Yo-Yo Ma

Yo-Yo Ma
Ma během konference v Davosu, 2008
Ma během konference v Davosu, 2008
Základní informace
Narození7. října 1955 (69 let)
Paříž, Francie
Žánryklasická hudba
Povolánívioloncellista, skladatel, pedagog
Nástrojevioloncello, viola, housle, klavír
Aktivní roky1961–současnost
VydavateléCBS, RCA, Sony Classical
Členem skupinAmerická akademie umění a věd
Committee of 100
OceněníCena Averyho Fishera (1978)
Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2000)
Cena Echo Klassik za klasiku bez hranic (2002)
Hudební cena Léonie Sonningové (2006)
Velcí přistěhovalci (2006)
… více na Wikidatech
DětiNicholas Ma
PříbuzníYeou-Cheng Ma[1] (sourozenec)
Webyo-yoma.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yo-Yo Ma (* 7. října 1955) je americký violoncellista, virtuos a orchestrální hudební skladatel. Mimo jiné je držitelem téměř dvou desítek cen Grammy, Národní medaile za umění (2001)[2] a Prezidentské medaile svobody (2011).[3] National Public Radio jej označilo za největšího violoncellistu současnosti.[4]

Narodil se v Paříži tchajwanským rodičům a již v dětství se mu dostalo hudebního vzdělání. V raném věku se začal učit hře na housle, později violu, až nakonec ve čtyřech letech přestoupil na violoncello. Jakožto zázračné dítě začal koncertovat již v pěti letech a o dva roky později vystoupil před prezidenty Johnem F. Kennedym a Dwightem D. Eisenhowerem. V devíti letech debutoval v Carnegie Hall.[3]

Studoval na několika školách, absolvoval však Harvardovu univerzitu, kde získal jak titul bakaláře (1976), tak doktorát (1991). Vystupoval s většinou hlavních světových orchestrů.

Generální tajemník OSN Kofi Annan ho roku 2006 jmenoval Mezinárodním poslem míru. V roce 2009 hrál na inauguraci amerického prezidenta Baracka Obamy.[5]

Vystoupení v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé vystoupil v Československu v roce 1989 v rámci festivalu Pražské jaro. Na cellovém recitálu v Rudolfinu v pondělí 22. května provedl tři ze šesti Suit pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha. Byly to suity číslo II. d-moll (BWV 1008), V. c-moll (BWV 1011) a VI. D-dur (BWV 1012). Ve středu 24. května na koncertu ve Smetanově síni Obecního domu provedl s Českou filharmonií a dirigentem Václavem Neumannem Dvořákův Koncert pro violoncello h-moll, Op. 104.[6] [7]

V roce 1993 vystoupil s Bostonským symfonickým orchestrem za řízení Seiji Ozawy ve Smetanově síni Obecního domu spolu s houslistou Itzakem Perlmanem.[6]

V neděli 27. dubna 2014 vystoupil Yo–Yo Ma s britskou klavíristkou Kathryn Stott ve Španělském sále na Pražském hradě.[6]

Dne 7. září 2015 zahájil v Rudolfinu festival Dvořákova Praha. S Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka zahrál violoncellový koncert h-moll Antonína Dvořáka.[8] Následujícího dne pak obdržel z rukou ministra kultury ČR Daniela Hermana Cenu Antonína Dvořáka.[9]

O šest let později vystoupil v Praze znovu v rámci projektu Prague Sounds[10] festivalu Struny podzimu 2021. Koncert, původně plánovaný opět do Rudolfina, se uskutečnil pod širým nebem na plovoucí scéně zakotvené u Slovanského ostrova. Tímto způsobem reagovali organizátoři festivalu na pandemii virového onemocnění covid-19. Na koncertu dne 4. září 2021 provedl všech šest Bachových Suit pro sólové violoncello (BWV 1007-1012). Pražský koncert byl součástí s projektu The Bach Project, kdy byly tyto skladby provedeny na 36 koncertech ve 36 zemích na šesti kontinentech.[11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yo-Yo Ma na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. National Medal of Arts [online]. National Endowment for the Arts [cit. 2012-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-06. (anglicky) 
  3. a b Presidential Medal of Freedom [online]. Bílý dům [cit. 2012-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Yo-Yo Ma's 'Obrigado Brazil' [online]. National Public Radio, 2003-09-03 [cit. 2012-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Yo-Yo Ma a přátelé. Česká televize [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  6. a b c Jarní Gala: Yo–Yo Ma + Kathryn Stott | 27. 4. | Španělský sál na Pražském hradě. goout.net [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05. 
  7. Yo - Yo Ma. Pražské jaro [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05. 
  8. OPERAPLUS, Redakce. Yo-Yo Ma sklidil při zahájení Dvořákovy Prahy dlouhé ovace | OperaPlus [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  9. MARKOVÁ, Silvie; ČUNDERLIKOVÁ, Lucie. Významný violoncellista Yo-Yo Ma dnes převzal Cenu Antonína Dvořáka : tisková zpráva [online]. Praha: Akademie klasické hudby, 2015-09-15 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  10. Yo-Yo Ma. www.praguesounds.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-05. 
  11. The Bach Project Yo-Yo Ma [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]