WTA Finals 2023 | ||||
---|---|---|---|---|
Vítězka | Iga Świąteková | |||
Finalistka | Jessica Pegulaová | |||
Výsledek | 6–1, 6–0 | |||
Soutěže | ||||
ženská dvouhra • ženská čtyřhra | ||||
|
Ženská dvouhra WTA Finals 2023 probíhala na přelomu října a listopadu 2023, jakožto závěrečný turnaj ženské profesionální sezóny. Do singlové soutěže Turnaje mistryň, premiérově hrané v mexickém Cancúnu, nastoupilo osm nejvýše postavených hráček na žebříčku Race to the WTA Finals, počítaného od začátku kalendářní sezóny.[1] Francouzská obhájkyně titulu, světová dvacítka Caroline Garciaová,[2] se na turnaj nekvalifikovala.[3]
Rozlosování singlové soutěže proběhlo 28. října 2023.[3] Skupiny byly pojmenovány po mexických městech Bacalar a Chetumal ve státě Quintana Roo na Yucatánu, kde se turnaj odehrává.[4]
Účast z předcházejícího ročníku obhájily světová jednička Aryna Sabalenková, Polka Iga Świąteková, Američanky Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou, Tunisanka Ons Džabúrová i Řekyně Maria Sakkariová, která nahradila pro zraněné zápěstí odhlášenou Karolínu Muchovou.[5] Dvěma debutantkami se staly wimbledonské šampionky Jelena Rybakinová z Kazachstánu a Markéta Vondroušová z Česka.[6] Jako nejstarší účastnice do dvouhry zasáhla 29letá Pegulaová a nejmladší hráčkou je opět 19letá Gauffová. Roli náhradnice plnila česká hráčka Barbora Krejčíková. Druhá náhradnice, Američanka Madison Keysová, do Cancúnu nepřicestovala. Gauffová s Pegulaovou nastoupily stejně jako v roce 2022 i do čtyřhry.[1]
První titul na Turnaji mistryň vybojovala 22letá Iga Świąteková, která se po Radwańské stala druhou polskou šampionkou turnaje a ve 22 letech nejmladší od Kvitové v roce 2011. Soutěží prošla bez ztráty setu a jen 20 prohraných gamů bylo nejméně od zavedení skupinového formátu v roce 2003.
Vítězkou se stala polská světová dvojka Iga Świąteková, jež ve finále deklasovala americkou pátou hráčku žebříčku Jessicu Pegulaovou za 59 minut poměrem 6–1 a 6–0. Pětkrát v něm prolomila soupeřce podání a odvrátila jediný brejkbol, jemuž čelila. Finále bylo kvůli dešti o den odloženo.[7] Jednalo se o nejdominantnější finálovou výhru v historii Turnaje mistryň, která překonala vítězství Clijstersové 6–2 a 6–0 ze souboje o titul v roce 2003. Proti Američance Polka zvýraznila aktivní bilanci vzájemných duelů na 6–3. Pegulaová přitom byla jednou ze dvou hráček okruhu, která v roce 2023 Świątekovou dvakrát porazila, a to na United Cupu a Canadian Open.[8] V probíhající sezóně si Świąteková připsala šesté turnajové vítězství, které představovalo sedmnáctý singlový titul na okruhu WTA Tour z jedenadvacátého kariérního finále. Po triumfu Agnieszky Radwańské v roce 2015 se stala druhou šampionkou Turnaje mistryň a ve 22 letech nejmladší od výhry 21leté Petry Kvitové v roce 2011.[9][10]
