Český Brod | |
---|---|
historické jádro města | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Český Brod |
Obec s rozšířenou působností | Český Brod (správní obvod) |
Okres | Kolín |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′27″ s. š., 14°51′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 423 (2024)[1] |
Rozloha | 19,70 km²[2] |
Nadmořská výška | 219 m n. m. |
PSČ | 282 01 |
Počet domů | 1 810 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Český Brod Husovo nám. 70 282 01 Český Brod cesbrod@cesbrod.cz |
Starosta | Tomáš Klinecký |
Oficiální web: www | |
Český Brod | |
Další údaje | |
Kód obce | 533271 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Český Brod (německy Böhmisch Brod) je město v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Leží asi 27 km západně od Kolína, 18 km jihozápadně od Nymburka a 9 km východně od Úval. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 1752 adres.[4] Městem také protéká malá říčka Šembera, do které se zde vlévá Jalový potok a potok Bušinec. Součástí města jsou dříve samostatné obce Liblice a Štolmíř a na březích Podvinného a Mlýnského rybníka osada Zahrady, která splývá se sousedními obcemi Vrátkov a Tuchoraz v jeden sídelní celek.
Český Brod je také název katastrálního území o rozloze 7,36 km2.[5]
Jméno Brod je odvozeno od říčního brodu přes říčku Šemberu na cestě (trstenické stezce) směřující z Prahy do Kolína a dále na východ či na jih. Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století. Název města v latině zní Broda Bohemica.
Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z „Altenburga“ (Stará?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili.[6]
Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město hrálo významnou úlohu. Následně byl roku 1437 Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 přerušen, když město silně poškodil velký požár. Během třicetileté války pak bylo město dvakrát vypleněno a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo.
Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar aj.). Díky tomu mohl nastat růst města (do roku 1910 se počet obyvatel zdvojnásobil) a výstavba honosných městských budov.
Ve 20. století se město dále modernizovalo, rozšiřovalo svou zástavbu a v druhé polovině století ráz města dotvořila panelová výstavba, realizovaná především v jeho jihozápadní části a přeložení státní silnice mimo samotné město jižním směrem. V budově zdejšího gymnázia byla podepsána 8. května 1945 ve 21:05 kapitulace zbytků německých vojsk ve středních Čechách.
Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve městě Český Brod (5386 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
V obci Liblice (750 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] autodoprava nákladní, Českobrodský cukrovar, elektrotechnický závod, holič, 2 hostince, kapelník, kovář, obchod s máslem a vejcem, obuvník, 2 pekaři, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s uhlím, státní výzkumná stanice zemědělská, zahradnictví.
Ve vsi Štolmíř (600 obyvatel, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] obchod s cementovým zbožím, 2 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obchod s máslem a vejcem, obuvník, pekař, 11 rolníků, řezník, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Kostel sv. Gotharda začal být stavěn v první polovině 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavěn, roku 1613 byl přestavěn renesančně. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 1765–1772.
Poblíž kostela se nachází kamenná zvonice postavená v letech 1578–1585. Uvnitř se nachází zvon Marie z roku 1689.
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1560–1562 jako kostel náležející ke hřbitovu, který tam byl přenesen od kostela sv. Gotharda. Dnešní podoba kostela je z roku 1613. Hřbitov byl znovu přenesen na jiné místo a kostel v současné době slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Z vnější strany kostela na jeho zdi se nachází kamenná renesanční kazatelna z roku 1585. Nedaleko kostela je zvonice, jejíž přízemí v době fungování hřbitova sloužilo jako márnice.
Město bylo opevněno ve 14. století. Z původního opevnění se dochoval jen krátký úsek v ulici Jana Kouly. Město mělo původně tři brány – Pražskou, Liblickou a Kouřimskou. Dodnes se dochovala jen brána Kouřimská, zbylé dvě byly zbourány v 19. století.
