Christian Drosten

Christian Drosten
Christian Drosten (13. února 2020)
Christian Drosten (13. února 2020)
Narození12. června 1972 (52 let)
Lingen
Alma materGymnasium Marianum (1982–1991)
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
PracovištěBernhard Nocht Institute for Tropical Medicine (2000–2007)
Univerzita v Bonnu (2007–2017)
University Hospital Bonn (od 2007)
Charité (od 2017)
Oboryemergent virus, virologie, virové onemocnění a epidemiologie
OceněníKříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2005)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2020)
German Radio Award (2020)
Grimme Online Award (2020)
Berlin Science Award (2020)
… více na Wikidatech
Webvirologie-ccm.charite.de/en/metas/person_detail/person/address_detail/drosten/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christian Heinrich Maria Drosten (* 12. července 1972 Lingen im Emsland) je německý virolog.

V roce 2000 vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Pracoval v Ústavu Bernharda Nochta pro tropickou medicínu a na Univerzitě v Bonnu. Od roku 2017 působí v berlínské nemocnici Charité.

Je specialistou na emergentní virové nákazy. Byl členem týmu, který vyvinul testování metodou Real-time PCR. Po vypuknutí pandemie covidu-19 se stal poradcem německé vlády a Evropské komise, věnoval se komunikaci s veřejností a získal přezdívku „Strážce Německa“.[1] Jeho populární podcast Das Coronavirus-Update mit Christian Drosten na stanici Norddeutsche Rundfunk dosáhl sledovanosti patnáct milionů posluchačů.[2] V říjnu 2020 mu byl udělen Záslužný řád Spolkové republiky Německo první třídy. Podepsal Memorandum Johna Snowa[kdy?], odmítající masivní promořování populace.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Strážce Německa dostal vyznamenání. Virolog ukazuje, jak mluvit o covidu. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kdo je nejvlivnější virologický guru Německa, kterého poslouchá Merkelová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]