Poprvé od roku 1988 neztratily obě finalistky na cestě do finále žádný set. Świąteková prohrála v soutěži jen 20 gamů, čímž překonala rekord nejmenšího počtu 32 ztracených her Sereny Williamsové z roku 2012, a to v rámci skupinového formátu zavedeného v sezóně 2003.[9] Naposledy předtím prošla dvouhrou bez prohraného zápasu Elina Svitolinová v roce 2018 a bez ztraceného setu Serena Williamsová roku 2012. Pegulaová ztratila na cestě do finále 22 her, řadící Američanku na třetí místo za 19 prohraných gamů Świątekové v probíhajícím ročníku a 25 her Sereny Williamsové z roku 2012.[8][10]
Trofejí ze závěrečné události sezóny vyhrála Świąteková v roce 2023 tituly ve všech kategoriích, což se naposledy podařilo Sereně Williamsové v sezóně 2014. Polka zvítězila ve Varšavě (WTA 250), v Dauhá a Stuttgartu (WTA 500), Pekingu (WTA 1000), na Roland Garros (Grand Slam) i závěrečném WTA Finals.[9][10]
Świąteková vstoupila do turnaje jako soupeřka Aryny Sabalenkové o post konečné světové jedničky na žebříčku WTA. Až zisk titulu jí zajistil návrat do čela žebříčku WTA, které opustila po zářijovém US Open 2023. Ve zbytku sezóny však vyhrála 12 z 13 utkání, z toho jedenáct za sebou znamenající trofeje na China Open a Turnaji mistryň.[11][1] Stala se tak šestou nejmladší jedničkou, která zakončila sezónu na 1. místě dvakrát za sebou, a to po mladších předchůdkyních Evertové (1976), Steffi Grafové (1988 a 1989), Selešové (1992), Hingisové (2000) a Wozniacké (2011).[9]
Devětadvacetiletá Pegualová se stala první hráčkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace. Tři z nich porazila, vyjma světové dvojky Świątekové. V semifinále hladce přehrála deblovou spoluhráčku Gauffovou.[8] Dvě Američanky se v semifinálovém zápase naposledy střetly v roce 2002.[12]
Legenda | ||
|
|
|
Semifinále | Finále | |||||||||||
5 | Jessica Pegulaová | 6 | 6 | |||||||||
3 | Coco Gauffová | 2 | 1 | |||||||||
5 | Jessica Pegulaová | 1 | 0 | |||||||||
2 | Iga Świąteková | 6 | 6 | |||||||||
1 | Aryna Sabalenková | 3 | 2 | |||||||||
2 | Iga Świąteková | 6 | 6 |
Sabalenková | Rybakinová | Pegulaová | Sakkariová | Zápasy | Sety | Hry[p 2] | Pořadí[p 3] | ||
1 | Aryna Sabalenková | 6–2, 3–6, 6–3 | 4–6, 3–6 | 6–0, 6–1 | 2–1 | 4–3 (57 %) | 34–24 (59 %) | 2. | |
4 | Jelena Rybakinová | 2–6, 6–3, 3–6 | 5–7, 2–6 | 6–0, 6–7(4–7), 7–6(7–2) | 1–2 | 3–5 (38 %) | 37–41 (47 %) | 3. | |
5 | Jessica Pegulaová | 6–4, 6–3 | 7–5, 6–2 | 6–3, 6–2 | 3–0 | 6–0 (100 %) | 37–19 (66 %) | 1. | |
8 | Maria Sakkariová | 0–6, 1–6 | 0–6, 7–6(7–4), 6–7(2–7) | 3–6, 2–6 | 0–3 | 1–6 (14 %) | 19–43 (31 %) | 4. |
Świąteková | Gauffová | Džabúrová | Vondroušová | Zápasy | Sety | Hry[p 2] | Pořadí[p 3] | ||
2 | Iga Świąteková | 6–0, 7–5 | 6–1, 6–2 | 7–6(7–3), 6–0 | 3–0 | 6–0 (100 %) | 38–14 (77 %) | 1. | |
3 | Coco Gauffová | 0–6, 5–7 | 6–0, 6–1 | 5–7, 7–6(7–4), 6–3 | 2–1 | 4–3 (57 %) | 35–30 (54 %) | 2. | |
6 | Ons Džabúrová | 1–6, 2–6 | 0–6, 1–6 | 6–4, 6–3 | 1–2 | 2–4 (33 %) | 16–31 (34 %) | 3. | |
7 | Markéta Vondroušová | 6–7(3–7), 0–6 | 7–5, 6–7(4–7), 3–6 | 4–6, 3–6 | 0–3 | 1–6 (14 %) | 29–43 (40 %) | 4. |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 WTA Finals – Singles na anglické Wikipedii.