De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter

DHC-6 Twin Otter
DHC-6 Twin Otter (C-GKCJ), Baffinův ostrov, Kanada
DHC-6 Twin Otter (C-GKCJ), Baffinův ostrov, Kanada
Určenídopravní a transportní letoun
PůvodKanada
Výrobcede Havilland of Canada, Ltd., Downsview, Ontario, Kanada
První let20. 5. 1965
UživatelRoyal Canadian Air Force
Metro Airlines, United States Air Force, Armée de l'Air
Výroba1966-1988
od 2007 (výroba obnovena u společnosti Viking Air)
Vyvinuto z typuDHC-3 Otter
Další vývojDHC-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter je kanadský dvoumotorový turbovrtulový hornoplošník pro 12 až 20 cestujících s pevným příďovým podvozkem.

De Havilland DHC-6 (C-GMAS) s lyžovým podvozkem
Kokpit letounu DHC-6 Twin Otter

V roce 1964 bylo ve firmě DHC rozhodnuto, že základní aerodynamická i technologická koncepce letounu De Havilland Canada DHC-3 Otter bude využita pro inovovaný letoun DHC-6. Konstrukce DHC-3 měla rezervu nosnosti a pevnosti, avšak jejich využití limitovala hvězdicová pohonná jednotka. Pro pohon nového stroje byla zvolena dvojice turbovrtulových motorů Pratt & Whitney of Canada PT6A-6 o výkonu po 426 kW, umístěných na vzpěrovém obdélníkovém křídle s dvojštěrbinovými vztlakovými klapkami.

Vývoj a nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Plovákový De Havilland DHC-6 Twin Otter letecké společnosti West Coast Air

Prototyp DHC-6 (CF-DHC-X) byl zalétán 20. května 1965,[1] osvědčení amerického úřadu FAA získal v červenci 1966. První stroj ze série DHC-6-100 byl předán správě zemědělství a lesnictví provincie Ontario.[zdroj⁠?!] Sloužil zejména v protipožárním průzkumu a přepravě požárních družstev.

Twin Otter nalezl uplatnění také v celé řadě vojenských uživatelů, např. USAF, kde létá pod označením UV-18B, nebo Fuerza Aérea de Chile.

Od čtvrtého sériového letounu byly motory PT6A-6 nahrazeny typem PT6A-20 se stejným výkonem, avšak s příznivějšími vzletovými charakteristikami. Celková produkce dosáhla počtu 115 strojů.[zdroj⁠?!]

V dubnu 1968 byla ve výrobě zavedena verze DHC-6-200 s prodlouženou přídí trupu, kde byl i zavazadlový prostor pro cestující. Obě varianty mohly mít místo podvozkových kol namontovány lyže, kombinované lyže s koly, nebo dva plováky. V tomto případě mají Twin Ottery kratší příď a na VOP dvě pomocné svislé plošky pro vyrovnání zvětšené plochy před těžištěm.

Od 231. draku se DHC-6 dodával ve zdokonalené verzi DHC-6-300, jejíž první sériový kus byl předán na jaře 1969.[zdroj⁠?!] Je poháněna motory PT6A-27 po 486 kW, čímž se podstatně zlepšily vlastnosti stroje v kategorii STOL. Twin Ottery byly dodávány také s přídavnou nádrží pro náklad do hmotnosti 272 kg, zavěšenou pod trupem.

Verze DHC-6-300S byla vybavena pro dosažení nejvyšší bezpečnosti provozu za cenu snížení počtu pasažérů na 11.[zdroj⁠?!]

Dne 1. října roku 2008 byl zalétán prototyp DHC-6-400[2] (C-FDHT) s motory PT6A-34 po 551 kW. Limitovaná sériová výroba varianty byla obnovena u společnosti Viking Air, která odkoupila výrobní plány a práva k typu.[3]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[4]

Třípohledový nákres

Hlavní technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Rozpětí: 19,81 m
  • Délka: 15,77 m
  • Nosná plocha: 39,02 m²
  • Prázdná hmotnost: 3320 kg
  • Vzletová hmotnost: 5670 kg
  • Maximální rychlost: 338 km/h
  • Cestovní rychlost: 290 km/h
  • Stoupavost u země: 8,1 m/s
  • Dostup: 8140 m
  • Maximální dolet: 1775 km
  1. Riccardo Niccoli, De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy, 2001, str. 120
  2. CARLA, Wilson. First flight for new Twin Otter a "boring" success. Victoria Times-Colonist. 1. října 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)  Archivováno 2. 10. 2008 na Wayback Machine.
  3. SARSFIELD, Kate. Viking restarts Twin Otter production. Flightglobal [online]. 2007-04-02 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Václav Němeček, De Havilland Canada DHC-6 Twin Otter, Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla, 1981, str. 77

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová proudová a turbovrtulová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. (Atlas letadel). 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 77. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]