Ľudovít Ódor

Mgr. Ľudovít Ódor
11. premiér Slovenska
Ve funkci:
15. května 2023 – 25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
PředchůdceEduard Heger
NástupceRobert Fico
Ministr vnitra SR
(pověřen řízením)
Ve funkci:
19. července 2023 – 25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyĽudovít Ódor
PředchůdceIvan Šimko
NástupceMatúš Šutaj Eštok
9. viceguvernér Národní banky Slovenska
Ve funkci:
20. února 2018 – 14. května 2023
GuvernérJozef Makúch
Peter Kažimír
PředchůdceJán Tóth
Poslanec Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
16. července 2024
Volební obvodSlovensko
Stranická příslušnost
Nestraník
ve slovenské vláděnezávislý (2023)
v EPza PS (2024)
Rodné jménoÓdor Lajos
Narození2. července 1976 (48 let)
Komárno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmaďarská
Alma materGymnázium Hansa Selyeho (do 1994)
Univerzita Komenského v Bratislavě (1994–1999)
Profeseekonom, bankéř a politik
Webová stránkawww.odor.sk
CommonsĽudovít Ódor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudovít Ódor, maďarsky Ódor Lajos, (* 2. července 1976 Komárno) je slovenský ekonom a vysokoškolský pedagog maďarské národnosti, od května do října 2023 byl předsedou tzv. úřednické vlády nestranických odborníků, která zemi dovedla k předčasným parlamentním volbám v září 2023. Podílel se na několika významných ekonomických reformách, byl poradcem ministra financí Ivana Mikloše a premiérky Ivety Radičové. Od roku 2006 působil v různých pozicích v rámci Národní banky Slovenska, od roku 2018 až do svého jmenování premiérem byl jejím viceguvernérem. Od července 2024 je poslancem Evropského parlamentu zasedajícím ve frakci Obnovme Evropu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. července 1976 v jihoslovenském Komárně.[1] Je maďarské národnosti (někdy používal maďarský tvar jména Lajos Ódor),[2][3] navštěvoval základní a střední školu s vyučovacím jazykem maďarským a slovenštinu si dostatečně zdokonalil teprve během vysokoškolského studia.[4] V roce 1999 absolvoval magisterské studium matematiky a managementu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[5] Po skončení studia nastoupil v dubnu 1999 na pozici analytika finančních trhů v Československé obchodní bance, kde pracoval dva roky. Následně se stal ekonomem Slovenské ratingové agentury a po téměř dvou letech nastoupil do státní správy na pozici hlavního ekonoma Ministerstva financí SR a ředitele Institutu finanční politiky.[6]

V lednu 2006 se stal členem bankovní rady Národní banky Slovenska (NBS) a výkonným ředitelem pro výzkum. Od září 2010 do dubna 2012 byl poradcem premiérky Ivety Radičové a ministra financí Ivana Mikloše. V září 2015 se stal místopředsedou Sdružení nezávislých fiskálních rad v Evropské unii a tento post zastával do října 2017. Poté byl rok a měsíc členem dozorčí rady Slovenské sporiteľně a do února 2018 členem Rady pro rozpočtovou odpovědnost.[6] Dne 20. února 2018 byl jmenován viceguvernérem NBS.[1] Dne 15. května 2023 byl prezidentkou Zuzanou Čaputovou jmenován do čela dočasné vlády nestranických odborníků, která nahradila vládu Eduarda Hegera a vládla do jmenování čtvrté vlády Roberta Fica.[7][8]

Je spoluzakladatelem Institutu finanční politiky (odborný orgán ministerstva financí), Rady pro rozpočtovou odpovědnost a Útvaru hodnoty za peníze. Svou činností přispěl k zavedení rovné daně, reformě řízení veřejných financí, strategií zavedení eura na Slovensku, tzv. zákona o dluhové brzdě a reformě prvního a druhého pilíře důchodového systému. Byl členem několika komisí, výborů a klubů zabývajících se ekonomickými otázkami a přednášel na ekonomických fórech. Od ledna 2016 je hostujícím profesorem na Středoevropské univerzitě.[6] Je autorem či spoluautorem řady článků a odborných monografií, dále napsal populárně naučné knihy Ekonómia z nadhľadu (2007), Krízonómia z nadhľadu (2009), Investovanie z nadhľadu (2015) a Rýchlokurz geniality (2022), která se na Slovensku stala bestsellerem.

