Zlatica
| Zlatica Златица | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°42′48″ s. š., 24°8′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 680 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofijská |
| Obština | Zlatica |
  Zlatica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 67,5 km² |
| Počet obyvatel | 5 198 (2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 77 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| PSČ | 2080 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatica (bulharsky Златица) je město ležící ve středním Bulharsku, uprostřed Zlaticko-pirdopské kotliny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 5 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Datum založení města není známo, ale prokazatelně existovalo v římské době, kdy ho obývali vojáci chránící blízké zlaté doly, a neslo pravděpodobně jméno Ulpia Aurea.[p 1] Název Zlatica je doložen poprvé ve 13. století za panování Konstantina Asena. Ve středověku bylo město významným střediskem, pod jehož správu spadalo několik pevností ve Sredné goře a na Staré planině. Z tohoto důvodu se zdejší kraj dostal do osmanské poroby teprve 30 let po pádu tehdejšího hlavního města Velikého Trnova. V roce 1443 se u města odehrála bitva, ve které osmanská vojska Kasima Paši zabránila spojené armádě Vladislava III. a Jana Hunyadiho v dalším postupu na jih.
V 18. století se Zlatica stala klíčovým dodavatelem skopového masa a vlny v tehdejším Turecku. Díky rozkvětu města zde byla v roce 1777 postavena hodinová věž a počátkem 19. století zde byla zřízena církevní škola. Po osvobození Bulharska v rusko-turecké válce se stala správním střediskem blízkého okolí, ale po zdejších bouřlivých demonstracích proti vládě Stefana Stambolova v roce 1888 byly správní orgány přemístěny do blízkého Pirdopu.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve městě žije 5 198 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 461 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 2]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ve středním Bulharsku je více míst, první část jejichž názvu zní Ulpia, jako například Ulpia Serdica - dnešní Sofie. Historicky prokázanému názvu Ulpia Aurea není jednoznačně přiřazeno žádné místo. Spojení se Zlaticou se dovozuje přes zlato v obou názvech, ale přicházejí v úvahu i jiná blízká sídla jako Anton, Čavdar, Čelopeč a Pirdop.
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatica na Wikimedia Commons
