Baalbek

Baalbek
بعلبك
Poloha
Souřadnice34°0′22″ s. š., 36°12′31″ v. d.
Nadmořská výška1 170 m n. m.
Časové pásmovýchodoevropský čas
StátLibanonLibanon Libanon
Baalbek
Baalbek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,4 km²
Počet obyvatel81 052 (2008)
Hustota zalidnění2 166 obyv./km²
Správa
Vznik1000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baalbek
Světové dědictví UNESCO
Sloupy Jupiterova chrámu
Sloupy Jupiterova chrámu
Smluvní státLibanonLibanon Libanon
Typkulturní dědictví
Kritériumi, iv
Odkaz294 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1984 (8. zasedání)

Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon. Nachází se ve výšce 1170 m n. m. a je známo svými chrámovými stavbami pocházejícími z 1. až 3. století n. l. V roce 1984 byly zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Schema umístění Jupiterova chrámu a Bakchova chrámu (A: Jupiterův chrám; B: Chrám boha Bakcha; C: Hexagonální nádvoří ; D: Velké nádvoří)

Baalbek byl založen ve 3. tisíciletí př. n. l. V jeho názvu se objevuje jméno boha Baala. V roce 64 n. l. byl Baalbek dobyt Římany. V době římské nadvlády měl Baalbek římskou posádku a byl nazýván Heliopolis.

Po rozpadu Římské říše se stal součástí Byzantské říše a v roce 637 n. l. byl dobyt Araby, kteří akropoli přeměnili na citadelu. V roce 1516 se stal součástí Osmanské říše. V roce 1759 postihlo město zemětřesení, které značně poškodilo antické památky.

Od roku 1918 leží Baalbek na území Libanonu. V roce 1984 byl zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO.

Jupiterův chrám

[editovat | editovat zdroj]

Jupiterův chrám byl nejrozsáhlejší z chrámů v Baalbeku. Byl zasvěcen bohu římskému Jupiterovi (Jupiter Heliopolitanus[1] a pochází z 1. století n. l. Skládá se ze dvou velkých nádvoří a vlastní svatyně. První nádvoří má 60 m na šířku a 76 m na délku a tvar šestiúhelníku, proto se nazývá Hexagonální. Druhé je 135 m dlouhé a 113 široké a nazývá se Velké. Obě nádvoří byla původně lemována dvěma řadami sloupů a měla zdobený vchod, který se skládal z vysokého, trojitého portálu s širokým schodištěm.

Zbytky vlastního chrámu stojí v zadní části druhého nádvoří na západní straně. Chrám byl 89 m dlouhý a 49 m široký. Jeho střecha spočívala na 54 sloupech, ze kterých se do dnešní doby zachovalo pouze šest. Tyto sloupy jsou 22 m vysoké a stojí na 2 m vysokých podstavcích. Na nich se nachází 2 m vysoké hlavice v korintském slohu. Průměr sloupů je 2,2 m.

Pro vybudování základů tohoto chrámu byly použity veliké kamenné kvádry. Některé mají rozměry 20 m na délku, jsou 4 m široké a 4 m vysoké. Tři největší se nachází na západní straně.

Nedaleko chrámu, v lomu kde se těžil kámen na stavbu tohoto chrámu se nachází stále jeden kamenný blok s rozměry 21,5×4×4,5 m a hmotností 1100 tun, nazývaný ﺣﺠﺮ ﺍﻠﺤﺒﻠﻰ (ḥaǧar al-ḥublā – kámen těhotné ženy). Tento název vznikl zkomolením původního názvu hadžar al-qubla – Jižní kámen. Jedná se pravděpodobně o největší kamenný blok na světě opracovaný lidskou rukou.

Chrám byl za byzantských dob pobořen křesťany, kteří využili jeho kamene ke stavbě baziliky. Jeho poškozování pokračovalo i v době vlády Arabů a zkázu dokonalo zemětřesení v roce 1759.[2]

Bakchův chrám

[editovat | editovat zdroj]

Bakchův chrám se nachází na jih od Jupiterova chrámu. Dříve byl nazýván Chrám boha slunce. Podstava má obdélníkový tvar s rozměry 69 × 36 metrů a k chrámu vede 33 schodů.[3] Jeho vstupní brána je ozdobena vytesanými vinnými listy, hlavičkami makovic a stébly ječmene. Je to jeden z nejzachovalejších antických chrámů na světě.[2] Do dnešní doby se zachovaly všechny čtyři vnitřní stěny a na jeho obvodu více než polovina z původních 50 sloupů korintského slohu.[4]

Venušin chrám

[editovat | editovat zdroj]

Kousek dál od dvou hlavních chrámů stojí zbytky velmi malého chrámu z 3. století n. l., jehož půdorys je oválný. Byl zasvěcen bohyni Venuši.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled na Baalbek na konci 19. století
    Pohled na Baalbek na konci 19. století
  • Jupiterův chrám z Velkého nádvoří
    Jupiterův chrám z Velkého nádvoří
  • velké nádvoří
    velké nádvoří
  • Bakchův chrám
    Bakchův chrám
  • Vstup do Bakchova chrámu
    Vstup do Bakchova chrámu
  • Propyleje u vstupu do Bakchova chrámu
    Propyleje u vstupu do Bakchova chrámu
  • Pilíře bývalé mešity
    Pilíře bývalé mešity
  • Celkový pohled na Bakchův chrám
    Celkový pohled na Bakchův chrám
  • Pohled na Baalbek z období 1890–1900
    Pohled na Baalbek z období 1890–1900

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ludvík Svoboda a kolektiv: Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 225.
  2. ↑ a b Archivovaná kopie. iniciala.cz [online]. [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.hedvabnastezka.cz [online]. [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ http://www.ecesty.cz/cestopisy/2002blvychod/01lb08_baalbek.htm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Libanonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO