Vladimir Afanasjevič Ljachov | |
---|---|
![]() 1983 | |
Kosmonaut CPK | |
Státní příslušnost | SSSR |
Datum narození | 20. července 1941 |
Místo narození | Antracit, Vorošilovská oblast SSSR |
Datum úmrtí | 19. dubna 2018 (ve věku 76 let) |
Místo úmrtí | Astrachaň, Rusko |
Jiné zaměstnání | Pilot |
Čas ve vesmíru | 333 dní, 7 hodin a 47 minut |
Kosmonaut od | 7. května 1967 |
Mise | Sojuz 32, Sojuz T-9, Sojuz TM-6 |
Znaky misí | ![]() |
Kosmonaut do | 7. září 1994 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Afanasjevič Ljachov, rusky Ляхов, Владимир Афанасьевич, (20. července 1941 Antracit, Vorošilovská oblast USSR, nyní Ukrajina – 19. dubna 2018, Astrachaň, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské[1] národnosti. Zúčastnil se celkem tří letů do vesmíru na orbitální stanice Saljut 6, Saljut 7 a Mir, v kosmu strávil více než 333 dní.
Základní školu absolvoval v doněckém městě Antracitu, kde se narodil i vyrostl a absolvoval základní školu. Poté nastoupil do charkovského leteckého učiliště, naučil se létat i na stroji MiG-17. V roce 1965 si podal žádost o přijetí mezi kosmonauty, prošel všemi lékařskými kontrolami, ale byl zařazen jen mezi náhradníky. Až 7. května 1967 se ocitl ve Hvězdném městečku, podrobil se výcviku a zůstal zde do 19. srpna 1994. V době příchodu měl za sebou lety na 14 různých typech letounů. Ve Hvězdném městečku se rozhodl k dálkovému studiu na Vojenské letecké akademii a souběžně se připravoval na svůj první let.[2]. Má dvě děti, syna a dceru.[3]
Dočkal se až v roce 1979, ve svých 38 letech. Z Bajkonuru odstartovali společně s Rjuminem v Sojuzu 32, spojili se s orbitální stanicí Saljut 6 a řadu měsíců zde pracovali. Loď, ve které přiletěli, odeslali na Zem s vyřazeným materiálem, sami se vrátili v Sojuzu 34.[4][5]
O čtyři roky později letěl v Sojuzu T-9 na orbitální stanici Saljut 7 k dalšímu dlouhodobému (5 měsíců) pobytu jako člen druhé základní posádky. Startovali s Alexandrem Alexandrovem opět z Bajkonuru. Během služby přijali několik nákladních lodí Progress. Kvůli poruše lodi jejich náhradníků si museli pobyt neplánovaně prodloužit.[6]
O dalších pět let později (rok 1988) v hodnosti plukovníka odletěl v Sojuzu TM-6 na stanici Mir, tentokrát byl ve vesmíru jen 9 dní.[7] Během svých třech letů strávil na oběžné dráze 333 dní.