Wolf Mankowitz | |
---|---|
Rodné jméno | Cyril Wolf Mankowitz |
Narození | 7. listopadu 1924 Spitalfields |
Úmrtí | 20. května 1998 (ve věku 73 let) Bantry |
Místo pohřbení | Golders Green Crematorium |
Povolání | scenárista, spisovatel a libretista |
Alma mater | Downing College |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Cyril Wolf Mankowitz (7. listopadu 1924 Londýn – 20. května 1998 Durrus, Hrabství Cork, Irsko) byl anglický spisovatel, dramatik a scenárista.
Narodil se v rusko-židovské rodině drobného obchodníka v East Endu, která přišla do Londýna před první světovou válkou. Ačkoliv pocházel z velmi chudých poměrů, díky stipendiím pro nadané žáky vystudoval East Ham Grammar School for Boys a poté Downing College na Universitě v Cambridge, kde byl žákem Franka Raymonda Leavise. Během druhé světové války pracoval jako dobrovolník v dolech a později sloužil v armádě. Studia dokončil až v roce 1946.[1]
Věnoval se studiu anglického porcelánu, o kterém napsal několik odborných statí, především o značce Wedgwood. V padesátých letech začal publikovat své prózy, které měly okamžitý úspěch. Některá díla byla zdramatizována jako muzikály (Make me an offer, tento muzikál byl v Československu uveden pod názvem Bleší trh) a rovněž zfilmována (Make Me an Offer, 1954, režie Cyril Frankel; A Kid for Two Farthings, 1955, režie Carol Reed).
S divadelním producentem Oscarem Lewensteinem založil v roce 1955 úspěšné divadlo.[2] Byl autorem televizních inscenací a měl v televizi několik diskusních pořadů. Vedle toho vlastnil prodejny s porcelánem Wedgwood (Piccadilly Arcade), spoluzaložil restauraci The White Elephant v Londýně, spoluvlastnil jeden z nejznámějších londýnských klubů The Pickwick Club a měl plantáže na ostrově Barbados.[2]
V roce 1958 napsal muzikál Expresso Bongo na námět života zpěváka a teenagerského idolu Tommyho Steela. O rok později byl tento muzikál zfilmován s Cliffem Richardem a Laurencem Harveym v hlavních rolích. Film režíroval Val Guest.
Ve druhé polovině sedmdesátých let jeho díla přestala být úspěšná.[1] V roce 1984 natočil dokumentární film o jidiš kinematografii 30. let s názvem Almonds and Raisins (Mandle a rozinky).[1]
Napsal knihu o Charlesu Dickensovi (Dickens of London, 1977), která byla později zpracována jako televizní seriál. Další monografii věnoval Edgaru Allanu Poeovi (The Extraordinary Mr. Poe, 1978)[1]
V roce 1982 začal vyučovat divadlo a angličtinu na Univerzitě v Novém Mexiku. Zůstal zde až do konce osmdesátých let, poté se vrátil zpět do Irska.[1]
V roce 1944 se oženil s Ann Margaret Seligman (1924-2004), levicově smýšlející psychoanalytičkou, se kterou se seznámil během studií v Cambridge. Manželé měli čtyři syny.[1] Jedním z nich je fotograf Gered Mankowitz (*1946), který je známý mimo jiné svými fotografiemi rockových hudebníků 60. - 80. let 20. století.[3]
Opakovaně navštívil Prahu.[2]
Podle dokumentů, které byly zveřejněny v roce 2010, byl Mankowitz v letech 1944-1957 sledován bezpečnostní službou MI5 pro podezření z komunistické agitace a ze špionáže pro Sovětský svaz.[4]
V roce 1962 se rodina přestěhovala na Barbados. V sedmdesátých letech přesídlil do Irska, mimo jiné z daňových důvodů. V roce 1971 se stal honorárním konzulem Panamské republiky v Irsku. Věnoval se tvorbě koláží, které z nich byly vystaveny v Dublinu a v Londýně.[1]
Zemřel na rakovinu, jeho popel je uložen v Golders Green Crematorium v Londýně.
Vedle filmového přepracování vlastních děl se podílel jako scenárista na řadě filmů, například: