Albert Jäger

Albert Jäger, OSB
Albert Jäger, r. 1854
Albert Jäger, r. 1854
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1870
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1865 – 1866
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – ???
Rektor Vídeňské univerzity
Ve funkci:
1865 – 1866
PředchůdceJosef Hyrtl
NástupceJosef Kisser

Narození8. prosince 1801
Schwaz
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí10. prosince 1891 (ve věku 90 let)
Innsbruck
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesehistorik, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel a politik
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsAlbert Jäger
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Jäger (8. prosince 1801 Schwaz10. prosince 1891 Innsbruck[1][2]) byl rakouský katolický kněz, historik a politik z Tyrolska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Jeho otec byl pekařem, který zchudl v důsledku požáru města Schwaz roku 1809. Albert vychodil gymnázium v Bolzanu, potom absolvoval soukromé kurzy filozofie. Působil jako učitel v rodině Josepha von Giovanelliho. Roku 1825 vstoupil do benediktinského opatství Marienberg v jihotyrolském Vinschgau. Navštěvoval kněžský seminář v Brixenu. Setkal se s církevními historiky. Byl vysvěcen na kněze a vyučoval na gymnáziu v Meranu. V roce 1841 se stal vychovatelem v rodině Clemense Brandise v Innsbrucku, kde využíval bohaté archivní fondy pro své historické bádání. V roce 1845 se stal suplentem a následujícího roku profesorem dějin na Innbrucké univerzitě. Roku 1849 se stal ředitelem gymnázia v Meranu. Roku 1851 ho ministr Leopold Lev Thun-Hohenstein povolal jako profesora rakouských dějin na Vídeňskou univerzitu. Zasadil se o založení ústavu pro studium rakouského dějezyptu (Institut für österreichische Geschichtsforschung), v jehož čele stál v letech 1854–1869. V roce 1854/1855 byl děkanem a roku 1865/1866 rektorem Vídeňské univerzity. Od 14. května 1847 byl členem vídeňské akademie věd.[2][1]

Byl i politicky aktivní. Už v letech 1865–1866 usedl na Dolnorakouský zemský sněm jako virilista (z titulu své funkce rektora). 30. ledna 1867 byl zvolen na Tyrolský zemský sněm v obvodu Hall in Tirol, za kurii venkovských obcí.[2] Zemský sněm ho 1. března 1867[2] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí v Tyrolsku. 27. ledna 1870 rezignoval v rámci hromadné rezignace poslanců za Tyrolsko poté, co na předchozí schůzi Říšské rady nebylo přijato usnesení, že Tyrolané nejsou Rakušany.[3]

Publikoval historické práce jako Die alte ständische Verfassung Tirols (vydáno 1848) nebo Der Streit des Cardinals Nicolaus... (1861). Roku 1853 mu byl udělen Řád Františka Josefa.[2]

  1. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Jäger, P. Albert (Josef) (1801-1891), Historiker, s. 53. (německy) 
  2. a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Jäger (Albert), s. 111. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]