Vladimir Alexandrovič Fok

Vladimir Alexandrovič Fok
Vladimir Alexandrovič Fok
Rodné jméno	Владимир Александрович Фок
Narození	22. prosince 1898; Petrohrad
Úmrtí	27. prosince 1974 (ve věku 76 let); Petrohrad
Místo pohřbení	Hřbitov Komarovo (60°12′16″ s. š., 29°48′ v. d.)
Bydliště	Rusko; Petrohrad
Alma mater	Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1916–1922)
Povolání	fyzik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Státní optický institut (1919–1923); Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho (1924–1936); Státní optický institut (1928–1941); Petrohradská státní univerzita (1932–1974); Lebeděvův fyzikální institut (1934–1941); Lebeděvův fyzikální institut (1944–1953); Charkovský institut fyzikálních problémů (1954–1964)
Ocenění	Cena D. I. Mendělejeva (1936); Lobačevského cena (1937); Medaile Za obranu Leningradu (1944); Leninův řád (1945); Stalinova cena 1. třídy (1946); … více na Wikidatech
Rodiče	Alexander Alexandrovich Fock
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Alexandrovič Fok (rusky Владимир Александрович Фок; 10.^jul./ 22. prosince 1898^greg. – 27. prosince 1974) byl sovětský fyzik, známý díky své práci na základech kvantové mechaniky a kvantové teorii pole.

Život

Narodil se v Petrohradě v Rusku. V roce 1922 promoval na Petrohradské státní univerzitě a poté na téže univerzitě pokračoval v postgraduálním studiu. V roce 1932 se na této univerzitě stal profesorem. Později pracoval pro Vavilovův státní optický institut, Leningradský ústav optiky a technologií a Lebeděvův fyzikální ústav.

Významně přispěl k oblastem optiky, mechaniky nebo teorií gravitace. Nejznámější jsou ale jeho práce z kvantové mechaniky. V roce 1926 nezávisle na Oskaru Kleinovi a Walteru Gordonovi odvodil Kleinovu–Gordonovu rovnici, jmenují se po něm Fokův prostor, Fokova reprezentace a Fokův stav. V roce 1930 vyvinul Hartreeho–Fokovu metodu. Dále vyvinul elektromagnetické metody pro geofyzikální průzkum, které představil se své knize "The theory of the study of the rocks resistance by the carottage method" z roku 1933. Zabýval se také problémem mnoha těles v obecné teorii relativity.

V Leningradě vytvořil Fok vědeckou školu teoretické fyziky a podařilo se mu zlepšit úroveň výuky fyziky prostřednictvím knih, které napsal. Zejména šlo o učebnici základů kvantové mechaniky z roku 1931 a monografii „Teorie prostoru, času a gravitace“ z roku 1955.

Historikové vědy jako Loren Graham zdůrazňují, že Fok byl zastáncem teorie relativity v Sovětském svazu. V době, kdy většina marxistických filozofů měla proti teorii relativity námitky, zdůrazňoval Fok její materialistické chápání, které se filozoficky shodovalo s marxismem.

V roce 1939 byl zvolen členem Sovětské akademie věd.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Fock na anglické Wikipedii.

Literatura

Graham, L. (1982). "The reception of Einstein's ideas: Two examples from contrasting political cultures." In Holton, G. and Elkana, Y. (Eds.) Albert Einstein: Historical and cultural perspectives. Princeton, NJ: Princeton UP, pp. 107–136
Fock, V. A. (1964). "The Theory of Space, Time and Gravitation". Macmillan.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Alexandrovič Fok na Wikimedia Commons