Úsobí | |
---|---|
Úsobské náměstí | |
znak | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Havlíčkův Brod |
Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
Okres | Havlíčkův Brod |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′51″ s. š., 15°30′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 702 (2024)[1] |
Rozloha | 12,98 km²[2] |
Nadmořská výška | 555 m n. m. |
PSČ | 582 53, 582 54 |
Počet domů | 271 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Úsobí 43 582 54 Úsobí podatelna@usobi.cz |
Starosta | Ing. Jaromír Fiedler |
Oficiální web: www | |
Úsobí | |
Další údaje | |
Kód obce | 569658 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Úsobí (německy Pollerskirchen) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 702[1] obyvatel. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.
Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.[4]
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 445 | 1 543 | 1 509 | 1 462 | 1 572 | 1 577 | 1 390 | 957 | 1 043 | 901 | 840 | 709 | 706 | 659 |
Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.
V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.[8]
V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.
V 50. letech 20. století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.[9][10]
Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.
V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.
Synagoga v Úsobí byla postavena pravděpodobně v 18. století, později ale byla přestavena na obytný dům.
Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.
Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:
V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.[11]
Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.[12]