Děnis Carguš

Děnis Carguš
Dinislam Carguš
Osobní informace
Rodné jménoДинислам Царгәыш (abch.)
დენის ცარგუში (gruz.)
Денис Игоревич Царгуш (rus.)
Datum narození1. září 1987 (37 let)
Místo narozeníGudauta, Abchazská ASSR, Gruzínská SSR Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátRusko
Sportovní informace
KlubGudauta (klub)
CSKA Moskva (vrch.)
TrenéřiDzuka Benija (klub)
Džarnaz Benija (klub)
Ruš Chutaba (vrch.)
Islam Kalajev (vrch. RUS)
Anatolij Margijev (CSKA)
Kategorielehká střední váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
bronz LOH 2012 Londýn −74 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
zlato MS 2009 Herning velterová váha
zlato MS 2010 Moskva velterová váha
zlato MS 2014 Taškent velterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
zlato ME 2010 Baku velterová váha
zlato ME 2011 Dortmund velterová váha
zlato ME 2012 Bělehrad velterová váha

Děnis (Dinislam) Carguš (* 1. září 1987[1] Gudauta) je bývalý abchazský zápasníkvolnostylař, který od rozpadu Sovětského svazu reprezentoval Rusko.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je rodákem z gruzínského separatistického území Abcházie z Gudauty. Zápasení se věnoval od 9 let pod vedením Dzuky Beniji. Jeho osobním trenérem byl Džarnaz Benija.[2] Území Abcházie není mezinárodně uznanou zemí a ke startům na mezinárodní úrovni si vybral Rusko. Vrcholově se připravoval v armádním sportovní středisku CSKA v Moskvě pod vedením Islama Kalajeva. V ruské volnostylařské reprezentaci se prosazoval od roku 2009 ve váze do 74 kg. V roce 2011 překvapivě neuspěl během první fáze olympijské kvalifikace na Mistrovství světa v Istanbulu, ale v roce 2012 udržel pozici reprezentační jedničky před Adamem Sajtijevem a získal nominaci na olympijské hry v Londýně. V Londýně postoupil do semifinále, ve kterém prohrál s Američanem Jordanem Burroughsem těsně ve dvou setech 1:2. V souboji o třetí místo porazil reprezentanta Kanady Matta Gentryho jednoznačně 2:0 na sety a získal bronzovou olympijskou medaili. V dalším olympijském období ho trápila různá zranění (krční pátěř, kýla) a do olympijského roku 2016 pozici reprezentační jedničky neudržel před Aniuarem Gedujevem.[3] Sportovní kariéru ukončil v roce 2017.

Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
-66 -74
Olympijské hry 3.
Mistrovství světa 1. 1. úč. 1.
Mistrovství Evropy 1. 1. 1.
Univerziáda 1.
MS juniorů 1.
ME juniorů
ME dorostenců 1.
  1. Jeho ročník narození je pravděpodobně nižší.
  2. Archivovaná kopie. gazeta-ra.info [online]. [cit. 2019-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-27. 
  3. Archivovaná kopie. wrestrus.ru [online]. [cit. 2019-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-27. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]