Tabori. Měla tři děti; Kristoffera Toboriho, Johna Taboriho a Lenu Taboriovou.