Antonín Hudeček | |
---|---|
malíř Antonín Hudeček | |
Narození | 14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. srpna 1941 (ve věku 69 let) Častolovice Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění v Mnichově |
Povolání | malíř a krajinář |
Děti | Jiří Hudeček |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště – 11. srpna 1941 Častolovice) byl český malíř-krajinář.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Roudnici studoval od roku 1887 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxmiliána Pirnera a Václava Brožíka. Věnoval se figurální malbě, kterou v letech 1891–1893 studoval také v Mnichově u O. Seitze. Od roku 1895 měl atelier v Praze a připojil se – společně s Antonínem Slavíčkem – ke skupině malířů, kteří pod vedením Juliuse Mařáka malovali krajiny zejména v okolí Okoře. Roku 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a roku 1900 poprvé ve Vídni.
V roce 1902 cestoval s Janem Preislerem po Itálii a Sicílii. Z cesty vytěžil značný počet olejových skic, podle nichž pak maloval rozměrné mariny. Později maloval krajiny v okolí Kolína a pohledy na Prahu. Koncem roku 1908 odjel na Sicílii podruhé, doprovázen svými přáteli sochařem Jaroslavem Vorlem a jeho manželkou operní pěvkyní Marianou Vorlovou, a do konce dubna 1909 pobýval v Syrakusách.[1] Do Mariany se Hudeček zamiloval a měl s ní nemanželského syna Jiřího. Za války spolu s ní pobýval v Solnohradu, kde se s nimi seznámil její pozdější druhý manžel, sochař Ladislav Beneš.[2]
V roce 1909 Hudeček maloval v okolí Police nad Metují v Orlických horách. Dvakrát navštívil ostrov Rujanu, od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách a v Banské Bystrici a od roku 1927 také na Podkarpatskou Rus.[3] Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. V roce 1940 obdržel Národní cenu za malířskou tvorbu [4]. Od roku 1927 žil ve své vile v Častolovicích, kde také v roce 1941 zemřel.
Po prvních pokusech o figurální malbu i akty se Hudeček plně věnoval malbě krajin, lesa a selských stavení. Byl ovlivněn J. Mařákem, A. Slavíčkem a do jisté míry i francouzským impresionismem, jeho obrazy jsou však spíš realistické. Hudečkovy četné obrazy se i dnes vysoce cení.