Daniele Massaro | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
V roce 2010 | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Daniele Emilio Massaro | ||||||
Datum narození | 23. května 1961 (63 let) | ||||||
Místo narození | Monza, Itálie | ||||||
Výška | 177 cm | ||||||
Hmotnost | 74 kg | ||||||
Přezdívka | Providence | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový útočník | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista a rallyový závodník | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daniele Massaro (23. květen 1961, Monza, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a od roku 2021 je velvyslancem klubu AC Milán. V letech 1998 a 1999 jezdil Mistrovství světa v rallye, vždy na závodech Rally Sanremo.[1]
Od roku 1974 byl hráčem Monzy. V sezoně 1979/80 odehrál první zápasy za dospělé. Dvě sezony odehrál ve druholigovém klubu velmi dobře a tak jej v roce 1981 koupila Fiorentina. Za fialky odehrál pět sezon a velmi dobrou sezonu odehrál v sezoně 1981/82, kde hrál do posledního kola o titul.
V roce 1986 jej koupil za 6,7 miliard lir Milán s nimiž v sezoně 1987/88 vyhrál svůj první titul v lize. Na začátku následující sezony byl odeslán na hostování do Říma. Po návratu do týmu Rossoneri hned získal Superpohár UEFA 1989 i Interkontinentální pohár 1989. Poté hrál za zraněného spoluhráče Gullita a pomohl získat pohár PMEZ 1989/90. Poté nahradil i van Bastena.[2] Titul v lize získal ještě třikrát (1991/92, 1992/93, 1993/94). Velký večer odehrál ve finále LM 1993/94 proti Barceloně. Při vítězství 4:0 se podílel dvěma góly.[3] Poslední sezonu za Rossoneri odehrál 1994/95. Po prohraném finálovém utkání LM 1994/95 se po 306 utkání rozhodl ukončit angažmá v Miláně. Poslední dvě sezony v kariéře odehrál v japonském klubu Šimizu S-Pulse.
Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1979/80 | Monza | Serie B | 24 | 5 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 26 | 5 |
1980/81 | Serie B | 36 | 5 | IP | 4 | 0 | - | 0 | 0 | 40 | 5 | |
1981/82 | Fiorentina | Serie A | 29 | 1 | IP | 6 | 1 | - | 0 | 0 | 35 | 2 |
1982/83 | Serie A | 30 | 5 | IP | 3 | 0 | UEFA | 2 | 0 | 35 | 5 | |
1983/84 | Serie A | 29 | 1 | IP | 6 | 0 | - | 0 | 0 | 35 | 1 | |
1984/85 | Serie A | 26 | 2 | IP | 10 | 1 | UEFA | 4 | 0 | 40 | 3 | |
1985/86 | Serie A | 26 | 2 | IP | 10 | 2 | - | 0 | 0 | 36 | 4 | |
1986/87 | Milán[4] | Serie A | 23 | 3 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 24 | 3 |
1987/88 | Serie A | 26 | 4 | IP | 7 | 1 | UEFA | 2 | 0 | 35 | 5 | |
1988 | Serie A | 0 | 0 | IP | 5 | 0 | - | 0 | 0 | 5 | 0 | |
1988/89 | Řím | Serie A | 30 | 5 | IP | 1 | 0 | UEFA | 0 | 0 | 31 | 5 |
1989/90 | Milán | Serie A | 30 | 10 | IP | 8 | 3 | PMEZ+ES+IP | 7+2+1 | 2+0+0 | 48 | 15 |
1990/91 | Serie A | 21 | 6 | IP | 6 | 1 | PMEZ+ES+IP | 4+1+0 | 0+1+0 | 32 | 8 | |
1991/92 | Serie A | 32 | 9 | IP | 6 | 0 | - | 0 | 0 | 38 | 10 | |
1992/93 | Serie A | 29 | 5 | IP+IS | 7+1 | 2+1 | LM | 9 | 2 | 46 | 10 | |
1993/94 | Serie A | 29 | 11 | IP+IS | 3+1 | 0 | LM+ES+IP | 11+2+1 | 4+0+1 | 47 | 16 | |
1994/95 | Serie A | 19 | 3 | IP+IS | 1+0 | 0 | LM+ES+IP | 8+2+1 | 1+1+0 | 31 | 5 | |
1995 | Šimizu S-Pulse | J1 League | 9 | 3 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 9 | 3 |
1996 | J1 League | 11 | 7 | JP | 5 | 1 | - | 0 | 0 | 16 | 8 | |
Celkem | 4589 | 87 | - | 93 | 11 | - | 57 | 12 | 609 | 110 |
Za reprezentaci odehrál 15 utkání a vstřelil 1 branku. První utkání odehrál až 14. dubna 1982 proti NDR (0:1).[5] Byl povoláván již na MS 1982, kde sice neodehrál žádné utkání, ale získal zlatou medaili. Další utkání odehrál v letech 1984 až 1985.[6] Až před blížícím MS 1994 se dostal do nominace a odehrál tři přátelské utkání. Poté se dostal MS 1994, kde odehrál šest utkání včetně finálového, kde prohrál na penalty s Brazílií. On sám penaltu neproměnil. Po stříbrném turnaji ukončil reprezentační kariéru.
Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | MS 1982 | Neodehrál žádné ze 7 utkání | |||||
1994 | 1 zápas ve skupině | 18. 6. | Irsko | 45 | 0 | 0:1[7] | |
2 zápas ve skupině | 23. 6. | Norsko | 21 | 0 | 1:0[8] | ||
3 zápas ve skupině | 28. 6. | Mexiko | 45 | 1 | 1:1[9] | ||
Osmifinále | 5. 7. | Nigérie | 120 | 0 | 2:1 v (prodl.)[10] | ||
Čtvrtfinále | 9. 7. | Španělsko | 90 | 0 | 2:1[11] | ||
Finále | 17. 7. | Brazílie | 120 | 0 | 0:0 (2:3) na pen.[12] |
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[13]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniele Massaro na italské Wikipedii.