Na tiskové konferenci v lednu 2024 spolu s předsedou hnutí Progresívne Slovensko Michalem Šimečkou oznámil, že ve volbách do Evropského parlamentu povede kandidátku tohoto hnutí. Do hnutí však zatím nevstoupil, toto zváží až po volbách.[9]

Vedle rodné maďarštiny ovládá slovenštinu a angličtinu. Je ženatý a má dvě děti.[10]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Monografie

[editovat | editovat zdroj]

Populárně naučné knihy

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ódor Lajos (közgazdász) na maďarské Wikipedii a Ľudovít Ódor na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Viceguvernér Národnej banky Slovenska [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-12-04. (slovensky) 
  2. ↑ Kdo je Ľudovít (Lajos) Ódor. Lidové noviny. MAFRA, 2023-05-12. Dostupné online [cit. 2023-05-15]. 
  3. ↑ RYBÁR, Tomáš; KOVAČIČ HANZELOVÁ, Zuzana. Jazykovedkyňa Satinská: Nerozumiem, prečo sa rieši krstné meno nového premiéra Ódora. SME.sk [online]. Petit Press, 2023-05-12 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ VILČEK, Ivan. V čele slovenské úřednické vlády má stanout první premiér maďarské národnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-07 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Osoby, ktoré získali titul na UK. absolventi.uniba.sk [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-17. (slovensky) 
  6. ↑ a b c ÓDOR, Ľudovít. Životopis [online]. [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ HARZER, Filip. Půlrok geniality? Slovensko má uklidnit první premiér-Maďar. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2023-05-09 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Slovensko má prvú úradnícku vládu. Prezidentka vymenovala Ódora za premiéra. SME.sk [online]. Petit Press, 2023-05-15 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ AKTUALITY.SK. Ľudovít Ódor povedie Progresívne Slovensko do eurovolieb. Ťažko sa mi pozeralo, ako vláda unáša Slovensko, vysvetlil. Aktuality.sk [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Ódor Ľudovít [online]. Stredoeurópsky inštitút pre zdravotnú politiku, 2012-10-01 [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Slovenska
ČSSR a ČSFR
Štefan Sádovský (1969) • Peter Colotka (1969–1988) • Ivan Knotek (1988–1989) • Pavol Hrivnák (1989) • Milan Čič (1989–1990) • Vladimír Mečiar (1990–1991) • Ján Čarnogurský (1991–1992) • Vladimír Mečiar (1992; vláda pokračovala dál v samostatné SR)
Slovenská republika
Vladimír Mečiar (1993–1994) • Jozef Moravčík (1994) • Vladimír Mečiar (1994–1998) • Mikuláš Dzurinda (1998–2006) • Robert Fico (2006–2010) • Iveta Radičová (2010–2012) • Robert Fico (2012–2018) • Peter Pellegrini (2018–2020) • Igor Matovič (2020–2021) • Eduard Heger (2021–2023) • Ľudovít Ódor (2023) • Robert Fico (od 2023)
Vláda Ľudovíta Ódora
Předseda vlády
Ľudovít Ódor (jmenován 15. května 2023, nestr.)
Členové v den jmenování vlády
15. května 2023
Peter Balík (investice, regionální rozvoj a informatizace, nestr.) • Jozef Bíreš (zemědělství a rozvoj venkova, nestr.) • Daniel Bútora (školství, věda, výzkum a sport, nestr.) • Jana Dubovcová (spravedlnost, nestr.) • Peter Dovhun (hospodářství, nestr.) • Soňa Gaborčáková (práce, sociální věci a rodina, nestr.) • Michal Horváth (finance, nestr.) • Silvia Hroncová (kultura, nestr.) • Milan Chrenko (životní prostředí, nestr.) • Pavol Lančarič (doprava, výstavba a regionální rozvoj, nestr.) • Michal Palkovič (zdravotnictví, nestr.) • Martin Sklenár (obrana, nestr.) • Ivan Šimko (vnitro, nestr.) • Lívia Vašáková (místopředsedkyně vlády, nestr.) • Miroslav Wlachovský (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr.)