Yayi Boni
| Yayi Boni | |
|---|---|
 Yayi Boni (2012) | |
| Prezident Beninu | |
| Ve funkci: 6. dubna 2006 – 6. dubna 2016 | |
| Předseda vlády | Pascal Koupaki Lionel Zinsou |
| Předchůdce | Mathieu Kérékou |
| Nástupce | Patrice Talon |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislý politik |
| Narození | 1. července 1952 (72 let) Tchaourou |
| Choť | Chantal Yayi |
| Příbuzní | Marcel Alain de Souza (švagr) |
| Alma mater | University of Abomey-Calavi Orleánská univerzita Univerzita Paříž IX Univerzita Cheikha Anty Diopa v Dakaru |
| Profese | politik, ekonom a bankéř |
| Náboženství | evangelikalismus |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (2010) velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny komtur Národního řádu lva athír Národního řádu za zásluhy komtur Národního řádu Beninu … více na Wikidatech |
| Webová stránka | www |
| Commons | Yayi Boni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Yayi Boni (1. červenec 1952, Tchaourou) je beninský bankéř, politik a bývalý prezident Beninu.
Vzdělání a zaměstnání
[editovat | editovat zdroj]Boni studoval ekonomii na Národní univerzitě v Beninu. Studoval bankovnictví na univerzitě Cheikha Anty Diopa v Dakaru v Senegalu a později ekonomiku a politologii na univerzitě v Orléans ve Francii a v Paříži na Paris-Dauphine, kde dokončil doktorát v oboru ekonomie v roce 1976.
Od roku 1980 do 1988 pracoval pro Centrální banku států západní Afriky (BCEAO) se sídlem v Dakaru a stal se náměstkem ředitele. V roce 1988 se stal náměstkem ředitele pro profesionální vývoj v západní Africe měl na starosti Centrum pro studium bankovnictví, také v Dakaru. Od roku 1992 do roku 1994 byl poradcem prezidenta Beninu Nicéphore Sogla, měl na starosti měnovou a bankovní politiku. Konečně v roce 1994 byl jmenován předsedou Západoafrické rozvojové banky (BOAD). Pro jeho práci v západní Africe byl jmenován Chevalier de l'Ordre de Mérite Francouzské republiky.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Boni pochází z muslimské rodiny, ale konvertoval a nyní je evangelického vyznání. Má pět dětí, jeho manželka Chantal (rozená de Souza), rodačka z pobřežního města Ouidah, je neteř bývalého vojenského vládce Paul-Émile de Souzy .
Volba prezidenta
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb, které se konalo dne 5. března 2006 Boni získal 32 % hlasů, jeho soupeř Adrien Houngbedji ze Strany demokratické obnovy 25 %. Druhé kolo mezi Bonim a Houngbedjim se konalo 19. března 2006. Boni vyhrál s téměř 75 procenty hlasů.
Boni složil přísahu 6. dubna 2006. V roce 2011 byl zvolen pro druhé funkční období, které skončilo roku 2016, potřetí už podle ústavy kandidovat nemohl. Jeho nástupcem se stal Patrice Talon.
V září 2021 se Patrice Talon a Thomas Boni Yayi, političtí spojenci, kteří se stali intimními nepřáteli, setkali v paláci Marina v Cotonou. Během tohoto tête-à-tête Thomas Boni Yayi představil Patrice Talonovi řadu návrhů a žádostí, které se týkaly zejména propuštění „politických zadržených“.
Pokus o atentát
[editovat | editovat zdroj]15. března 2007 Yayi Boni přežil přepadení jeho konvoje u obce Ikemon při návratu z kampaně pro nadcházející parlamentní volby. Útočníci zablokovali silnici poraženými stromy a vystřelili na vozidla, která obvykle vozí prezidenta, ale Boni cestoval v jiném voze a vyvázl nezraněn.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
komtur Národního řádu Beninu – Benin
velkokříž Národního řádu Beninu – Benin
důstojník Národního řádu Burkiny Faso – Burkina Faso
velkokříž Národního řádu Čadu – Čad
rytíř Národního řádu za zásluhy – Francie[1][2]
komtur Národního řádu Mali – Mali
komtur Národního řádu Nigeru – Niger[1]
velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny – Pobřeží slonoviny
komtur Národního řádu lva – Senegal, 30. dubna 2004[1][3]
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Boni Yayi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c AKYEAMPONG, Emmanuel Kwaku; GATES, Henry Louis; NIVEN, Mr Steven J. Dictionary of African Biography. [s.l.]: OUP USA, 2012. 3382 s. ISBN 978-0-19-538207-5. S. 203. (anglicky) Google-Books-ID: 39JMAgAAQBAJ.
- ↑ HOUNGNIKPO, Mathurin C.; DECALO, Samuel. Historical Dictionary of Benin. [s.l.]: Rowman & Littlefield 489 s. ISBN 978-0-8108-7171-7. S. 367. (anglicky) Google-Books-ID: 0yGPTsRubWEC.
- ↑ JOURNAL OFFICIEL DE LA REPUBLIQUE DU SENEGAL. www.jo.gouv.sn [online]. [cit. 2020-02-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16.
