Diplodocoidea

Jak číst taxoboxDiplodocoidea
alternativní popis obrázku chybí
Obratel obřího druhu Maraapunisaurus fragillimus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
Marsh, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diplodocoidea byla nadčeleď sauropodních dinosaurů, kam řadíme jedny z největších terestrických živočichů všech dob (například rody Diplodocus, Apatosaurus nebo Amphicoelias). Barosaurus mohl patřit k rekordně velkým sauropodům, jak ukázal objev obřího obratle z Utahu.[1] Jméno této skupině dal známý a populární rod Diplodocus.[2]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Většinou se jednalo o štíhle stavěné typy sauropodů s velmi dlouhým krkem a ocasem. Výjimkou je však čeleď Dicraeosauridae, u které se zřejmě jako adaptace na spásání nízké vegetace vyvinul relativně krátký krk (např. rod Brachytrachelopan). Některé rody (například Supersaurus nebo Brontosaurus) byly poměrně masivně stavěnými tvory s délkou přes 30 metrů a hmotností v řádů desítek tun.[3] "Seismosaurus" hallorum, dnes známý jako Diplodocus hallorum, dosahoval délky asi kolem 32 metrů, ačkoliv původní odhady mu kladly dokonce délku 39 až 52 metrů.[4] Druh Supersaurus vivianae mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.[5]

Charakteristické byly enormně dlouhé ocasy těchto sauropodů, tvořené 70 až 80 obratli, které mohly být dlouhé i výrazně přes 10 metrů. Podle jedné z novějších teorií mohly ocasy diplodokidních sauropodů sloužit jako pomůcka pro komunikaci a udržování kontaktu v průběhu krmení i pohybů stáda (které tak bylo kompaktnější a celkově rychlejší, resp. pohybově efektivnější).[6] Podle výsledků odborné práce, publikované na konci roku 2022, však ani konce ocasů diplodokoidů nedosahovaly zdaleka potřebné rychlosti pro "nadzvukový třesk" (který byl předpokládán dříve). Jejich maximální rychlost činila přibližně kolem 30 m/s neboli asi 108 km/h.[7]

Zástupci této skupiny byli značně rozšíření, jejich fosilie známe z území Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Afriky, Evropy i Asie.[8] Zkameněliny zástupců tohoto kladu byly objeveny také v sedimentech z období střední jury na území Mexika.[9]

U fosilie diplodokida (s nejistým systematickým zařazením a stářím kolem 145 milionů let) s přezdívkou "Dolly" byla zjištěna pravděpodobná infekce respiračního aparátu v podobě kostních dutin pro někdejší vzdušné vaky, které sauropodům pomáhaly s dýcháním.[10][11]

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]
Kostry dvou diplodokoidních sauropodů - apatosaura a diplodoka.

Infrařád Sauropoda

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://dinosaurusblog.com/2017/10/16/barosaurus-nejvetsim-znamym-dinosaurem/
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Představuje se Diplodocus. OSEL.cz [online]. 8. října 2019. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ https://dinosaurusblog.com/2015/09/14/superjester-jima-jensena/
  4. ↑ SOCHA, Vladimír. Příliš dlouhý Seismosaurus. OSEL.cz [online]. 12. dubna 2021. Dostupné online.  (česky)
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  6. ↑ Matthew G. Baron (2020). Tactile tails: a new hypothesis for the function of the elongate tails of diplodocid sauropods. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1769092
  7. ↑ Simone Conti, Emanuel Tschopp, Octávio Mateus, Andrea Zanoni, Pierangelo Masarati & Giuseppe Sala (2022). Multibody analysis and soft tissue strength refute supersonic dinosaur tail. Scientific Reports. 12: 19245. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-21633-2
  8. ↑ Alexander O. Averianov and Nikolay G. Zverkov (2020). New diplodocoid sauropod dinosaur material from the Middle Jurassic of European Russia. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00724.2020
  9. ↑ Héctor E. Rivera-Sylva & Luis Espinosa-Arrubarrena (2020). Remains of a Diplodocid (Sauropoda: Flagellicaudata) from the Otlaltepec Formation Middle Jurassic (Bathonian-Callovian) from Puebla, Mexico. Paleontología Mexicana. 9(2): 145-150.
  10. ↑ D. Cary Woodruff, Ewan D. S. Wolff, Mathew J. Wedel, Sophie Dennison & Lawrence M. Witmer (2022). The first occurrence of an avian-style respiratory infection in a non-avian dinosaur. Scientific Reports. 12: 1954. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-05761-3
  11. ↑ https://svpow.com/2022/02/17/sauro-throat-part-3-what-does-dollys-disease-tell-us-about-sauropods/
  12. ↑ Kenneth Carpenter (2018). Maraapunisaurus fragillimus, n.g. (formerly Amphicoelias fragillimus), a basal rebbachisaurid from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Colorado Archivováno 22. 10. 2018 na Wayback Machine.. Geology of the Intermountain West 5: 227-244.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]