Carevo Царево | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°10′ s. š., 27°51′ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Časové pásmo | východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Burgaská |
Obština | Carevo |
Carevo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 35,179 km² |
Počet obyvatel | 6 236 |
Hustota zalidnění | 177,3 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Georgi Lapčev |
Telefonní předvolba | (+359) 0590 |
PSČ | 8260 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carevo (bulharsky Ца̀рево) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Carevo, jejímž je sídlem. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 6 000 obyvatel. Z minulosti je známo pod jménem Mičurin.
Nejstarší částí města je Vasiliko, o němž je první zmínka z 12. století. O původu tohoto názvu existují dvě verze. První tvrdí, že pochází ze jména bulharské vesnice Bosilikovo, která ležela ve východní části Staré planiny a která byla zničena Turky. Část obyvatel, která se zachránila, sem přesídlila a následně byla pod tlakem vládce Achtopolu pořečtěna. Druhá tvrdí, že pochází z řeckého slova „basilias“ (βασιλιάς - císař). Tento výklad se opírá o zápisky Evliji Čelebiho, který zaznamenal, že zdejší pevnost byla postavena knížetem Basilem, jedním z vnuků císaře Konstatina. Za osmanské nadvlády se městečko nazývalo Vasilikoz. Podle úředních dokumentů zde v roce 1831 žilo 1 831 obyvatel ve 434 domech.[1] V roce 1882 postihl město rozsáhlý požár, což mělo za následek, že na sever od něj byla v 90. letech postavena nová část. Město spadalo pod Osmanskou říši až do první balkánské války (1912), kdy se stalo součástí Bulharska.
Novodobé osídlení se váže k roku 1913, kdy se zde usadili uprchlíci z východní Thrákie. V roce 1926 zde žilo 1 348 obyvatel, z čehož bylo 778 uprchlíků.[1] Město se nazývalo Vasilko až do roku 1934, kdy bylo přejmenováno na Carevo. Komunistická vláda v Bulharsku ho přejmenovala v roce 1950 na Mičurin, ale po jejím pádu se město v roce 1991 navrátilo k předchozímu názvu.
Město se rozkládá na pobřeží Černého moře, 70 km jihovýchodně od města Burgas. Leží na dvou poloostrovech, přičemž starší část – čtvrť Vasiliko na jihu, leží na stejnojmenném poloostrově, na jehož konci vybíhá mys Kastro. Jižně od města se vypíná hora Papija (502 m n. m.) z pohoří Strandža.
Podnebí ve městě je mírné, přechodného typu, ovlivněné mořem. Průměrná roční teplota je 13,1 °C, úhrn ročních srážek je 655 mm.
Carevo – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Průměrná teplota [°C] | 3,4 | 4,1 | 6,2 | 10,5 | 15,5 | 20,2 | 22,7 | 23,0 | 19,8 | 15,3 | 10,9 | 6,2 | 13,2 |
Průměrné srážky [mm] | 67 | 53 | 57 | 45 | 46 | 42 | 27 | 29 | 44 | 77 | 88 | 80 | 655 |
Zdroj: Fyzický zeměpis Bulharska[2] |
Ve městě žije 6 236 obyvatel. Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Na rozvoj města má zásadní vliv moře spolu s blízkostí hor. Zpracování dřeva je nejstarším průmyslovým odvětvím ve městě. Byla zde postavena největší bulharská dřevěná loď. Později dřevozpracující průmysl poklesl a zdejší výroba vodních skútrů, člunů a rybářských lodí využívá nových materiálů.
Nejvýznamnější památkou je kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice z roku 1831, který stojí na poloostrově Vasiliko. Stával zde kostel Nejsvětější trojice, což připomínají některé ikony Jana z Achtopole z konce 18. století umístěné na ikonostasu. Nad nimi jsou mezi jinými umístěny ikony sv. Mikuláše (1805) a Jana Křtitele od téhož autora. Kostel byl přestavěn roku 1895 a z této doby pochází i nový oltář.
V květnu se zde každoročně pořádají svátky umění. V létě probíhají Neptunovy dny, Festival medovicového medu (srpen), Rybí festival (o víkendu nejblíže Svátku sjednocení Bulharska -18. září).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Царево na bulharské Wikipedii.