Měšťanský pivovar stál původně vedle novorenesanční radnice. Nový pivovar byl stavěn od roku 1861 na místě bývalého lomu. Otevřen byl roku 1884 a byl vyprojektován firmou Novák a Jahn. V roce 1912 přibyla varna a roku 1933 postavila firma Müller a Kapsa dominantní sladovnu s kupolí. Na počátku roku 1949 byl pivovar znárodněn. Vyrábělo se zde například 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Budovy pivovaru a sladovny jsou dnes opraveny a majitel chce navázat na přerušenou tradici českobrodského pivovarnictví.[15]
Krom zmíněných památek se ve městě nachází novorenesanční budova radnice (původně budova záložny) dokončená roku 1898, pomník Prokopa Velikého z roku 1910, bývalý kapucínský klášter s kostelem svaté Máří Magdalény, masné krámy z 16. století, budova staré radnice se čtyřmi podzemními kobkami ze 16. století, budova Sokolovny od architekta Jana Kouly z roku 1884 nebo pozdně secesní budova Podlipanského muzea z let 1927 až 1930 od architekta Antonína Balšánka (návrh pocházel z roku 1914),[16] Oba architekti jsou pohřbeni na českobrodském hřbitově.
Z dalších důležitých industriálních památek je zde výstavná nádražní budova z let 1928 až 1929 ve stylu geometrické moderny s prvky rondokubismu, naproti stojící zbytky významného cukrovaru (část cukerních půd, skladiště cukru, administrativní budova, silo z 80. let 20. století) založeného v 60. letech 19. století, pětipatrové silo u železnice z roku 1923 (po ukončení provozu zakoupeno městem; na pozemku leží další skladiště z roku 1907) nebo bývalá parní pila Josefa Klímy naproti kinu z přelomu 19. a 20. století.
V místní části Liblice se nalézá rozhlasový vysílač, jehož dvojice stožárů představuje nejvyšší stavby v ČR.
K vybavení města patří tři mateřské školy (jedna v místní části Liblice), dvě základní školy, základní umělecká škola. Střední školy jsou ve městě zastoupeny gymnáziem, střední odbornou školou specializující se na ekonomii a informační technologie, a také praktickou školou.
Město také bylo známé jako místo konání hudebního festivalu Rock for People, který však byl v roce 2007 přesunut do Hradce Králové.
Knihovnicko-informační služby jsou soustředěny v prostorách budovy Staré radnice na náměstí Arnošta z Pardubic č.p. 1, kde sídlí Informační centrum města a Městská knihovna Český Brod.
Další významnou osobností, spjatou s Českým Brodem je pak také novinář, spisovatel, nakladatel, historik a činovník mnoha místních spolků Josef Miškovský (1859–1940).
Ve městě není žádný dominantní zaměstnavatel a velká část obyvatel využívá snadné dopravní dostupnosti k dojíždění do Prahy a Kolína. Nepříliš velké město je ale zároveň přirozeným centrem dosti rozlehlé oblasti a přestupním uzlem, proto mnoho osob naopak dojíždí do něj a nachází práci ve službách, obchodě, školách a správních úřadech.
Průmysl strojírenský je zastoupen výrobcem domácích spotřebičů firmou Karma (podle jména zakladatele Karla Macháčka), jejíž název se stal obecným názvem pro plynový ohřívač vody.
Největším potravinářským podnikem jsou Jatky Český Brod, specializované na porážku prasat. Postupně zanikly dva cukrovary, část jejich budov dosud stojí.
27. června 1920 se zde srazil osobní objednaný vlak vezoucí Sokoly na sokolský slet s nákladním vlakem. Zahynulo 5 osob a 30 osob bylo těžce zraněno.
Ve večerních hodinách dne 14. července 2020 najel osobní vlak jedoucí z Prahy zezadu do nákladního vlaku stojícího před vjezdovým návěstidlem. Strojvedoucí osobního vlaku nehodu nepřežil, dalších 33 lidí bylo zraněno.
Počet přihlášených obyvatel k 31. prosinci 2023:[18]
Muži | Ženy | ||||
---|---|---|---|---|---|
3 611 | 3 812 | ||||
0–14 | 15–64 | 65+ | |||
1 338 | 4 662 | 1 423 | |||
Celkem obyvatel | |||||
7 423 |
Vývoj počtu obyvatel a domů v Českém Brodě:[19][pozn. 1]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 3141 | 3841 | 4087 | 4233 | 4589 | 4456 | 5385 | 5717 | 5719 | 6642 | 6893 | 7031 | 6670 | 6915 |
Domy | 269 | 307 | 331 | 363 | 422 | 546 | 866 | 1099 | 1074 | 1365 | 1430 | 1534 | 1532 | 1653 |