Wolfram von Eschenbach

Wolfram von Eschenbach
Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Narozeníasi 1170
Wolframs-Eschenbach
Úmrtíasi 1220
Povoláníbásník, minnesängr a rytíř
Národnostněmecká
Žánrepos, rytířský román
Významná dílaParzival
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Wolframa von Eschenbach na hradě Abenberg

Wolfram von Eschenbach (asi 1170 – asi 1220) byl německý rytíř, básník a minnesängr. Je řazen mezi největší epické básníky své doby, ale věnoval se i poezii lyrické.[1]

O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.[1]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Parzival (asi 1200–1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině, zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skutečného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.[1]
  • Willehalm (po 1212), fragment eposu o bojích Francouzů s Araby v 9. století, napsaný podle chanson de geste Aliscans, ve kterém je náboženská nenávist předlohy nahrazena myšlenkou tolerance.
  • Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
  • Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):[2]
    • Den morgenblic bî wahtaeres sange erkôs,
    • Ez ist nu tac!,
    • Sîne klâwenv,
    • Von der zinnen,
    • Der helnden minne ir klage,
    • Ein wîp mac wol erlouben mir,
    • Ursprinc bluomen, loup ûzdringen,
    • Guot wîp, ich bitte dich minne.

Ohlasy Wolframova díla v hudbě

[editovat | editovat zdroj]

Wolframův epos se stal předlohou oper Richarda Wagnera Lohengrin (jde o Parzivalova syna) a Parsifal. Ve Wagnerově opeře Tannhäuser Wolfram von Eschenbach přímo vystupuje.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
Současně s tímto svérázným a sršatým geniem hluboce náboženských myšlenek [tj. Wolframem von Eschenbach, pozn. Wiki] tvořil největší formální umělec v středohornoněmeckém básnictví; naplnitel, ba již také i přehodnotitel rytířsko-epické tradice, Gottfried von Strassburg.
Hugo Siebenschein a Leopold Zatočil[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 739-740.
  2. ↑ Eschenbach - bibliotheca Augustana
  3. ↑ SIEBENSCHEIN, Hugo a ZATOČIL, Leopold. Stručné dějiny německé literatury do roku 1250: s ukázkami originálů a jejich překlady: [určeno pro posluchače fakulty filologické v Praze, fil. v Brně, Olomouci a Bratislavě]. 1. vyd. Praha: SPN, 1958. 261, [2] s. Učební texty vysokých škol / Karlova univerzita v Praze. Fakulta filologická. S. 155.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]