André Villas-Boas

André Villas-Boas
André Villas-Boas
André Villas-Boas
Osobní informace
Celé jménoLuís André de Pina Cabral e Villas-Boas
Datum narození17. října 1977, 47 let
Místo narozeníPorto, Portugalsko
Výška1,82 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2000–2001
2009–2010
2010–2011
2011
2012–2013
2013–2016
2016–2019
2019–2021
Britské Panenské ostrovy Britské Panenské ostrovy
Portugalsko Académica de Coimbra
Portugalsko FC Porto
Anglie Chelsea FC
Anglie Tottenham Hotspur FC
Rusko Zenit Petrohrad
Čína Šanghaj SIPG
Francie Olympique Marseille
Úspěchy
Evropská liga UEFA
Zlatá medaile 2010/2011 FC Porto – trenér
1. ruská fotbalová liga
Zlatá medaile 2014/2015 Zenit Petrohrad – trenér
Ruský Superpohár
Zlatá medaile 2015 Zenit Petrohrad – trenér
Další informace
Povolánífotbalový trenér a rallyový závodník
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
*** Trenérské působení aktuální k 20210202a2. února 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luís André de Pina Cabral e Villas-Boas (* 17. října 1977, Porto) je portugalský fotbalový trenér. V létě roku 2011 se stal trenérem Chelsea FC, kde nahradil italského kouče Carla Ancelottiho. Od roku 2012 byl trenérem Tottenham Hotspur FC, kde ovšem skončil v prosinci roku 2013. Naposledy trénoval francouzský celek Olympique Marseille.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Šestnáctiletý André napsal dopis trenérovi svého oblíbeného klubu FC Porto Bobby Robsonovi, ve kterém žádal vysvětlení, proč nedává více prostoru útočníkovi Domingosovi. Mladý fanoušek zaujal slavného trenéra svým zaujetím a dobrou angličtinou a ten ho angažoval jako poradce. Pod vedením Robsona získal trenérskou C-licenci UEFA. V letech 2000–2001 vedl ve dvou zápasech jako hlavní trenér reprezentaci Britských Panenských ostrovů. Poté působil jako asistent Josého Mourinha u A-týmu FC Porto.

Académica de Coimbra

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2009 převzal poslední celek portugalské první ligy Académicu de Coimbra a vytáhl ho na konečné 11. místo v sezoně 2009/10 a do semifinále portugalského ligového poháru.

Po úspěšné sezoně v provinčním klubu podepsal 2. června 2010 smlouvu s nejúspěšnějším portugalským klubem posledních let FC Porto. Začal vítězstvím v domácím Superpoháru, když v tradičním zápase před začátkem sezony porazil Benficu 2:0. S klubem během sezony vyhrál další tři trofeje: portugalskou ligu, pohár a Evropskou ligu.[1] Stal se tak nejmladším trenérem, který kdy vyhrál evropský pohár.

Během sezony vytvořil spolu s týmem několik rekordů:

  • Nejdelší série zápasů bez porážky ve všech soutěžích v řadě (36 zápasů)
  • Nejvíce výher portugalského klubu v evropských soutěžích (14 zápasů)
  • Nejvíce bodů v jedné sezoně portugalské ligy (84 bodů)
  • Největší náskok mistra na druhé místo (21 bodů)
  • Nejvíce vyhraných zápasů v lize v řadě (16 zápasů)

Chelsea FC

[editovat | editovat zdroj]

22. června 2011 podepsal smlouvu s londýnskou Chelsea, kde nahradil odvolaného Carla Ancelottiho.[2] Jako prvního nového hráče přivedl do týmu belgického brankáře Thibauta Courtoise. Po neuspokojivých výsledcích byl z funkce odvolán 4. března 2012 (kdy tým spadnu na 9 příčku) a jeho funkci převzal do konce sezóny dosavadní asistent Roberto Di Matteo, jemuž se podařilo dovést tým k vítězství v Lize mistrů UEFA.

Tottenham Hotspur

[editovat | editovat zdroj]

3. července 2012 se stal trenérem londýnského klubu Tottenham Hotspur FC, kde nahradil Harryho Redknappa. V sezóně 2012/2013 skončil Tottenham na 5. místě, čili jednu příčku za kvalifikací do Ligy mistrů. Byl prvním trenérem po 23 letech, který porazil Manchester United na Old Trafford. V sezóně 2012/2013 dovedl Tottenham Hotspur FC do čtvrtfinále Evropské ligy UEFA, kde vypadl s FC Basilej.

FC Porto
  1. Sport.cz. fotbal.sport.cz [online]. [cit. 2011-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-22. 
  2. Sport.cz. fotbal.sport.cz [online]. [cit. 2011-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-25. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]