O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.[1]
Parzival (asi 1200–1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině, zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skutečného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.[1]
Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):[2]
Současně s tímto svérázným a sršatým geniem hluboce náboženských myšlenek [tj. Wolframem von Eschenbach, pozn. Wiki] tvořil největší formální umělec v středohornoněmeckém básnictví; naplnitel, ba již také i přehodnotitel rytířsko-epické tradice, Gottfried von Strassburg.
↑SIEBENSCHEIN, Hugo a ZATOČIL, Leopold. Stručné dějiny německé literatury do roku 1250: s ukázkami originálů a jejich překlady: [určeno pro posluchače fakulty filologické v Praze, fil. v Brně, Olomouci a Bratislavě]. 1. vyd. Praha: SPN, 1958. 261, [2] s. Učební texty vysokých škol / Karlova univerzita v Praze. Fakulta filologická. S. 155.