ČZ vz. 38

Pistole ČZ vz. 38
Typpoloautomatická pistole
Místo původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie služby
Ve služběNěmecká říše Třetí říše[1]
FinskoFinsko Finsko[2]
Používána1939–1945
Válkydruhá světová válka
Historie výroby
KonstruktérFrantišek Myška
Navrženo1936
VýrobceČeská zbrojovka Strakonice
Výroba1939–1945[3]
Vyrobeno kusůasi 45 000
Základní údaje
Hmotnost910 g[1]
Délka195 mm[1]
Délka hlavně119,5 mm[1]
Typ náboje9 mm vz. 22 (.380 ACP 9×17 mm Browning Short)[1]
Ráže9 mm
Princip střelbyDAO
Úsťová rychlost344 m/s[1]
Zásobování municíodnímatelný schránkový zásobník na 8 nábojů
Hledípevné

Pistole ČZ vz. 38 byla v pořadí třetí předválečnou československou armádní pistolí.[4] Šlo o poloautomatickou pistoli ráže 9 mm Short (.380 ACP) s dynamickým závěrem a kohoutovým mechanismem, která se vyráběla v období 1939–1945.[5]

Zbraň měla praktickou konstrukci založenou na patentu, který byl v letech 1929–1934 udělen konstruktéru Františku Myškovi a České zbrojovce. Tato konstrukce zajišťovala snadnou údržbu pistole, neboť se při rozborce rozložila pouze na tři části bez drobných součástek – hlaveň, tělo, jež tvořilo celek se závěrem, a zásobník. To je dodnes „celosvětově nejmenší počet celků vzniklých při rozborce vojenské samonabíjecí pistole“.[4] Určitou nevýhodou byla poměrně tuhá spoušť, což do určité míry způsobovala geometrie výhradně dvojčinné spouště (DAO). Nicméně díky tomu nedocházelo v případě používání zbraně u jízdních jednotek k jejímu nechtěnému odpálení.[5] Přes určité nedostatky, dané též použitým střelivem (standardní československý vojenský pistolový náboj 9 mm vz. 22), měla pistole vz. 38 velmi pokrokovou konstrukci, jež „některými prvky předběhla svou dobu o dlouhou řadu let“,[1] a osvědčila se jako velmi spolehlivá a odolná zbraň.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Počátkem druhé poloviny 30. let přestávala stávající standardní armádní pistole vz. 24 vyhovovat soudobým vojenským požadavkům. V roce 1936 bylo proto rozhodnuto o vývoji nové zbraně, jímž Ministerstvo národní obrany pověřilo Českou zbrojovku ve Strakonicích. Vývoj zbraně dostal na starost šéfkonstruktér zbrojovky František Myška.

Koncem roku 1937 byla vyrobena série 25 zkušebních pistolí s označením vz. 37, jež byly odeslány k armádním testům, po nichž došlo k několika dílčím úpravám. Nakonec bylo objednáno 41 000 pistolí.[1] Příprava sériové výroby probíhala prakticky v předvečer okupace ČSR, neboť doslova jen pár dní po jejím začátku přestalo Československo existovat jako suverénní stát. Nová pistole se tak do rukou československých vojáků již nedostala a veškeré vyrobené zbraně převzala německá okupační správa.

Pod označením Pistole 39 (t) (=tschechien) pak tyto pistole sloužily u záložních jednotek Wehrmachtu, používala je říšská pracovní služba Reichsarbeitdienst (RAD), Todtova organizace a pozemní personál Luftwaffe, pro nějž byla dodatečně vyrobena série 3000 kusů.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i Archivovaná kopie. martinhessler.blog.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-22. 
  2. ↑ https://www.jaegerplatoon.net/PISTOLS4.htm
  3. ↑ PETERSON, Philip. Gun Digest Book of Modern Gun Values: The Shooter's Guide to Guns 1900 to Present. 16th. vyd. [s.l.]: [s.n.] S. 131. 
  4. ↑ a b Archivovaná kopie. martinhessler.blog.cz [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-24. 
  5. ↑ a b Walter, John. Krátké střelné zbraně. Velký průvodce světem pistolí a revolverů. 1. vyd. Praha: Slovart, 2013. 410 s. ISBN 978-80-7391-717-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]