Antoine Valois-Fortier | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 13. března 1990 (34 let) |
Místo narození | Québec Kanada |
Stát | Kanada |
Výška | 189 cm |
Rodina | Beatrice Valoisová-Fortierová (sestra) |
Sportovní informace | |
Klub / Dojo | Dojo de Beauport (klub) Shidokan club Montreal (klub) INS Québec (NTC) |
Trenéři | Nihad Mehmedović (klub, osob.) Nicolas Gill (vrch., repr.) Scott Livingston (vrch.) Janusz Pawłowski (vrch.) Michel Almeida (repr.) |
Kategorie | střední váha |
Úchop | pravý |
Oblíbená technika | uči-mata, o-soto-gari, o-uči-gari |
Účast na LOH | 2012, 2016 |
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Judo na LOH | ||
bronz | LOH 2012 | polostřední váha |
Mistrovství světa v judu | ||
stříbro | MS 2014 | polostřední váha |
bronz | MS 2015 | polostřední váha |
bronz | MS 2019 | polostřední váha |
Antoine Valois-Fortier (* 13. březen 1990 Québec) je kanadský zápasník – judista, bronzový olympijský medailista z roku 2012.
S judem začal ve 4 letech v Québecu v Dojo de Beauport.[1] Vedle juda hrál závodně basketbal, ale v 15 letech upřednostnil kariéru v judo. V roce 2009 utrpěl zranění zad (vyhřezlá ploténka) a rok netrénoval.[2] Vrcholově se připravuje v Montréalu v národním tréninkovém centru INS Québec. V kanadské mužské reprezentaci se prosazuje od roku 2011 v polostřední váze do 81 kg. Jeho osobní trenérem je Nicolas Gill.[3]
V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně a v úvodním kole způsobil jedno z největších překvapení turnaje, když vyřadil favorizovaného Ázerbájdžánce Elnura Mammadliho. Od úvodní sekundy zápasu si Mammadliho hlídal v úchopu a v prodloužení přesvědčil rozhodčí o své lepší připravenosti na praporky (hantei). Jeho spanilou taktickou jízdu turnajem zastavil až ve čtvrtfinále Rus Ivan Nifontov, který v polovině zápasu kontroval jeho pokus o o-soto-gari technikou harai-makikomi. V opravách se probojoval do boje o třetí místo proti Američanu Travisi Stevensonovi. Koncem první minuty se ujal vedení po kontrachvatu uči-mata-gaeši na juko a bodový náskok udržel do konce zápasu. Získal bronzovou olympijskou medaili.
V roce 2016 se kvalifikoval na olympijských hrách v Riu. Olympijský los ho podobně jako před čtyřmi lety od úvodního kola nešetřil. Favorizovaného Francouze Loïca Pietriho vyfauloval na šido po jeho chybě v boji o úchop. V dalším kole zvládl otočit zápas s nepříjemným Argentincem Emmanuelem Lucentim. Ve třetí minutě zápasu s Lucentim upadl na wazari po technice de-aši-harai, ale vzápětí vyrovnal kontrachvatem tani-otoši. Na konci hrací doby zvítězil po dvou napomenutí (šida) soupeře a postoupil do čtvrtfinále proti Chasanu Chalmurzajevovi z Ruska. Vyrovnané čtvrtfinále rozhodla jeho chyba v prodloužení, když po prohraném boji o úchop nezachytil Ingušovo o-uči-gari. V následných opravách neuhlídal šikovné nohy Japonce Takanori Nagaseho a po o-soto-gari skončil na děleném 7. místě.
Turnaj | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | |||||||||||
polostřední váha | ||||||||||||||||||||||
Olympijské hry | — | 3. | 7. | |||||||||||||||||||
Mistrovství světa | — | — | úč. | úč. | 2. | 3. | úč. | — | 3. | |||||||||||||
Panamerické hry | 3. | — | — | |||||||||||||||||||
Panamerické mistrovství | — | — | — | 3. | 2. | 2. | 2. | 3. | 1. | — | 1. | 1. | ||||||||||
MS juniorů | úč. | — |