Adeste fideles je mezinárodně známá vánoční koleda, která vznikla někdy v 17.–18. století. Jako její možní autoři se uvádějí John Francis Wade (1711–1786), John Reading (1645–1692) a Jan IV. Portugalský (1604–1656) – rozhodnout tento spor je těžké, protože tehdejší doba neznala dnešní pojetí autorských práv a autoři si díla jiných běžně přebírali a upravovali. I kdybychom Wadea považovali za definitivního autora písně (stejně tak o něm lze mluvit jen jako o autorovi jedné její verze), nepochybně mu za základ posloužila stejnojmenná skladba, kterou složil či zapsal portugalský král v roce 1640.
Wade byl katolický laik, učitel hudby a latiny, který v roce 1745 uprchl po jakobitské vzpouře do Francie a vstoupil do katolického semináře univerzity v Douai, která byla po abdikaci krále Jakuba II. v roce 1688 útočištěm anglických katolíků. Tam byla jeho verze koledy také vydána a má se za to, že i kdyby nebyla jeho dílem, s určitostí vznikla v okruhu jakobitských katolických exulantů ve čtyřicátých letech osmnáctého století.
Nejstarší záznam koledy byl nalezen v pozůstalosti portugalského krále Jana IV. a je datován do roku 1640, proto je portugalský král – sám uznávaný hudební skladatel – jedním z nejčastěji uváděných autorů. Nejstarší existující rukopis Wadeovy verze, který byl zveřejněn ve Večerních kostelních obřadech z roku 1760, obsahuje melodii i text. John Francis Wade koledu vydal v roce 1751 ve své knize Cantus Diversi (různé zpěvy) a objevila se také v díle Samuela Webbela Esej o církevním chrámovém zpěvu z roku 1782.
Latinské verše 1, 2, 3 a 6 do angličtiny přeložil v roce 1841 Frederick Oakeley (1802–1880) a sloky 4 a 6 William Thomas Brooke. Tento překlad byl poprvé uveřejněn v roce 1852 v Murrayově hymnáři. Tato anglická verze je pod názvem O Come All Ye Faithful v anglicky mluvících zemích široce známá a často zpívaná.
Český text Ó křesťané všichni napsal Josef Šlechta (1882–1937) a poprvé vyšel v roce 1923 ve Zpěvníku Českobratrské církve evangelické. S drobnými úpravami pak vyšel i v Evangelickém zpěvníku (1979). Pod číslem 219 je zařazena v Jednotném kancionále, kde má jak českou, tak latinskou verzi.
Jiný český text, začínající slovy Dnes Jásejte věrní, pro Křesťanský kancionál Církve bratrské napsal Samuel Verner (1897–1976).
Další českou verzí, začínající Přistupte věřící, je překlad P. Vinc. Černocha uvedený v Malém koledníčku, který sestavil Ludevít R. Pazdírek (1850-1914). Jedná se o sbírku vánočních písní a koled, která byla poprvé vydána v roce 1879 a která pak vycházela v mnoha vydáních.[1][2][3]
S původním latinským textem nazpíval skladbu v roce 1969 Karel Gott pro své historicky nejprodávanější album Vánoce ve zlaté Praze. V Česku se popularita melodie zvýšila po roce 2005, kdy byla do kin uvedena pohádka Anděl Páně, kterou opatřil hudbou skladatel Miloš Bok a Adeste fideles použil jako hlavní motiv. V témže roce uvedla zpěvačka Enya speciální vánoční edici svého alba Amarantine, na kterém byla i tato píseň.
Dříve bývala znělkou litoměřického nádraží.[zdroj?!]
První sloka v originále, v doslovném překladu a v českých verzích.
Latinský originál | Doslovný český překlad |
---|---|
Adeste fideles, laeti triumphantes, |
Buďte přítomni věřící, veselí, vítězní, |
Tradiční církevní český text „Pojďme a pokloňme se Pánu“ (gregoriánský chorál) |
Český text Josefa Šlechty (1882–1937) „Ó křesťané všichni“ (vydaný v Evangelickém zpěvníku) |
Český text E. Krečmara a Z. Borovce | Český text J. Suchého (Semafor) |
---|---|---|---|
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou, |
Ó křesťané všichni v radostném plesání |
Ó, vzhlížejme vzhůru k andělskému kůru, |
Zpíváme, zpíváme a máme k tomu důvod: |
Další sloky v originále a v české verzi.
Latinský originál | Tradiční církevní český text „Pojďme a pokloňme se Pánu“ (gregoriánský chorál) |
---|---|
2. En grege relicto, humiles ad cunas |
2. Od stád v kraji spících pastýři jsou zváni |