Antonov An-30
| An-30 | |
|---|---|
 An-30 (RA-26226) | |
| Určení | letoun pro plnění fotogrammetrických úkolů, průzkumný a transportní letoun |
| Původ | Sovětský svaz |
| Výrobce | Antonov |
| Šéfkonstruktér | Berijev |
| První let | 21. srpna 1967[1][2] |
| Zařazeno | červenec 1968 |
| Charakter | Několik ve službě |
| Uživatel | Ukrajinské letectvo České letectvo Bulharské letectvo |
| Výroba | 1971-1980 |
| Vyrobeno kusů | 123 ks |
| Vyvinuto z typu | Antonov An-24 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonov An-30 (ukrajinsky a rusky: Антонов Ан-30; v kódu NATO: Clank) je sovětský dvoumotorový turbovrtulový letoun pro plnění úkolů letecké kartografie.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]An-30 konstrukčně vychází z typu Antonov An-24T. Oproti svému předchůdci má změněnou přední část trupu, která je bohatě prosklená a zvýšenou letovou palubu. Poprvé vzlétl v roce 1974 a celkem bylo vyrobeno 123 kusů.[3]
Použití
[editovat | editovat zdroj]
Mimo své původní určení kartografického letadla je An-30 také využíván (Bulharskem, Českem[4], Ruskem a Ukrajinou) při kontrolních letech v rámci smlouvy Open Skies.
An-30 je ve verzi An-30M používán jako letoun pro kontrolu počasí.[5]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Vojenští uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Bulharské letectvo – jeden (rok 2017)[6][7]
- Rumunské letectvo – tři od roku 1976; v současnosti dva[8] (rok 2017)[6]
- Ukrajinské letectvo – tři (rok 2017)[6]
Specifikace (An-30)
[editovat | editovat zdroj]Podle Jane's All The World's Aircraft 1988-89[9] a AČR[4]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 7
- Délka: 24,26 m
- Rozpětí: 29,20 m
- Výška: 8,32 m
- Nosná plocha: 75 m²
- Prázdná hmotnost: 15 590 kg
- Max. vzletová hmotnost : 23 000 kg
- Pohonná jednotka: 2× turbovrtulový motor ZMDB Progress (Ivčenko) AI-24T a 1× proudový motor Sojuz (Tumanskij) RU-19A-300
- Výkon pohonné jednotky: 2× 2103 kW a 1× 7,85 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Cestovní rychlost: 430 km/h ve výšce 6000 m
- Maximální rychlost: 540 km/h
- Dolet s max. množstvím paliva: 2630 km
- Dostup: 7300 m
- Max. stoupavost: 450 m/min
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonov An-30 na anglické Wikipedii.
- ↑ The prototype aircraft (a converted An-24 designated An-24FK) first flew on 21 August 1967. The first production An-30 first flew in 1974
- ↑ Gordon, Komissarov and Komissarov 2003, p. 75.
- ↑ GUNSTON, Bill. The Osprey Encyclopedia of Russian Aircraft from 1875 - 1995. [s.l.]: Osprey Aerospace, 1995. ISBN 1-85532-405-9.
- ↑ a b Antonov An-30 [online]. [cit. 2007-06-29]. Dostupné online.
- ↑ TAYLOR, M.J.H. Brassey's World Aircraft & Systems Directory 1999/2000 Edition. [s.l.]: Brassey's, 1999. ISBN 1-85753-245-7.
- ↑ a b c PRZEWORSKI, Marcin. Transportowa Europa cz.II. Skrzydlata Polska. July 2017, s. 38-46. ISSN 0137-866X. (polsky)
- ↑ Успешно облитане на Ан-30 за удължаване на ресурса - Авиация - Pan.bg [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-18.
- ↑ Romanian Armed Forces Equipment [online]. Armed Forces.co.uk [cit. 2014-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-28.
- ↑ Jane's All The World's Aircraft,1988-89. Příprava vydání J.W.R. Taylor. [s.l.]: Jane's Information Group, 1988. Dostupné online. ISBN 0-7106-0867-5.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonov An-30 na Wikimedia Commons - (anglicky) Fotogalerie An-30
